Šťovíček jako předseda Autoklubu ČR a Ertl jako šéf Sdružení sportovních svazů zastupují složku neolympijských sportů a dalších organizací, která si za svého místopředsedu loni v září vybrala Filipa Šumana

„Předběžná opatření tedy byla vydána toliko k návrhu těchto dvou neúspěšných kandidátů jako jejich pokus, jak v rozporu se stanovami ČOV zvrátit to, že na předmětné funkce nebyli zvoleni,“ uvedl v tiskové zprávě právní zástupce ČOV Jan Langmeier.

Ertl: Soud zakázal ČOV uspořádat páteční volby vedení

Šťovíček loni v září neúspěšně kandidoval do funkce místopředsedy pro neolympijské sporty, který se vybíral na valné hromadě Českého klubu sportovních svazů, organizací a institucí (složky ČKSOI). Na právo ucházet se o místo ve výkonném výboru to ale podle něj nemá vliv. „Pak je ve stanovách ČOV možnost kandidovat v rámci takzvaného pléna do výkonného výboru, o což mi jde. Je tam asi 25 kandidátů a já byl jeden z nich,“ řekl. Soud jeho návrhu na předběžné opatření vyhověl, protože pokud by volby proběhly, neměl by Šťovíček šanci situaci zvrátit.

Šťovíček se bránil vyřazení z kandidátky. „Na podzim výkonný výbor moji kandidaturu schválil. Vyjadřovala se k tomu legislativní rada ČOV, pan doktor Mlsna, který napsal jednoznačné stanovisko, že moje kandidatura má být umožněná. Stejně jako dalších kandidátů. A zhruba před třemi týdny přišla kandidátní listina, kde moje jméno nebylo,“ řekl ČTK.

Když se pídil po vysvětlení, dozvěděl se, že stanovisko Petra Mlsny už neplatí. Mlsna mezitím ČOV opustil a stal se předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Bylo poškozeno moje základní právo kandidovat do orgánů,“ řekl Šťovíček.

Předseda Sdružení sportovních svazů Ertl na zářijové valné hromadě ČKSOI nekandidoval, ale snažil se dostat do pléna ČOV přímo. V předběžném opatření k jeho podání není odůvodnění, ale podle právníků ČOV bude důvod usnesení obdobný jako ve Šťovíčkově případě.

Podle ČOV Šťovíček svým návrhem napadá stanovy, u jejichž novelizace byl v roce 2013 jako šéf legislativní rady ČOV, Ertl byl tehdy jejím členem. „Nenapadám stanovy ČOV, ale to, že moje vyškrtnutí z kandidátky je v rozporu se stanovami,“ ohradil se Šťovíček.

Ertl naopak aktuální stanovy ČOV napadl. Je přesvědčen, že složka zaměřená na neolympijské sporty a ostatní organizace nemá právní subjektivitu. Tudíž podle jeho výkladu nemůže mít členy a následně ani zástupce ve vedení ČOV, napsal ve vyjádření pro média. Proto také touto cestou nekandidoval.

Lidé vybraní valnou hromadou ČKSOI, jako je místopředseda Šuman, už byli na seznamu pro volby označeni jako zvolení. Ertlem vedené Sdružení sportovních svazů uplatňovaný postup napadlo. „Skutečnost, že soud s argumenty navrhovatele přijetím návrhu na předběžné opatření souhlasil, svědčí o tom, že navrhovatelem uvedená fakta jsou jasná a nezpochybnitelná,“ napsal.

U novelizace stanov sice Ertl byl, ale už tehdy s nimi prý nesouhlasil. K soudu podle Sdružení sportovních svazů dospěla situace po marných pokusech přimět současné vedení ČOV, aby stanovy upravilo.

Náhradní způsob voleb, kdy místo volebního pléna mělo být tajné hlasování v sídle ČOV, soud uznal. Formát napadla Česká unie sportu, která s návrhem na předběžné opatření neuspěla.

ČOV se proti soudním rozhodnutím odvolá, ale v pátek volby nebudou. „Je to frustrující, tohle byl už třetí pokus. Kdyby nebyla covidová doba, tak už jsme to dávno měli za sebou,“ posteskl si obhajující předseda Jiří Kejval. Připomněl dva neúspěšné podzimní pokusy o svolání pléna, které zmařila pandemie koronaviru. „Jestli to takhle půjde dál, tak asi zůstanu předsedou olympijského výboru až do dalších voleb po olympijských hrách v Paříži 2024,“ dodal s úsměvem.

Za soudní zásah ho znovu kritizovala Česká unie sportu. „Je to nedůstojné a nemuselo k tomu dojít, kdyby se o tématu diskutovalo,“ uvedl v tiskové zprávě místopředseda ČUS Marek Hájek.