Hanácká svatba: tradiční rituály, přehlídka pohostinnosti, dobrého jídla, pití a sedmidenní zábava

22. únor 2021

Svatbu jako významný obřad v lidském životě můžeme, vedle rituálů narození a pohřbívání, považovat za jeden ze tří nejdůležitějších mezníků v lidském životě. Většina obyčejů během svatby měla magický charakter. Konkrétně měly mít tyto zvyky ochrannou a plodnostní funkci.

„K odvrácení nečistých sil se při svatbách využívalo rámusu a různých hlukových zařízení, které měly odlákat zlé síly, které by mohly nevěstě nebo ženichovi škodit. K zabezpečení potomstva sloužily různé obyčeje sehrávané s figurínou dítěte nebo pohazování manželů plodinami, což je jeden z takových starších artefaktů, který se dochoval dodnes. Pohazovalo se obilím, později potom rýží. V písních a tancích bylo typické používání různých erotických motivů, které měly zajišťovat plodnost a kupu dětí do budoucna,“ popisuje etnografka Veronika Hrbáčková.

Když se zaměříme na to, jak vypadala tradiční svatba na Hané, tak to byla především přehlídka pohostinnosti. Bohatství hanáckých sedláků bylo pověstné a každý se při přípravách svatby chtěl blýsknout. Už samotné domlouvání svatby mělo za cíl spojit a navýšit rodinné majetky, upevnit postavení sedláků v obci a zachování rodu.

Samotná svatba trvala až sedm dní, ale předcházely jí dlouhé přípravy.

„Každý člověk byl pokřtěný, měl kmotra nebo kmotřenku. Ti hráli velkou roli. Důležité postavení měl takzvaný svat, kterého si rodiče budoucích novomanželů zpravidla dobře zaplatili. Ten měl všechno vymyslet, domluvit a zprostředkovat sňatek. Představme si ho jako Kecala z Prodané nevěsty. Jedním z prvních kroků byly námluvy a potom už přímo při svatebním dnu docházelo na odprošování nevěsty, ženicha a další tradiční prvky každé svatby,“ říká Honza Žůrek z Hanáckého folklorního spolku.

Jak dřív probíhala pravá hanácká svatba? Co všechno obnášely přípravy a jak se peče tradiční hanácký svatební koláč? Poslechněte si pořad Přímo z místa, který pro vás natočila Petra Ševců.

autor: pese
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.