Sebepoškozování, nadváha, potíže s řečí. Děti zavřené doma chřadnou i psychicky

V prosinci si Axel Gerschlauer všiml bobtnající krize. V posledních týdnech před Vánoci musel pediatr řešit případy třech nezletilých, kteří se řezali do paží. Tři teenageři během třech týdnů, přitom takové věci viděl Gerschlauer v minulosti obvykle jen párkrát do roka. „Taková četnost sebepoškozování mi pomohla pochopit, jak je celá situace vážná,“ uvedl pro Deutsche Welle. 

A to všechno v době, kdy Gerschlauer všechny své pravidelné pacienty nevídá, protože se někteří jeho praxi úplně vyhýbají kvůli strachu z infekce. Mezitím však jeho telefon téměř nepřestane zvonit, jak ho neustále zoufalí rodiče prosí o radu.

„Hlavním tématem se staly psychologické problémy, od úzkostí přes poruchy koncentrace až po poruchy spánku. V posledních měsících se problémy duševního zdraví masivně rozšířily,“ vysvětluje pediatr.

Vývojové vady

Mimo svou praxi Gerschlauer funguje jako tiskový mluvčí divize Severního Porýní Německé asociace pediatrů. Může tak dobře posoudit, jak se 13,5 milionu německých nezletilých vyrovnává s pandemií covidu-19. Podle zpráv, které dostává od kolegů, je situace dramatičtější každým dnem.

„Poruchy chování, problémy s vývojem řeči, mnoho dětí hodně přibralo. Dalším problémem je zneužívání dětí, které většinou zůstává před pediatry skryté. Škodí i nadměrná konzumace médií. Navíc rodiče své potomky neberou na preventivní prohlídky,“ uvedl Gerschlauer.  Podle něj si on a jeho kolegové mohou udělat jen velmi nejasnou představu o všech dopadech lockdownu na děti a mládež.

Žádné rozvolňování v Německu: Prodloužilo karanténu do 7. března, naději mají jen školy

Tomu dává za pravdu i průzkum zdravotní pojišťovny DAK zveřejněný na serveru Norddeutscher Rundfunk, podle kterého v první vlně pandemie podstoupilo lékařské ošetření až o 40 procent méně dětí do 17 let. Jistě to není dáno jen menším množstvím úrazů, když musejí tvrdnout doma.

Už teď je jisté, že Německo bude muset vynaložit velké úsilí, aby se statisíce dívek a chlapců dostaly zpět do normálu. „Bude to obrovský úkol. V příštích dvou letech bude potřeba akční plán a obrovské zvýšení počtu zaměstnanců. Především budeme potřebovat aspoň o padesát procent více psychoterapeutů,“ uvedl pro Deutsche Welle Gerschlauer.

Linka bezpečí v permanenci

Již asi čtyřicet let funguje v Německu obdoba naší Linky bezpečí, kam děti a teenageři mohou volat, když je trápí zklamání z lásky, nedaří se jim ve škole nebo bojují se svými rodiči. Dnes jsou operátoři prvním kontaktem pro děti, které se potýkají s problémy okolo pandemie.

Na linku se obracejí především děti od osmi let. „V posledních měsících nejvíce rezonují témata duševního zdraví a osamělosti. Obrací se na nás také více mladých lidí, kteří zažívají násilí,“ uvedla pro Deutsche Welle Anna Zachariasová, tisková mluvčí linky.

Má teď plné ruce práce s odpovídáním na dotazy médií o Lince bezpečí. Například jedna německá televizní moderátorka se velmi důrazně vyslovila proti koronavirovým opatřením a jako hlavní argument uvedla 461 tisíc dětí, které se loni na linku pomoci obrátily.

Tvrdý trest pro odmítače karantény: U sousedů mají první speciální „covid basu“

Všechno zlé je možná nakonec k něčemu dobré, protože pandemie ukázala, jak moc je Linka bezpečí důležitá. „V roce 2020 došlo k prudkému nárůstu počtu lidí využívajících naši online chatovací službu. Meziročně se zájem zvýšil až o třetinu,“ říká Zachariasová.

Kromě třech tisíc vyškolených telefonních poradců pracuje na online chatech dalších 80 zaměstnanců. Během pandemie je po nich větší poptávka než kdy dříve. „Děti totiž často píší, že jsou všichni doma, takže nemohou telefonovat,“ vysvětluje Zachariasová s tím, že rodiče zase volají, až když jsou děti v posteli. „Konzultace rodičů vzrostly v roce 2020 o 64 procent oproti předchozímu roku.“

Vedle obvyklých problémů, jako jsou puberta, rozchody nebo rodinné spory, se hlavním tématem stal lockdown, a to jak u dětí, tak u jejich rodičů. Situace se navíc podle Zachariasové každým dnem zhoršuje. „Tento týden jsme měli volajícího, který uvedl, jak moc závidí Rakousku, protože se tam uzávěra postupně zmírňuje,“ zmínila.

Stres dopadá na děti

Teenageři si řežou do paží, osmileté děti volají na Linku důvěry, ale co batolata? Ulla Baumgärtner-Schmäingová, která pracuje pro Německou federaci na ochranu dětí již 18 let, říká: „Pokud mají rodiče obavy z koronaviru, má to přímý dopad na děti.“ Sociální pracovnice si vzpomíná na příběh matky, jejíž nejmladší syn nechtěl za žádných okolností chodit do školky. Měl totiž strach, že dostane koronavirus. „Vůbec jsem to nejdřív nechápala, až pak se ukázalo, že matka byla z covidu strašně vyděšená. Tento strach se pak přenesl na dítě,“ vysvětluje Baumgärtner-Schmäingová.

Zkušená sociální pracovnice vede místo setkávání dětí a rodičů v Bonnu, které v současné době navštěvuje 20 dětí, z nichž je většina mladší tří let. Tedy dětí, které si nepamatují dobu, kdy neměli všichni lidé masky a kdy se mohli normálně setkávat.

Možná je pro tyto malé hochy a dívky jednoduší se s omezeními vyrovnat než pro jejich starší sourozence. „Nejmenší současnou situaci inkorporovali do svých her a nasadili roušky na panenky a medvídky. V tomto smyslu je pro ně pandemie součástí normálu,“ uzavírá pro Deutsche Welle Baumgärtner-Schmäingová.