Lékařům hrozí, že budou vybírat, koho zachrání. Je mi jich hrozně líto, v této situaci nemuseli být, říká etik Černý

Nejméně od ledna se spekuluje o tom, jestli lékaři v nejpřetíženějších nemocnicích musí vybírat, koho připojí na ventilátor. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) to dosud odmítal. Ve středu však prohlásil, že se kvůli docházejícím kapacitám zdravotníci na třídění pacientů jako například při hromadných neštěstích mají připravit. Etik David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd v rozhovoru pro HN doporučuje nejprve pacienty rozdělit podle naděje na přežití. Pokud to nepomůže, protože je přístrojů pořád málo, u nemocných s nejvyšší nadějí by lékaři měli podle Černého dát přednost svým kolegům zdravotníkům, kteří po uzdravení budou moct zachránit další životy.

Pak v Černého doporučeních přichází na řadu los. "To je návrh, který může znít zvláštně, ale respektuje jednu důležitou etickou hodnotu, kterou je rovnost. Ve chvíli, kdy mám pět pacientů a jeden ventilátor a rozhoduji losem, je to objektivní, nezávislá metoda, která každému tomu pacientovi dá úplně stejnou šanci, že ventilátor dostane. Jedna ku pěti," vysvětluje etik. Jestli situace v nemocnicích skutečně dospěje až k losování, si etik netroufá odhadnout. A přiznává, že teorie a praxe jsou dvě různé věci. "Je rozdíl, jestli je to v teoretické rovině správné a jestli bychom to dokázali takto dělat. Ale byl bych radši, kdyby to byl los, než aby lékaři rozhodovali na základě věku, jako to bylo v zahraničí," dodává.

HN: Ministr Blatný ve středu uvedl, že se nemocnice musí připravit na třídění pacientů jako například u hromadných neštěstí. V posledních týdnech z některých nemocnic zaznívá, že už to probíhá. Kdy a kdo by měl rozhodnout, že se tento model začne uplatňovat?

Myslím si, že to není na centrálním rozhodování. Je to vynucené situací. Pokud se nějaká nemocnice ocitne v situaci, kdy zdroj, který by za normálních podmínek byl běžný – typicky ventilátor, čas lékařů a sester, nemocniční lůžka –, začne být vzácný, nemůže než začít rozhodovat podle principu prioritizace pacientů. Samozřejmě předtím může personál zkoušet jiné věci, třeba poslat pacienty jinam, ale ve chvíli, kdy už to není možné, nezbývá mu nic jiného. Určitě to není tak, že by ministr řekl: teď přišel okamžik, kdy přecházíme na tyto principy.

HN: Už jsem ale od lékařů slyšela i to, že by chtěli, aby o takto závažné věci rozhodlo ministerstvo.