Pohřebním ústavům dochází rakve. Přibylo nebožtíků, výroba nestíhá

Nárůst úmrtí v Česku se podepisuje zejména na krematoriích a pohřebních službách. Zatímco první zmíněná zařízení nestíhají spalovat nebožtíky, pohřebním službám se pro ně nedostává rakví. Pomoci se snaží ministerstvo vnitra, která pořídilo tři mrazicí kontejnery pro uchovávání těl zemřelých. 

„Problém je celorepublikový. Týká se všech pohřebních služeb. Já třeba musím kupovat rakve u konkurence v Opavě. Oni mi nějaké pošlou a nějak se to látá. V Olomouci mají veskosklad a místo devedesáti mi jiich dovezli dvacet,“ potvrdil problémy s rakvemi majitel pohřební služby Nova Krnov Jaroslav Stachovec. Podle něj je zádrhel u výrobců, kteří nestíhají. Stachovec si zároveň postěžoval na nedostatek kremačních pecí.

Celorepublikový problémový trend potvrzují i asociace pohřebních služeb a další samotné pohřební ústavy. „Některé pohřební služby, které neměly dostatečné skladové zásoby, mohou mít problém. Výrobci rakví se k nim mohou otočit zády a plně nevytěžovat jejich najednou zvýšené objednávky. To je pochopitelné, za to si mohou tyto pohřební služby samy,“ vysvětlil pro iDNES.cz jednatel pohřebního ústavu a zástupce Asociace pohřebních služeb Elpis David Borovička.

Krematoria na jihu Čech hlásí plno, práci přidělal covid a oprava pecí

Podle něj je nyní potřeba, aby výrobci doskladnili několik tisíc rakví.
„Tato skutečnost nastala vlivem potřeby předzásobit pohřební služby na případný příchod třetí vlny pandemie. Bohužel mnoho pohřebních služeb nemělo dostatečné zásoby. Třeba měly jen tři na skladě, které průběžně doplňovaly, aby nemusely mít peníze v zásobách,“ podotkl Borovička.

Asociace na nedostatek podle Borovičky bezvýsledně upozorňovala před přijetím novely zákona o pohřebnictví, ministerstvo pro místní rozvoj žádost vyškrtlo jako bezvýznamnou. „Požadovali jsme povinnost pro pohřební služby mít dostatečné skladové zásoby rakví,“ doplnil šéf pohřební služby Elpis.

Podle Borovičky jsou problém delší dodací lhůty či krácení dodávek. Prozatím se však podle něj všechno zvládá. Výrobci se snaží rychle doplnit sklady a přidávají víkendové služby. „Předpokládáme, že do asi dvou až třech týdnů budou již výrobci mít plné sklady. Pokud se opět nezvedne počet úmrtí,“ dodal šéf pohřební služby Borovička.

Počet úmrtí se podle ústavů zvedl asi o 30 procent

Jiří Haman, předseda Unie pohřebních služeb a spolumajitel služby Pegas, pro iDNES.cz řekl, že o této situaci již s ministerstvem pro místní rozvoj jednal zhruba před měsícem.

„Řešíme to i s největším výrobcem rakví v Česku. Zatím jsme se nesetkali s akutním nedostatkem. Skladové zásoby jsou nižší než byly, to je pravda. Je to způsobeno tím, že počet úmrtí je zhruba o třicet procent vyšší, než je průměr,“ poukázal na důvod Haman.

Podle něj však výrobci zatím poptávku dokážou pokrýt. Problém podle Hamana vzniká v tom, že se pohřební služby napříč Českem snaží předzásobit, protože očekávají další navýšení počtu úmrtí.

Kraji by prospěla dvě krematoria, shodl se primátor Ostravy s hejtmanem

„Kdyby nedej bože došlo k nějaké katastrofě, tak se použije rakev, která se používá na pohřeb bez obřadu. Nemusíme se bát toho, že bychom mrtvé neměli do čeho dát. Ale je to skutečně reálná úvaha, že kdyby se zvýšila úmrtnost, tak by nějaké problémy nastat mohly,“ komentoval současný stav spolumajitel pohřební služby Haman.

Poptávku po rakvích zaznamenal i ředitel pohřební služby Auriga, Přemysl Šulík. „Jde i spíše o to, že výrobci měli trochu problém se zásobováním dřevem,“ řekl ředitel pohřebního ústavu Šulík.

Výrobců se zvedla poptávka o 40 procent

Podle něj nyní ústavy objednávají rakve o týden dříve, aby měly jistotu. „Teď pohřební služby předpokládají větší odběr. Třeba jestli mám skladem 150 kusů rakví běžně, tak teď se jimi zásobím třeba o padesát kusů více. I menší služby tvoří zásoby. Dříve měly měly jednotky, nyní shání desítky,“ vysvětlil Šulík. 

Výrobcům se podle něj zvedla poptávka asi o čtyřicet procent. „Ale do zásoby si lidé rakve kupovat nemusí,“ dodal s lehkým humorem Šulík.

V Česku loni týdně v průměru zemřelo 2 477 lidí, nejvíc za nejméně deset let. O rok dřív bylo úmrtí průměrně 2 155 za týden. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Vznikne speciální skupina, která prověří úmrtí na covid. Kvůli statistikám

Příčina nárůstu úmrtnosti ze statistik však není zřejmá, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla epidemie koronaviru. K takovému výkladu čísel se kloní také někteří demografové.

Týdenní průměr počtu úmrtí se od roku 2011 do předloňska pohyboval v rozmezí 2 000 až 2 200.  Nejvyšší byl v tomto období v roce 2018, kdy na každý týden průměrně připadalo 2 165 zemřelých.

V posledním loňském týdnu v Česku statistici zaznamenali 3 428 úmrtí. Ve srovnání loňských týdnů jde o pátý nejvyšší počet, víc lidí týdně umřelo jen ve čtyřech týdnech na přelomu října a listopadu, kdy vrcholila podzimní vlna epidemie koronaviru. 

Podobný nárůst úmrtí byl naposledy v roce 1945

Nejvíc lidí v jednom týdnu loni zemřelo mezi 2. a 8. listopadem, kdy bylo úmrtí 4 229. Jen o dvanáct úmrtí méně statistici evidují o týden dřív. Kromě těchto dvou v žádném jiném loňském týdnu počet úmrtí nepřekročil čtyři tisíce.

Podle minulý týden zveřejněných předběžných údajů loni v Česku zemřelo 129 100 lidí, tedy zhruba o 17 tisíc lidí víc než v roce 2019. Nárůst tak byl zhruba patnáctiprocentní. Podle ČSÚ je podobně výrazná meziroční změna po roce 1950 zcela výjimečná. 

Česko pamatuje podobně vysoký procentní nárůst jen v roce 1945, kdy končila druhá světová válka, vyplývá ze stoleté časové řady. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo loni s koronavirem 11 889 lidí.

Prokazatelná je souvislost zvýšeného počtu úmrtí v loňském roce s epidemií covidu-19 podle demografky Dagmar Dzúrové z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Týdenní počty takzvaných nadúmrtí, tedy odchylek od dlouhodobého průměru, podle ní jasně souvisí s počty zemřelých na covid-19. Roli hraje také omezení preventivní péče, předčasná úmrtí na rakovinu nebo nemoci oběhové soustavy či obavy z návštěvy lékaře.

Flashbacky jako z války. Pacienti na ventilaci trpí posttraumatickou poruchou

„Celková evidovaná nadúmrtnost oproti roku 2019 je přibližně o 30 procent vyšší než počet úmrtí vykázaných v souvislosti s onemocněním covid, z toho důvodu lze předpokládat, že vykazovaný počet úmrtí v souvislosti s covid je ve skutečnosti spíše podhodnocen, ostatně obdobně jako v řadě dalších zemí světa, jak dokazují nejnovější publikované studie,“ vysvětlila Dagmar Dzúrová pro iDNES.cz.

Podhodnocení vykázaného počtu úmrtí podle Dzúrové v souvislosti s koronavirem dokládá týdenní vývoj změny počtu zemřelých v průběhu roku 2020, jak potvrdila s kolegyní Klárou Hulíkovou.

„Prokazuje se, že nejvyšší počet úmrtí na jiné příčiny je spjat s obdobím vrcholu pandemie, tedy týdenními maximy vykázaných úmrtí v souvislosti s koronavirem (42.-45. týden roku 2020). Pokud do analýzy vložíme ještě aspekt věku zemřelých, tak se tato spojitost potvrzuje také, dominantně v nejvyšší věkové skupině,“ podotkla demografka Dzúrová. 

Vzhledem k tomu, že nejvyšší počet úmrtí na jiné příčiny se týká především nejstarších věkových kategorií, lze podle Dzúrové usuzovat, že právě tito lidé nebyli kvůli zdravotnímu stavu na covid otestováni a ve statistikách tak nevystupují jako covid-pozitivní.  

„Samozřejmě to však zcela nevylučuje možné spolupůsobení dalších faktorů, byť zmíněný považujeme zatím za klíčový. Odpověď nám ukážou budoucí analýzy po zveřejnění podrobnějších dat,“ dodala demografka.