Podcast: Rok s koronavirem. Čínská vláda se nikdy neomluví a nepřizná chyby, řekla sinoložka Lomová

První informace o záhadné nemoci v čínském Wu-Chanu se v českých médiích začaly objevovat již v lednu 2020. Deník Blesk informacím o této nemoci dokonce věnoval několik vydání a již 28. ledna upozorňoval, že v českých lékárnách jsou vyprodané roušky. Dne 1. března byl potvrzený výskyt prvních tří nakažených v Česku a tím začal dlouhý boj s pandemií. A co se dělo v Číně?

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Podle profesorky Olgy Lomové z Katedry sinologie na FF Karlovy univerzity a členky projektu Sinopsis od ledna do března 2020 prosakovaly do světa jen kusé obrazy a zprávy, co se v Číně doopravdy dělo. Symbolem zamlčování čínských vládních představitelů se stala smrt lékaře Li Wen-liang. „On celkem výrazně upozorňoval a varoval své kolegy, že se šíří nová nemoc, mají být obezřetní a varovat své pacienty. Byl za to zastrašován a bylo mu vyhrožováno, že nesmí o takových věcech mluvit a že bude vystaven disciplinárnímu postihu. Během léčení pacientů doktor Li Wen-liang zemřel a stal se pro Číňany mučedníkem,“ vzpomíná na vypuknutí epidemie v Číně profesorka.

Lockdown

Čínští vládní představitelé pak velmi tvrdými až brutálními restrikcemi dokázali koronavirovou epidemii potlačovat ve městech. Co se ale dělo na čínském venkově, kde žije zhruba 60% obyvatel státu, jsme se doposud nedozvěděli. „Nemocnice a zdravotní péče jsou dostupné jakžtakž ve městech, na vesnicích ale skoro vůbec nejsou. Jestli a jak lidé umírali na venkově, se vůbec nedozvíme. Zahraniční dopisovatelé zachytili situace, že si vesničané kolem vesnic stavěli jakési zábrany, ploty a bránili komukoliv vstoupit do vesnice, aby se tam virus nezavlekl,“ řekla sinoložka s tím, že Čínou zveřejňované statistiky o koronaviru jsou proto z mnoha důvodu nepřesné a nepravdivé.

Ekonomiky většiny zemí na světě v posledním roce zpomalily, nebo dokonce zaznamenaly prudký propad. Jedině ta čínská vzrostla o 2,3 % hrubého domácího produktu. "Jisté je, že ekonomika Čínské lidové republiky se odrazila ode dna. Ten propad po propuknutí a uzavření provozů byl strašný. Teď ekonomové píší, že je to jeden z mála států, ne-li jediný, jehož ekonomika poroste výrazným způsobem navzdory pandemii,"uvedla profesorka a upozornila, že čínský průmysl je úzce provázaný s dalšími státy světa. Nejen, že vytváří hotové produkty, ale dodává součástky pro výrobu a výrobky jinde. A pokud na straně dalších států klesá poptávka, dopadne to i na Čínu.

Nikdy se neomluví

Nabízí se tedy otázka, zda vládní představitelé Číny sami uznají chybu, že o koronaviru včas neinformovali své občany, ostatní státy a světové organizace. "Komunistická strana nemůže přiznat chybu, protože její legitimita spočívá na tom, že ona jediná je nositelem pokroku a jediným řešením problému. V okamžiku, kdy komunistická strana přizná, že něco udělala špatně, že její rozhodnutí bylo chybné nebo její systém vedl k problému, tak to pociťuje jako zásadní ohrožení svého mocenského postavení. Oproti tomu demokratické státy si chybu umí přiznat," vysvětlila Lomová.

Brutální systém poprav v Číně: Pojízdné cely se smrtícími injekcemi, střelba i představení pro davy

Jedna z mála dobrých věcí, která z celosvětové pandemie podle profesorky vzešla, je uvědomění si své závislosti na Číně. Některé evropské země budou nyní usilovat o rozvoj vlastního průmyslu, aby byly více soběstačné. Zároveň se nejspíš dočkáme i přehodnocení postoje Evropské unie k Číně. Podle Lomové Evropa dlouhým a složitým vývojem dospěla ke svým humanistickým hodnotám. "Největší význam jim byl přikládán po druhé světové válce, kdy lidstvo bylo otřeseno absolutně nehumánním děním, ke kterému během války docházelo. Měli bychom o nich zase více přemýšlet a politici by je měli naplňovat v mezinárodním styku s Čínou. Nejde o sankce, ale měli by ukazovat význam těchto hodnot, o nichž Čína ve snaze o svou modernizaci sama hovoří a pomalu k nim směřuje. Když však vidí pokrytectví u vyspělých západních zemí, tak se utvrzuje, že o nic tolik nejde. Nejde o sankce a přerušení vztahů s Čínou, ale o pevný postoj vyspělých zemí," upozorňuje sinoložka.

Jak čínští představitelé reflektovali výpady bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, když covid-19 označoval jako čínský virus, proč v Číně dochází k hromadným veřejným popravám a co šokujícího viděla profesorka v Číně v televizi v roce 1979, prozradila sinoložka Olga Lomová v Blesk Podcast: