Penzionovaný lékařský umělec Richard Neave se se svým týmem rozhodl zrekonstruovat tvář nejslavnější historické postavy v dějinách lidstva. Vedl ho k tomu žalm z Matoušova evangelia, který říká, že Jidáš Iškariotský musel v Getsemanské zahradě ukázat Ježíše vojákům, protože ho nemohli odlišit od jeho učedníků. (Zdroj: en.wikipedia.org)
Podle Neaveho tedy Ježíš vypadal jako obyčejný chlápek své doby. Jak to ale dokázat, když se nedochoval žádný biblický popis, DNA, kostra ani jiné tělesné pozůstatky?
Jedna z podob Ježíše Krista
Vědecká odpověď
Odpověď poskytla jedna z nových vzrušujících oblastí vědy: forenzní antropologie. Britští vědci za pomoci izraelských archeologů použili metody podobné těm, které vyvinuli policisté k řešení zločinů, a dali Ježíšovi tvář. Využili kulturní, archeologická, fyzikální a biologická data a čerpali z výzkumů z oblastí primatologie, paleoantropologie (studium vývoje primátů a člověka) a lidské osteologie (studium kostry). Dokonce i zdánlivě vzdálené oblasti, jako je výživa, zubní lékařství a adaptace na klima, hrály v tomto typu výzkumu roli.
Typický Žid
Richard Neave se tedy odrazil od faktu, že Ježíš měl vypadat jako galileanský Semita té doby. Prvním krokem bylo získání lebek z blízkosti Jeruzaléma, regionu, kde žil a kázal Ježíš. Se třemi dobře zachovanými vzorky z doby Ježíše použil Neave počítačovou tomografii k vytvoření rentgenových „řezů“ lebek. Tak odhalil drobnosti o vzhledu každého člověka.
Speciální počítačové programy poté vyhodnotily hromady informací o tloušťce měkkých tkání v klíčových oblastech lidské tváře. To umožnilo znovu vytvořit svaly a kůži překrývající reprezentativní semitskou lebku.
Z těchto dat vědci vytvořili digitální 3D rekonstrukci obličeje. Z lebek ale nebylo možné určit dva klíčové faktory - jak vypadaly Ježíšovy vlasy a jakou měly barvu? Neaveův tým tak začal vyhodnocovat kresby z archeologických nalezišť datovaných do 1. st. n.l. Byly nakresleny před sestavením Bible a obsahovaly klíčové stopy, které vědcům umožnily zjistit, že Ježíš měl spíše tmavé než světlé vlasy. Poukázaly i na to, že v souladu s židovskou tradicí byl také vousatý.
Nabourání víry
Zatímco náboženští umělci napříč dějinami dali Kristovi dlouhé vlasy, většina biblických vědců věří, že měl spíše krátkou a kudrnatou kštici. Z analýzy kosterních pozůstatků archeologové zjistili, že průměrný semitský muž měřil kolem 150 cm a vážil 50 kilo. A jelikož do svých třiceti let pracoval jako tesař, Neave předpokládá, že byl svalnatější a fyzicky zdatnější než naznačují západní portréty.
Navíc měl mít Ježíš ošlehanou a opálenou tvář. Tyto vědecké poznatky, které vycházejí z Neaveho laboratoře, však mohou nabourat kořeny víry mnoha lidem. „Skutečnost, že pravděpodobně vypadal mnohem víc jako Semita s tmavší pletí, než jak jsme zvyklí z různých vyobrazení, nám připomíná naši hříšnou tendenci si Ježíše přivlastnit do služeb kulturních hodnot," říká Charles D. Hackett, ředitel episkopálních studií na Candlerově škole teologie v Atlantě.
I další antropologové krčí rameny: „Neaveho Ježíš je pravděpodobně mnohem blíže k pravdě, než jsou díla mnoha velkých mistrů, i když forenzní zobrazení nejsou exaktní vědou," varuje Alison Galloway, profesorka antropologie na univerzitě v Santa Cruz v Kalifornii. (Zdroj: www.popularmechanics.com)
