Hlavní obsah

Pandemický zákon se musel „napsat“ za jeden den

Foto: ČTK

Rychlé přijetí pandemického zákona požadují krajští hejtmani. Ministr zdravotnictví Jan Blatný jim v neděli slíbil, že v pondělí bude zákon na vládě.

Reklama

Ministerstvo zdravotnictví během neděle narychlo upravilo starý návrh zákona pro boj s covidem-19. Mohlo přitom už dávno vylepšovat jeho původní verzi, která leží nedotčená ve Sněmovně devět měsíců.

Článek

V neděli dopoledne dostali právníci z ministerstva zdravotnictví náhlý pokyn od šéfa úřadu Jana Blatného – už na pondělní jednání vlády se musí připravit návrh pandemického zákona, který umožní nařizovat různé zákazy a omezení kvůli covidu-19 i bez vyhlášeného nouzového stavu.

Rychlé nachystání zákona totiž ministr Blatný slíbil hejtmanům, kteří vládu požádali o nové vyhlášení nouzového stavu, a poskytli tak kabinetu zdůvodnění, že se nemusí ohlížet na chybějící souhlas poslanců.

V obrovské časové tísni mohl Blatný dostát svému slibu jediným způsobem – využil toho, že už od května leží v Poslanecké sněmovně původní návrh pandemického zákona. Úředníci ho stihli mírně upravit a poslat na pondělní vládu.

Seznam Zprávám tuto informaci potvrdil zdroj z ministerstva, který nechtěl být jmenován.

„Zhruba 95 procent návrhu je totožných s původním tiskem. Začalo se to upravovat včera,“ řekl v pondělí úředník, který je obeznámený s přípravou zákona.

Sám ministr Blatný přitom tvrdí, že jeho podřízení zákon chystali delší dobu.

„My jsme ho přes víkend dokončili, ale už několik týdnů jsme na jeho znění nějakým způsobem pracovali a konzultovali to i s některými stranami. Já sám jsem byl na několika takových jednáních,“ uvedl Blatný po pondělním jednání vlády.

Hejtmani, kteří s Blatným v neděli jednali, nicméně přisvědčují verzi o bleskové nedělní akci. Například středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) Seznam Zprávám řekla, že když hejtmani chtěli po Blatném návrh zákona už v neděli, ministr opáčil, že návrh ještě není připraven.

„Řekl, že prostě není připraven, že musí projednat velké množství věcí souvisejících s nouzovým stavem,“ řekla Pecková.

Pandemický zákon umožňuje vládě nařizovat prakticky stejná omezení, jaká může nyní přijímat pouze během vyhlášeného nouzového stavu. K prodlužování nouzového stavu ale vláda potřebuje souhlas poslanců, který minulý týden při posledním pokusu nezískala.

Pokud by se navrhovaná verze zákona schválila, nouzový stav by nebyl potřeba – vláda by jednoduše schvalovala opatření, které by vypracovalo ministerstvo zdravotnictví. Touto cestou by vláda mohla i nadále zavírat obchody, služby, restaurace, školy nebo zakazovat hromadné akce.

Vláda premiéra Andreje Babiše nakonec návrh pandemického zákona v pondělí schválila a posunula ho do Sněmovny ke zrychlenému projednání.

Jak se ale ukazuje, uspěchaná příprava pandemického zákona se může projevit na jeho kvalitě.

Například podle nevládní iniciativy Rekonstrukce státu, která na potřebu pandemického zákona upozorňovala již loni na jaře, má současná předloha „zásadní nedostatky“ a musí se přepracovat.

Aktivisté upozorňují hlavně na to, že vláda by podle nynější verze zasahovala do lidských práv a svobod bez kontroly Parlamentu nebo soudu. Chybí jim také důraznější závazek ministerstva k poskytování informací.

„Pokud má být návrh posunem kupředu a řešením nastalé situace, musí být zásadně přepracován tak, aby byla posílena parlamentní a soudní kontrola i informační povinnosti směrem k veřejnosti,“ uvedla Rekonstrukce státu ve vyhlášení.

Vládní předlohu zkritizovali také opoziční Piráti, kteří spolu se Starosty připravili už v lednu vlastní návrh pandemického plánu.

Původní verzi pandemického zákona vypracovalo ministerstvo zdravotnictví ještě pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO). Do značné míry šlo o reakci na předchozí rozhodnutí Městského soudu v Praze. Ten zrušil některá opatření, protože nebyla přijata cestou krizového zákona, podle něhož vláda rozhoduje v nouzovém stavu.

Vláda premiéra Andreje Babiše schválila první návrh pandemického zákona 7. května. Pak se návrh přesunul do Sněmovny, ta ho ale ani neprojednala v prvním čtení. Zejména opozičním poslancům vadilo, že v zákoně chybí kontrola vládních opatření nebo provázanost s krizovým zákonem.

Podle poslance Bohuslava Svobody z ODS, který byl k původnímu návrhu pandemického zákona určen jako zpravodaj, bývalý ministr Vojtěch projednání předlohy ve Sněmovně neprosazoval a nesnažil se dohodnout s poslanci. „Vojtěch na to zaručeně netlačil,“ řekl Svoboda pro Seznam Zprávy.

Exministr Vojtěch ale chybu na své straně nevidí.

„Já jsem ten zákon předložil v květnu, bohužel se na něj nedostalo do parlamentních prázdnin, v té době byly ve Sněmovně jiné priority a po prázdninách jsem ministerstvo zdravotnictví opustil,“ uvedl Vojtěch.

Připomněl také, že vláda dlouho připravovala i jiné způsoby, aby se vyhnula častému prodlužování nouzového stavu. „Ministerstvo vnitra pracovalo na novele ústavního zákona o bezpečnosti ČR a krizového zákona,“ dodal Vojtěch. Právě tyto návrhy na pondělním jednání vláda také schválila.

Zjevné je, že s původním návrhem pandemického zákona nepohnuli ani Vojtěchovi nástupci Roman Prymula a Jan Blatný.

Současný ministr Blatný chtěl ostatně rozšířit pravomoci svého úřadu přes novelu jiného předpisu, zákona o ochraně veřejného zdraví. V prosinci s ní však narazil na velký odpor i uvnitř vlády, a nechal proto tento návrh přepracovat.

Reklama

Související témata:

Doporučované