Cyklistika chce větší bezpečnost pro jezdce. Zákaz sjezdového posedu ale závodníci odmítají
Byla to především loňská nehoda na závodě Kolem Polska, v níž se ošklivě zranil Fabio Jakobsen, která donutila Mezinárodní cyklistickou unii (UCI) k promýšlení kroků vedoucích k větší bezpečnosti závodníků. Jedním z nich má být zákaz jizdy na rámu kola. To se však u cyklistů nesetkalo s přílišným pochopením.
Nová bezpečnostní ustanovení byla podle UCI představena po "dlouhém konzultačním procesu". Vedle zákazu speciální pozice známé jako "super tuck", kterou vedle Petera Sagana použila v posledních letech dlouhá řada závodníků kvůli lepší aerodynamice, má být zapovězeno odhazování prázdných bidonů či jiného "odpadu" mimo zóny, které jsou k tomu vyhrazeny. Zakázané budou i opěrky rukou na časovkářských speciálech.
Je přitom zřejmé, že nejkontroverznější je právě zákaz posedu na rámu. "Příště zakážou sledování hodinek a vystrkování loktů," ulevil si Chris Froome. "Od UCI je to nonsens. Existují jiné faktory bezpečnosti, které jsou důležitější. Na ty by se měli šéfové podívat a vyřešit je," doplnil ho Egan Bernal, jenž slavil celkový triumf na Tour v roce 2019.
Diví se i mnozí další. "Je to úplně běžná součást sjezdů, běžná součást aerodynamické pozice. Je to, jako kdyby lyžařská federace zakázala jezdit sjezdové lyžování v klubíčku. Je to prostě přirozená věc," prohlásil pro Radiožurnál Leopold König.
"Spousta závodníků útočí a spousta etap končí po sjezdu. Je to jedna ze součástí cyklistiky a myslím si, že Mezinárodní cyklistická federace se ubírá špatným směrem," doplnil König, šestý muž Gira d'Italia 2015 a sedmý jezdec celkového pořadí Tour de France 2014.
"Samozřejmě bychom měli být vzorem pro mladé kluky a ti, když to zkouší poprvé, tak to může být nebezpečné. Na druhou stranu my to používáme jenom v situacích, když jedeme na špici někde z kopce, sami, a víme, že je to rychlejší. Děláme to často, takže já to jako nebezpečné nehodnotím," uvedl Zdeněk Štybar.
Rozhodnutí o zákazu do jisté míry akrobatické pozice naopak chápe František Raboň. "Musím jako bývalý cyklista říct, že nejrychleji jsem jel v závodě Kolem Ománu, kde byl rovný sjezd, tak jsem dosahoval rychlosti až 109 kilometrů v hodině. To už mi ale z toho opravdu nebylo dobře," připomněl Raboň.
