Dopis svatému Pavlovi o barevném světě, o lavině a Boženě

Jestlipak je tvůj nebeský, svatý život tam nahoře stejně tak barevný jako tady na zemi? 

Co to ta barevnost ale je?     

Pro mě to jsou určitě škály různých chutí života, palety namíchaných emocí. Pokud možno těch s vyššími vibracemi, které neškodí. Jsou to temperamenty, tempery, celá sada pastelů a pastelek. Barevná klubka přízí...

Světlo - to je nádherná emoce... A na mě teď oknem krásně svítí slunce, přátelsky tiché, léčivé paprsky.

Moc ráda si zajdu během dne na balkon. Bratr Slunce mě zalévá svou láskou, teplem, milujeme se. Taky mě baví mě pozorovat jak z mého těla stoupá pára. Zvlášť, když se předtím vykoupu v horké vodě.

Modrý lavor s ledem namísto vody zvoní o zmrzlou podlahu.

No co co, já mám sníh ráda a zimu vůbec. Vždyť sestra voda je jako nevěsta, Má šaty pošité duhovými flitry a dlouhý závoj z husté krajky. A paní Meluzínová hraje někdy čardáš a jindy zase zamilovanou píseň. Třeba tuto mou oblíbenou:

Taky  už trochu maluju a pletu. Vařím si bylinkové čaje z různobarevných bylinek - měsíčku, šalvěje, máty. Zavedla jsem si lázeňský režim - pohoda, klídek, teplé obklady ze smolné masti na žlučník a játra... dělá to úplné divy.

Co je ještě nového? Museli mi znova přišít neurostimulátor, prý se mi kapsa s ním roztrhla, protože jsem divočila!

Možná jsem temperamentnější...

Říkal jsi mi, že jsem lavina...

Já a lavina?

Tak něžná sněžná a duhová vločka...

Svatý Michal by si jistě přisadil, že spíš sněhová tunová koule, a smál by se, až by mu ty černé, rádoby intelektuálské rifle spadly na půl žerdi.

Jsem holt ženská, citlivá, fortelná ženská z Moravy, a ne umělá, chodící dieta Ketomix. Něco jako paní Helena...

Řekl jsi také ale, že si mě vážíš. Za to ti moc děkuju. Také si tě vážím.

Včera jsem dokoukala seriál o Boženě Němcové. "Božena - to byla ženská!", pochvalně zabručela moje kamarádka Dana.

Právě Božena mě inspirovala k tomu, abych ti napsala trochu statečněji a ty jsi obratem zavolal.

Božena -  nezávislá, temperamentní, inteligentní, krásná. To byla lavina!

To můj manžel nemá rád. Ani Boženu. Ani Helenu. To má smůlu, protože já jsem tak trochu od nich namíchaná. 

Taky nechápu, když bydlíme na Vysočině, že nemá rád zimu. Natož laviny... ale já si stejně myslím, že jsem emočně lavinoidní čím dál míň.

Přesto....

Až ti bude hrozit lavinový zával, tak prosím neuteč, ale opatrně mi to sděl. Neboj, neutrhnu se.

Kdyby náhodou, řekni svatému Mikulášovi, aby ti půjčil skládací lavinovou lopatku zn. Mammut do auta zn. fabia, kterou jsem mu koupila, aby se mohl vyhrabat z beskydských závějí. Jezdívá totiž na Hukvaldy za princeznou Anežkou. Svatou Anežkou.

Možná ho tam někdy potkáš.

Jo jo, ještě nedávno to byl malej puňta... Už se těším, až budu babička..

Prostě, přes všechny svá trápení, přes nemoce a emoce, jsem svá, obyčejně šťastná ženská!

Jako i milá paní "Poštolková" se svým synkem Přemečkem.

Děkuji za vše.

A BACHA!
Z CESTY!

JEDU A JE TO PARÁDA!