„Našly se opravdu zajímavé a nečekané artefakty, průzkum přinesl celou řadu nových zjištění. Stálo by určitě za to, až archeologové vydají k nálezům podrobnou zprávu, přemýšlet o vytvoření jakési hornické expozice,“ říká brodský místostarosta Libor Honzárek.
Město se pyšní bohatou hornickou historií. V okolí města se od poloviny 13. století těžila ruda, nejčastěji zmiňované je stříbro. Objevy, které přinesl průzkum pod trasou budovaného jihovýchodního obchvatu, však význam Brodu jako hornického města ještě více zdůrazňují.
V údolí Stříbrného potoka archeologové už na konci léta odkryli 750 let starý mlýn na drcení stříbrné rudy. Hovoří přitom o nálezu celoevropského významu. „Podobných unikátů je jen málo, víme jen o jednom podobném objeveném ve Francii,“ zmínil vedoucí archeologického týmu společnosti Archaia Jakub Těsnohlídek. „Lokalita je zcela nově objevená, není zmíněna v žádných písemných pramenech,“ dodal.
Orgie pro archeology
V okolí bylo odkryto množství hutnického odpadu. Mlýn byl ukryt asi dva metry pod současným terénem a byl součástí velkokapacitního zařízení na zpracování rudy.
Z mlýna o půdorysu asi pět krát osm metrů se dochovalo asi dva metry vysoké kamenné zdivo „Na dně jsme našli konstrukční dřevo zřejmě z vyšších pater a spoustu součástí mechanismu. Ty nyní třídíme, dokumentujeme a budeme se snažit zjistit jejich přesnou funkci,“ sdělil Těsnohlídek.
Objeveny byly pozůstatky mlýnského kola, které pravděpodobně celé zařízení pohánělo. Ve vrstvě zaplavené vodou se dochovaly i konopné provazy, osobní předměty nebo části koženého pouzdra či oděvu.
„Pro archeology jsou to učiněné orgie. Takové nálezy na našem území v takové kvalitě, množství a významu nemají obdoby,“ podotýká ředitel havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Michal Kamp. „Přinesou výrazný posun ve zkoumání té nejstarší historie města a s ním spojeným dolováním rud,“ je si jist.
„Podle prvotních průzkumů zde nalezené dřevo mohlo být opracováno už roku 1242. To by asi o tři desítky let posouvalo období, které se v okolí Brodu dosud považovalo za počátek hornické činnosti. Nejčastěji se uváděl letopočet po roce 1270,“ konstatoval Honzárek.
Listina s potvrzením hornických práv byla Brodu udělena roku 1278.
Archeoskanzen? Ano, později...
Takové objevy by podle vedení města i mnohých zastupitelů neměly zůstat v depozitářích, ale měly by být vystaveny veřejnosti. Havlíčkův Brod totiž svou nejstarší historii dosud nijak nepřipomíná a expozice na podobné téma ve městě chybí.
„V posledních letech jsme se orientovali spíš na novodobější historii a na významné osobnosti, jako je třeba Karel Havlíček Borovský. To nejstarší období bylo skutečně trochu opomíjeno. A přitom by mělo co nabídnout,“ přikyvuje Michal Kamp. „Bylo by co ukazovat a my bychom byli velice rádi za prezentaci jakýmkoli způsobem. Ale do toho je v současné době ještě daleko,“ pravil Jakub Těsnohlídek.
Třídění, dokumentování, konzervování a další zkoumání nalezených artefaktů ještě může trvat roky.
15. dubna 2020 |
Ani pro město není zřízení hornické expozice otázkou nejbližší doby. „Myšlenka na jakýsi archeoskanzen, o němž jsme se už v minulosti bavili v souvislosti se replikou středověké sklářské pece, tu je poměrně dlouho. Líbila by se nám, ale není to jen tak,“ přemýšlí nahlas Honzárek.
Podle něj by město takřka jistě nemohlo být jediným investorem takové záležitosti. „Jen zřízení expozice by mohlo přijít na dvacet až třicet milionů korun. Potřebovali bychom v tom podporu kraje i ministerstva kultury,“ naznačil místostarosta.
Prostory? Nabízí se sklepení či Stará radnice
V první řadě by město potřebovalo sehnat odpovídající prostory a stavebně je připravit. Muzeum Vysočiny by mohlo nabídnout své sklepení, uvažovat se dá o Staré radnici, odkud odešla krajská knihovna. Roky bez využití je i budova bývalé obchodní akademie. Tím ale příprava jen začne.
Další významné náklady by nesla materiální stránka expozice, jako jsou vitríny a speciální zabezpečení vystavovaných předmětů. Ať už proti případné krádeži, tak zejména proti poničení změnami vlhkosti, teploty či světla.
„Podobně náročné bude expozici vytvořit tak, aby byla pro návštěvníky lákavá, aby nabídla něco víc než jen vystavené nálezy. Bude třeba vymyslet nějaké simulace tehdejšího života, audiovizuální stránku, někdo to bude muset natočit a namluvit, graficky zpracovat,“ poukazuje Michal Kamp.
To vše ponese další náklady. I proto se o expozici zatím začíná mluvit spíše v akademických kruzích. Žádný plán dosud není na stole a ani radnice takovou investici nemá v rozpočtovém výhledu na nejbližší roky.
Pro milovníky historie je tak dobrou zprávou jen to, že se o něčem takovém vůbec začíná přemýšlet.
