Světové vlády jsou v úzkých. Dluhy jim rapidně zdražují

Evropa platí za dluhy nejvíce od počátku loňského roku.

Evropa platí za dluhy nejvíce od počátku loňského roku. Zdroj: Profimedia

Evropa platí za dluhy nejvíce od počátku loňského roku.
Amerika platí za dluhy nejvíce od loňského února.
3
Fotogalerie

Vlády po celém světě mají problém. V posledních měsících výrazně podražily úroky, které státy musejí platit za své dluhy. Koncem ledna platily za dlouhodobé půjčky průměrně 1,1 procenta ročně, zatímco ještě před půl rokem to byla takřka polovina. Dražší půjčky nabíral svět naposledy loni v únoru, tedy v předvečer nástupu pandemie. Nynější zdražování nastává v nejméně vhodný okamžik boje s pandemií, který si vyžádal skokový nárůst státních dluhů napříč planetou.

„Růst výnosů státních dluhopisů je zřejmou komplikací v situaci, kdy si řada vlád musela půjčit obrovské objemy peněz na řešení problémů, které přinesla pandemie,“ potvrzuje ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Amerika si tak na deset let půjčuje až za 1,5 procenta ročního úroku, nejdráže od poloviny loňského února. Německu zdražil dluh dokonce na úroveň loňského ledna, tedy do fáze, kdy koronavirus ještě ani nebyl vnímán jako reálná globální hrozba.

„Má to dva důvody. Nejprve se na finančních trzích začala zvyšovat inflační očekávání, což tlačilo nahoru celkový výnos vládních dluhopisů v USA či v Německu. Později se k tomu přidaly sázky na očekávané oživení ekonomiky,“ říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. Zdražování vládních dluhů se přitom zdaleka neomezuje na nejvyspělejší země euroamerického regionu.

Nová maxima

Dokonce na pětileté maximum se vyšplhaly úrokové náklady v případě Japonska a nejvyšší úroky od dubna 2019 platí podle dat Thomson Reuters Austrálie. Na více než roční maximum vystoupaly úroky dluhu čínské vlády a nejvyšší dluhové náklady od počátku pandemie pociťuje i Rusko. Spolu s hlavními ekonomikami ovšem investoři požadují vyšší výnos ze státních dluhopisů jako celku.

Přesto jsou úroky historicky stále relativně nízko. Výnosy vládních dluhopisů nejrizikovějších unijních ekonomik typu Řecka, Portugalska či Itálie jsou na srovnatelné, anebo dokonce nižší úrovni, než na které byly loni v létě. Bezprostřední efekt rostoucích úroků tak bude psychologický, ovšem se značným přesahem na jiné trhy.

Růst výnosů vládních dluhopisů vede k růstu výnosu korporátních dluhopisů a zároveň k výkyvům na finančních trzích včetně poklesů akcií. A tyto tlaky mohou mít nepříznivý dopad na celkovou náladu investorů,“ připomíná Jáč.

Dluhy světových vlád přitom loni extrémně narostly. Veřejný dluh unijních ekonomik v poměru k HDP se v průměru zvýšil o deset procentních bodů, a to ze zhruba osmdesáti na devadesát procent výkonu ekonomiky. V Řecku vystoupal dluh na 200 procent, v Itálii překonal 150 procent a v Portugalsku se dostal na 130 procent ročního výstupu země.

„Při tak vysokých dluzích se s každým posunem výnosové křivky rychle zvyšují náklady na obsluhu dluhu. Potom je potřeba stále vyšších rozpočtových přebytků, aby se neroztočila dluhová spirála,“ připomíná Marek.

Nárůst dluhů

Problém se letos ještě zvýrazní. Mezinárodní měnový fond očekává, že světové vlády v boji s pandemií zvýší dluhy o zhruba deset bilionů dolarů. Potenciální dluhová krize prý ovšem není na pořadu dne. „Něco takového bych zatím neočekával, protože klíčové centrální banky jsou na trzích velmi aktivní a zatím nedopustí značné zvýšení úrokových nákladů státům, které si na trzích peníze půjčují,“ soudí portfolio manažer Amundi CR Leoš Bartoň.

Hlavní centrální banky svými nákupy bez ohledu na výnosnost bondů státům umožňují vypůjčit si levněji, než by odpovídalo jejich mnohdy napjatým rozpočtům.