Obnovitelné zdroje energie k dosažení evropských klimatických cílů do roku 2050 nestačí. Tvrdí to studie iniciovaná europoslanci, podle které bude k dosažení klimatické neutrality nutné vrátit jádro zpět do hry. Mezitím unijní odborníci vyhodnocují, zda lze jadernou energii považovat za udržitelnou.
V únoru zveřejněnou studii iniciovali čtyři europoslanci – Robert Roos (JA21, ECR) z Nizozemska a jeho tři čeští kolegové Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík (všichni za ANO, Renew). Právě na Nizozemsko a Česko se autoři studie zaměřili. V jejich hledáčku bylo zejména srovnání obnovitelných zdrojů energie z větru a slunce a jaderné energie co do jejich benefitů, nákladů a územních požadavků.
Podle studie je jaderná energie levnější než energie ze slunce a větru. Studie navíc tvrdí, že tyto obnovitelné zdroje nebudou Evropě stačit k tomu, aby se stala do roku 2050 uhlíkově neutrálním blokem.
„Evropská unie by měla jít cestou ‚jaderné renesance‘ a postavit jadernou energii na roveň obnovitelným zdrojům energie,“ uvedl europoslanec Knotek. Podle něj by měla EU zaujmout vůči technologiím neutrální postoj. „V současné době jsou unijní politiky vůči jaderné energii diskriminační,“ dodal.
Ani Nizozemí, které může využít energii z pobřežních větrných farem, se podle studie nebude moci spolehnout čistě na obnovitelné zdroje. Pro vnitrozemské Česko by to tak bylo ještě komplikovanější.
Podle Knotka je pro Českou republiku jediným možným řešením kombinace obnovitelných zdrojů a jaderné energie. „To umožní České republice dostát klimatickým závazkům, uspokojit energetickou poptávku a být i nadále energeticky soběstačnou,“ uvedl pro EURACTIV.cz.
Polsko a Česko s jádrem počítají
Loni Polsko oznámilo, že chce získat svolení Bruselu k výstavbě jaderné elektrárny založené na americké technologii. Podle zástupců polské vlády je dnes výstavba jaderné elektrárny bez státní energie nemožná. A právě podpora z veřejných prostředků vyžaduje potvrzení od Evropské unie kvůli ochraně hospodářské soutěže.
Česko je na tom s plánovanou výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Dukovany podobně. Podle vlády Česko „nemá jinou možnost, než je jaderná energie“, pokud chce naplnit evropské klimatické závazky. Svolení Bruselu je tak pro Česko klíčové, aby na oplátku podpořilo ambicióznější evropské klimatické cíle.
Komise uvedla, že státní podporu pro výstavbu nových jaderných elektráren nebude blokovat. Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise, který má v gesci klimatickou politiku a tzv. Zelenou dohodu, však evropským státům už dříve připomněl, že výstavba jaderných elektráren je „velmi drahá“ a dlouhá.
„Počítejte s tím, že to bude vyžadovat masivní investice,“ dodal Timmermans. Navíc upozornil, že investice budou potřeba v rámci celého „životního cyklu“ elektrárny.
Zmíněná studie však tvrdí opak. „Ve všech scénářích je jaderná energie levnější než ta z větru a slunce, a to jak v České republice, tak v Nizozemí,“ píše se ve shrnutí studie, která se zaměřila jak na cenu za megawatthodinu, tak na hledisko tržních i nulových úrokových sazeb.
Podle studie se navíc náklady na jadernou energii ještě sníží, pokud se zohlední i systémové náklady. Cena za jádro by se měla dále snižovat také v závislosti na rozšíření větrných a solárních elektráren, argumentuje studie.
Kateřina Davidová, analytička Institutu pro evropskou politiku (EUROPEUM) a Centra pro dopravu a energetiku, však upozornila, že cíl klimatické neutrality platí pro Evropskou unii jako celek, nikoliv pro jednotlivé členské státy.
„Energetická soběstačnost je v 21. století chiméra. Je potřeba se naopak zaměřit na co nejefektivnější propojení evropských energetických soustav v kombinaci s energetickými úsporami. V takovém případě pak investice do nových jaderných bloků nebudou pro Českou republiku dávat energetický ani ekonomický smysl,“ dodala pro EURACTIV.cz.
Sázka na pokrok
Cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality podle studie „závisí na faktorech, nad kterými EU nemá kontrolu, jako je technologický pokrok, poptávka po energii, náklady na dosažení cílů, stav ekonomiky (HDP), růst populace a podobně.“ Studie mimo jiné došla k závěru, že dosažení neutrality do roku 2050 sníží globální oteplování o 0,05 °C a 0,15 °C v roce 2 100, a to v případě, že se továrny nepřesunou z evropských států jinam.
„Je zde velké riziko, že to nebude fungovat, že nebudeme schopni dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a ani poté. Pojďme tedy alespoň zajistit, že způsoby, jakými budeme bojovat s klimatickou změnou, jsou tou správnou volbou,“ řekl editor studie Lucas Bergkamp, partner poradenské společnosti Hunton Andrews Kurth.
Energie z větru a slunce závisí na meteorologických podmínkách, mnohdy jí tak obnovitelné zdroje vyprodukují více, než jaká je poptávka. V současné době tato energie zůstává nevyužitá. Komise chce, aby byla nevyužitá energie z obnovitelných zdrojů v budoucnu ukládaná do baterií nebo využívaná k výrobě vodíku. Bergkamp však varuje, že unijní exekutiva v tomto spoléhá na technologie, které ještě neexistují.
Podle něj v blízké budoucnosti nebude existovat takový systém pro ukládání energie, který by umožňoval napájet prostřednictvím baterií celé státy. Jak uvedl pro EURACTIV.com, bez dalšího zdroje energie, fosilní nebo jaderné, to nepůjde.
Co s jádrem?
O energetické mixu však nerozhoduje Evropská unie, ale členské státy. Komise sice jadernou energii považuje za nízkouhlíkovou, na druhou stranu ji ani nepodporuje.
Podle europoslance Roose bude muset Komise přehodnotit, jak klimatické neutrality dosáhnout a vrátit jadernou energii zpět do hry. „Jsem pro odklon od fosilních paliv, ale nemyslím si, že současný způsob, jak toho dosáhnout, je dobrý. Komise jej musí přehodnotit,“ řekl pro EURACTIV.com.
O osudu jádra by mohlo být jasno již brzy, na stole je totiž nová legislativa. Jedná se nařízení o tzv. taxonomii, které bude rozlišovat, jaké technologie jsou šetrné nebo naopak škodlivé ve vztahu k životnímu prostředí. Aby bylo technologii možné označit za „zelenou“, bude muset naplňovat jedno nebo více ze šestice environmentálních kritérií. Zároveň však technologie nesmí žádný z environmentálních cílů „významně poškozovat“. Jinými slovy, nesmí být příliš škodlivé pro životní prostředí.
Jaderná energie je ale v tomto ohledu problematická. Názory se různí jak napříč členskými státy, tak napříč odborníky. Na jednu stranu se sice jedná o nízkoemisní zdroj energie, na druhou stranu však produkuje jaderný odpad.
Do úvahy je navíc podle analytičky Davidové nutné vzít také celý životní cyklus jaderné energie.
„Pokud se podíváme na celý životní cyklus jaderné energie, pak nám nejenom vychází, že má větší uhlíkovou stopu než obnovitelné zdroje (vítr, slunce), ale také způsobuje přílišné škody životnímu prostředí například těžbou nebo nakládáním s radioaktivním odpadem,“ vysvětlila pro EURACTIV.cz. Podle ní tedy není náhodou, že má jaderná energie problémy s tím, aby byla v rámci nařízení o taxonomii či v rámci fondu obnovy, který má pomoci nastartovat evropské ekonomiky pro koronavirové krizi, uznaná jako udržitelná technologie.
Právě dopad jádra na životní prostředí v současné době vyhodnocuje interní vědecký útvar Evropské komise, Společné výzkumné středisko (JRC). To by mělo být s analýzou hotovo již tento měsíc.
