InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Čtení se Zauzlínou

    pátek 24.5 16:00 - Jihočeská vědecká knihovna - pobočka Na Sadech

  • Petr Maurenc: Gladiátoři - výstava

    pátek 24.5 18:30 - Biograf Kotva Lidická 2110, České Budějovice

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Písecké postřehy  > 

Za růstem agresivity je blahobyt a nuda, říká trenér sebeobrany Michal Janoušek

Michal Janoušek

Michal Janoušek

26.2.2021 11:58

PÍSEK – Agresivita lidí v poslední době značně stoupá. Je to patrné i z policejních zpráv. Člověk se tak velice snadno může dostat do situace, kdy musí čelit útočníkovi. Jak se v tomto případě zachovat? To prozrazuje Michal Janoušek. Vede v Písku kurz izraelské sebeobrany Kapap a sám se do podobných situací několikrát dostal.

O kurz izraelské sebeobrany je v Písku zájem.

 

Tak začněte hned radou. Jak se zachovat, pokud se staneme terčem útoku?
Otázka je, o jaké konkrétní situaci se bavíme. Pokud na mě někdo sprostě huláká v hospodě či baru, vždycky je možnost odejít. Pokud mám na krku nůž, je otázka, proč a jak to, že jsem se do takové špatné situace vůbec dostal? V každém případě základní pravidlo reakce běžného člověka na agresi je takzvané USB, tedy uteč, schovej se a teprve v posledním možném kroku, když není jiné východisko - bojuj.

Co když útočník má v ruce například nůž?
Pokud je útočník ozbrojen, je potřeba neustále mít pod kontrolou jeho zbraň. Problém dnešní doby ovšem je v tom, že plno útočníků nosí zbraň skrytě a vytáhnou jí až ve chvíli, kdy netrénovaný člověk nemá šanci zareagovat. Reálné napadení se vyvíjí stejně jako sebeobrana. Co fungovalo před deseti či dvaceti lety, nemusí zafungovat dnes. Proto je potřeba se v oboru osobní ochrany a bezpečnosti neustále vzdělávat. Já proto jezdím pravidelně cvičit s trenéry do Izraele či na mezinárodní semináře s Izraelci kdekoliv po světě. Sám zvu pravidelně izraelské trenéry do České republiky.

Pokud napadne člověka více útočníků, jakou zvolit strategii?
Základní strategie proti více útočníkům je ve dvou principech. Za prvé vždycky musím všechny útočníky vidět a držet před sebou a za druhé musím být v neustálém pohybu, abych pro ně byl těžkým cílem. Pokud se člověk dostane mezi dva útočníky, kdy jeden útočí zepředu a druhý zezadu, je ve značně znevýhodněné pozici a potřebuje oba dostat před sebe. Při boji proti přesile se osvědčují právě improvizované zbraně, kdy bodnutí propiskou do citlivých míst může dotyčného protivníka z boje zcela vyřadit.

Potvrdil byste, že se agresivita mezi lidmi zvyšuje?
Ano, cvičím aktivně pětadvacet let, ale své dovednosti jsem byl nucen nejvíce použít v posledních pěti až sedmi letech. Společnost je frustrována a moderní způsob života a sociálně negativní jevy se projevují ve zvyšující se agresi lidí. Typickým odrazem toho je stále se zvyšující spirála násilí a šikany mezi dětmi, kdy útoky jsou tvrdší, oběti mají mnohem horší následky.

Co za tím podle vás stojí?
Podle mě frustrace společnosti. Máme blahobyt, takže se nemusíme denně honit, abychom se uživili, někteří lidé tak mají zbytečně moc volného času a neumí jej efektivně využít. Stejně tak se zvyšuje domácí násilí či extremismus. To vše je jen spirála násilí, která v lidech bují a občas musí někde vybouchnout.

Naznačil jste, že jste v minulosti čelil napadení. O co šlo?
Já jsem řešil ve svém životě asi desítku napadení mé osoby či někoho v mé společnosti. Dost často to byl špatný odhad agresora, který pod vlivem alkoholu či drog začal být agresivní. Také jsem byl nucen párkrát vyřešit agresivního partnera týrané ženy. Žádná romantika to není. Musíte jednat okamžitě a neudělat chybu. Agresivní lidé jsou ochotní použít všech dostupných prostředků, aby vás poškodili.

Kde nebo kdy se tyto případy nejčastěji odehrávají?
Plno případů násilí se odehrává v uzavřených společnostech. Takovým místem je například bar, hospoda, ubytovna či vězení. Co se týče znásilnění žen, statisticky je častější znásilnění od člověka, kterého dotyčná zná a je s ním někde uvnitř. To se děje v nějakých pětasedmdesáti procentech. Ve zbylých případech se jedná o neznámého útočníka venku. V domácnostech je aktuální problém domácího násilí, které během jarní vlny covidu značně vybujelo. Šikana je typická v jakýchkoliv školních i mimoškolních kolektivech, a proto jedním z mých preventivních programů pro školy je preventivní program Mazaně proti šikaně, se kterým jezdím na pozvání do škol po celé České republice.

Máte zprávy o tom, že by se něco podobného dělo v Písku?
Písek je relativně malé město, takže je tu případů fyzického napadení oproti Budějovicím či Táboru značně méně. V současné době nemám přesné policejní statistiky z Písecka, ale co vím, tak třeba Strakonice jsou na tom v oblasti kriminality a násilné trestné činnosti, ještě o něco hůř než Písek. Samozřejmě v současné době, kdy jsou omezené sociální kontakty, tak probíhá tato činnost více skrytě než za běžného stavu, tudíž především mezi blízkými osobami. A tam se to mnohdy nehlásí policii. 

Dá se napadení venku nějak zabránit? Třeba pohybem po víc frekventovaných místech?
Obecně základem filozofie sebeobrany je především prevence. To jest, pokud se necítím někde dobře, odejdu odtud. Pokud se bojím od někoho násilnosti, nesmím mu dávat příležitost, tudíž být s ním sám v bytě, domě, autě, na pracovišti a podobně. Mnoho lidí se chce mylně chránit pomocí zbraně. Bohužel, jakákoliv zbraň člověku pomůže, pokud jí perfektně ovládá. Pokud ne, je tu riziko, že se zbraně zmocní útočník a obrátí ji proti nám. A to i obyčejný pepřový sprej či teleskopický obušek. Proto je pravidlo: nosím jen to, s čím opravdu umím.

Vy v Písku vedete kurz sebeobrany Kapap. Můžete ho trochu představit?
Mnoho lidí zná celosvětově známější pojem Krav Maga, což hebrejsky znamená boj zblízka. Já se od roku 2010 věnuji studiu izraelských bojových umění. Pojem Kapap, což je hebrejsky boj tváří v tvář. Jeho nejvyšším představitelem je grandmaster Moshe Galisko. Ten mi v červnu 2015, jako zatím jedinému Čechovi, udělil instruktorský titul Master Teacher systému Krav Maga & Kapap. V letech 2010 až 2015 jsem vedl občanské sdružení České Asociace Krav Maga - Kapap a od roku 2017 jsem založil novou síť škol izraelské sebeobrany pod názvem Kapap Czech, které šéfuji. Aktuálně fungujeme v 18 městech České republiky. V Jihočeském kraji máme zatím pobočky v Českých Budějovicích, Písku a Milevsku.

Je v Písku o kurz zájem?
V Písku probíhaly zatím pravidelné tréninky jen pro dospělé jedenkrát týdně. Zájem by byl i o dětskou sebeobranu, ale na tu musíme nejprve vychovat místního trenéra. Já sám jako hlavní trenér bydlím ve středočeské Dobříši.
Co si mohou čtenáři pod pojmem izraelská sebeobrana představit?
Izraelská sebeobrana vznikla vyfiltrováním dovedností asijských bojových umění a evropských bojových sportů pro potřeby izraelské armády v padesátých letech minulého století století. Ještě v osmdesátých letech byly tyto dovednosti pečlivě střeženy uvnitř Izraele. V devadesátých letech se Krav Maga rozvíjel po celém světě, primárně přes armádní a policejní kurzy profíků se postupně dostává i mezi civilisty. Do České republiky přišla izraelská sebeobrana kolem roku 2010. Izrael je krásná země, na kterou jsou Židé velice hrdí. A arabským světem jsou také velice ohrožení. Proto si Izraelci nemohou dovolit učit se věci, které nebudou v realitě přežití a terorismu fungovat. Izraelská sebeobrana dnes představuje principy vysoce funkční a nekompromisní sebeobrany. Řeší všechny možné vzniklé situace, tedy napadení dítěte, ženy, profesionála, použití improvizovaných prostředků v sebeobraně, což je například obrana propiskou, opaskem či ručníkem, ale i použití střelné zbraně a ochrana dalších osob.

Jak u vás vypadá kurz pro úplného začátečníka?
Příprava začne tím, že zájemce začne chodit na pravidelné tréninky. Všichni trenéři fungují podle interní systematické metodiky, kdy učíme lidi od nejlehčích věcí po složitější a těžší. Zájemce se účastní pravidelných tréninků, které probíhají v odpoledních či podvečerních hodinách všedních dnů. Další rozvojovou aktivitou pro cvičence jsou semináře, které probíhají o víkendech, sjíždí se na ně cvičenci i z jiných lokalit a rozšiřují si své dovednosti. Protože běžný trénink trvá devadesát minut a semináře dvě až tři hodiny, takže je více času na rozvíjení specifických dovedností. Dalším krokem je pak soustředění, které probíhá čtyřikrát ročně. Jsou jarní, letní, podzimní a zimní. Jedná se o celovíkendové či vícedenní cvičení. Na soustředěních mohou zájemci složit i technické zkoušky, protože v rámci rozvoje cvičenců máme šest technických stupňů.

V čem se lidé během kurzu zdokonalí?
Cílem první roku výcviku je, aby frekventant získal základní bojové návyky a reflexy. K tomu slouží jako ověření první technická zkouška, které mi říkáme Level 1 - žlutý stupeň. V něm by měl cvičenec zvládnout umět bezpečně padnout, vykrýt úder či kop, a také úder či kop dát, zvládnout techniky na typická a nejčastější napadení, tedy úchopy, škrcení, obejmutí a podobně. V dalších stupních se cvičenci učí obraně proti ozbrojenému útočníkovi, více útočníkům, boji na zemi či obrany pomocí zbraně.

Jakou mají účastníci kurzů motivaci? Rostoucí obavy?
Motivace k naučení se sebeobrany jsou různé, ale plno frekventantů má špatnou zkušenost s agresí či násilím z minulosti a nechce ji opakovat. U žen to je často znásilnění či pokus o něj, zkušenosti s agresivním partnerem. Plno našich cvičenců si uvědomuje riziko napadení v běžném životě. Některé ženy přicházejí s motivací, že chtějí chránit svoje dítě či rodiče.

Dokáže tedy absolvování kurzu opravdu pomoci v sebeobraně?
Mám plno pozitivních zkušeností od našich bývalých i současných cvičenců, kteří své dovednosti použili v praxi. I já sám jsem již musel své znalosti aplikovat. A zatím mám obě ruce, nohy i hlavu, takže jsem byl úspěšný. Cílem sebeobrany není bojovat jako Bruce Lee nebo Steven Seagal, to je typický omyl. Cílem sebeobrany je předvídat možné napadení a udělat vše proto, abych mu zamezil nebo se z takové situace rychle dostal pryč, do bezpečí. Je naivní si myslet, že dítě či slabá žena, přepere xkrát těžšího útočníka. Cílem je aplikace pravidla USB - uteč, schovej se, bojuj. Nevychováváme agresory, ale zvyšujeme schopnosti potenciálních obětí.

Jak fungujete teď během koronavirové krize?
Během nouzového stavu jsou sportovní aktivity pozastaveny, takže jsme na jaře dělali videotréninky na našem youtube kanále Kapap Czech a od podzimu vedu pro cvičence pravidelně dvakrát týdně online tréninky pro děti a dvakrát týdně pro dospělé. Ačkoliv nám kvůli covid zákazům dobrá polovina cvičenců odpadla, naším cílem je udržet všechny současné lokality pro budoucí znovuobnovení pravidelných tréninků.

 

Autor: Martin Petřík

Diskuse k článku - 1 příspěvek
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 

  • Tomáš Hlavín 

    Reagovat

     

    Jsem Cvičencem trenéra Michala Janouška už cca 1,5 roků a domovskou základnou je Milevsko. Důvod proč jsem se začal učit sebeobraně byla zkušenost s napadením na ulici. velikou motivací je také fakt, že člověk ze sebou něco dělá a to se odráží na jeho zdraví a komplexní fyzické zdatnosti. Izraelskou sebeobranu Kapap jsem si vybral proto, že jsem usoudil, že se jedná o reálně použitelné mechanismy a je univerzálně použitelná. Oproti sportovním systémům, kapap umí člověka připravit na reálné napadení i právě proti útočníkovi se zbraní, jako je nůž, což je považováno za nejhorší situaci. Na trénincích jsme kluci, holky. Nechodí jen mladí, ale řekl bych napříč generací, dokonce i senioři. Osobně m překvapilo, jak některé ženy umí být efektivní, když ovládají kapap. To jsem nikde jinde zatím nezažil. Mohu jen doporučit a člověk nemusí mít strach, že bude domu chodit pokaždé otlučený, nebo že trénink bude nad jeho fyzické možnosti

    Vloženo 26.2.2021 23:41:00

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace