Vladimír Ševela: Český krtek v CIA. Cesta dvojitého agenta od StB přes USA do Prognostického ústavu

2. březen 2021

Překvapivě dlouhá léta ležel nepovšimnutý příběh komunistického špiona Karla Köchera, muže atletické postavy, který svojí vizáží připomíná Václava Klause. Köcherův podivuhodný a v čemsi i napínavý příběh dokázal skvěle vyzvednout a zachytit novinář Vladimír Ševela v knize Český krtek v CIA s podtitulem Cesta Karla Köchera z StB přes americké tajné služby do Prognostického ústavu.

Ševela bezmála pět let dojížděl za ambiciózním Karlem Köcherem, který žije nedaleko Prahy, natáčel s ním rozhovory a ty pak konfrontoval s odtajněnými spisy, názory expertů a vyprávěním desítek svědků.

„Příběh nočního hlídače se znalostí čtyř jazyků a diplomem z matfyzu, který podepsal smlouvu s čertem a myslel si, že ho přechytračí, mě fascinoval,“ píše v úvodu své knihy Ševela a pokračuje:

Čte: Pavel Hromádka
Připravil: Miloš Doležal
Zvukový mistr: Walter Rient
Režie: Lukáš Kopecký
Premiéra: 12. 9. 2019

„Rešerše příspěvků v českých médiích, které o Köcherovi vyšly, vyznívaly jednoznačně negativně: Má na svědomí lidské životy. Tajné informace získával díky sexuálním orgiím. Před odchodem do zahraničí udával své známé.“

Výběr z amerického tisku dopadl lépe: Přestože ho odsoudili na doživotí (ale za týden pustili), za oceánem ho uznávají jako jednoho z nejúspěšnějších špionů 20. století. Od prvního telefonátu Köcherovi jsem myslel na něco většího než časopisecký rozhovor,“ dodává Ševela.

Zásadní význam pro KGB

Köcher byl vysazen do USA v roce 1965 se zdánlivě nesplnitelným úkolem: infiltrovat se do amerických zpravodajských služeb. Doprovázen svou krásnou ženou Hanou získal v Americe pověst antikomunisty, pracoval u Zbigniewa Brzezińského a v roce 1973 mu CIA skutečně nabídla místo v jednom ze svých nejtajnějších oddělení. Mise byla splněna.

V roce 1984 manžele Köcherovy zatkla FBI. Jeho přátelé žasli. Jak tenhle výstřední chlapík, který se vždycky choval přesně opačně, než by se nenápadný agent měl chovat, mohl být komunistický špion?

Vladimír Ševela

Köcher dostal doživotní trest, v roce 1986 byl ale vyměněn za sovětského disidenta Anatolije Ščaranského.

„Za Köchera bychom vyměnili ne tři, ale pět Ščaranských,“ prohlásil později šéf KGB Vladimir Krjučkov. Dodnes není znám žádný Rus či jiný sovětský občan, kterému by se do CIA coby agentovi podařilo proniknout. Svérázný špion z Československa měl tehdy pro KGB zásadní význam.  

Köcher po návratu do Československa působil v Prognostickém ústavu a spolupracoval s Václavem Klausem, se kterým si ho ve dnech revoluce v listopadu 1989 pletli američtí novináři.

Štítil se máločeho

Český krtek ale není osobní zpovědí jednoho z nejúspěšnějších vyzvědačů 20. století, nýbrž je to napínavá a barvitá reportáž. Po špionových stopách autor vyrazil i do USA a v Rusku navázal kontakt s důstojníkem KGB, který ho měl na starosti.

Vladimír Ševela kniha

Ševela zachytil životní příběh talentovaného a ambiciózního muže, nad nímž v dětství visel kvůli židovskému původu Damoklův meč transportu a jenž za komunismu po studiu dvou vysokých škol skončil jako noční hlídač.

„Sám Köcher se dnes stylizuje do role člověka, který usiloval o zmírnění mezinárodního napětí a snažil se vytvořit komunikační kanál mezi Američany a reformně naladěnou částí KGB. Ševelova kniha však tuto sebeprezentaci bourá: ukazuje, že mu šlo zejména o osobní prospěch a uznání. Na své cestě se štítil máločeho,“ všímá si historik Petr Zídek.

Mezi českými exulanty v Americe byl Köcher považován za přepjatého antikomunistu, zatímco svým řídícím důstojníkům vyprávěl, jak Ameriku nesnáší, a obhajoval sovětskou invazi v roce 1968 a vedoucí úlohu strany.

Ševelova kniha je napínavým špionským příběhem, zachycením osudu kremelského služebníka i analýzou komunistické rozvědky.

autor: Miloš Doležal
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.