Zde může být vaše reklama.

Historie olomouckých staveb: Jihoslovanské mauzoleum

Historie olomouckých staveb: Jihoslovanské mauzoleum
Opravené Jihoslovanské mauzoleum v Bezručových sadech v centru Olomouce.

foto: Lukáš Blokša

20. 02. 2021 - 06:58

Olomouc jako historické město nabízí návštěvníkům i obyvatelům obrovské množství příběhů a pohledů zpět do historie. Nejinak je tomu u historických budov, které se v hanácké metropoli nacházejí. Pojďte se spolu s námi podívat do historie některých z nich.

Díl 4.: Jihoslovanské mauzoleum v Bezručových sadech
Jihoslovanské mauzoleum v Bezručových sadech, v posledních letech krásně zrekonstruovaná stavba, je pro drtivou část Olomoučanů samozřejmou součástí olomouckého parku. Přitom zde památník není ani sto let. I za tak relativně krátkou historii si však musel projít řadou útrap. Od roku 1926, kdy začala stavba památníku jako ukázky přátelství mezi obyvateli někdejších Jugoslávie a Československa, si prošel časy slávy i strastmi.
  
 Práce na památníku začaly v dubnu 1926. Návrh mauzolea vypracoval olomoucký architekt Hubert Aust. Samotný objekt se skládá ze tří částí. Jde o kryptu pro 1300 rakví, dvojramenné schodiště a sloupoví s připojenou kaplí. Ikonickým je také nápis Ljubav za ljubav, v českém překladu Věrnost za věrnost. Výška stavby činí 11 metrů. Sochami mauzoleum vyzdobil olomoucký sochař Julius Pelikán. Zajímavé je, že stavba nebyla nikdy dokončená podle původních plánů. V nich se totiž nachází dvě symbolické sochy.
  
 Ke slavnostnímu odhalení dokončené stavby došlo 10. a 11. července 1926 za účasti delegací obou států, které se na stavbě podílely. Do památníku pak byla během dvou let navážena těla celkem 1188 jihoslovanských vojáků z různých míst Moravy a Slezska. Stavba začala pomalu chátrat po konci první republiky, druhá světová válka a její konec jí na kondici také moc nepřidal.

Komunistický režim se o stavbu z politických důvodů také nezajímal. Honosná stavba se tak přímo před očima začala pomalu měnit v ruinu. Celá situace došla tak daleko, že kvůli vandalům, kteří rabovali v kryptě, byl celý objekt obehnaný drátěným plotem a kryptu dělníci zazdili. Ani tato opatření však v pozdějších letech nezabránila například sprejerům, jejichž řádění se na stavbě také podepsalo.
  
 Pozitivní vliv na stav mauzolea neměla ani občanská válka v Jugoslávii, která vedla k rozpadu jednolitého státu. A ani jeden z nástupců se neměl k tomu, aby se o mauzoleum přihlásil. A protože nikdo nevěděl, komu vlastně patří, žádná oprava nebyla na obzoru. Na stavu mauzolea před nedávnou rekonstrukcí se hodně podepsala také povodeň v roce 1997, která stavbu vytopila.

Olomouc získala mauzoleum do svého majetku a začala oprava
Situace kolem vlastnictví došla nakonec k úspěšnému konci, olomouckému magistrátu se soudní cestou podařilo stavbu získat do svého majetku v roce 2015. Patovou situaci nakonec musel vyřešit soud, který mauzoleum přiřkl se svolením všech nástupnických zemí Jugoslávie městu.
  
 Následně začala několikaletá oprava, která má městský rozpočet stát zhruba 20 milionů korun. První dvě etapy už jsou hotové, loni v létě byla dokončená oprava interiéru kaple, která má nové omítky, restaurátoři navíc obnovili i výmalbu z roku 1935. Rekonstrukcí prošla podlaha, větrací otvory, kamenné prvky, ale i vstupní dveře. Památník je také pořádně hlídaný. Hlídá jej elektronický zabezpečovací systém s pěti kamerami, na které dohlíží strážníci z městské policie.
  
 Sice by se mohlo zdát, že mauzoleum už je dokončené, není to ale tak. Třetí a poslední etapa by měla být spojená s restaurováním rakví a odborným ošetřením ostatků 1224 jihoslovanských vojínů.

Další články