Zápisník zuřivého Sparťana: Křéťa kontra Rosický, aneb to se nám to vyVrbilo!

Bylo rychlé, na hranici možností a v neděli už na  Andrově stadiónu velel z lavičky Vrba. Jako bájný trenérský Fénix dostal (konečně) příležitost tahat někoho z popela. Protože, sotva jsme si ten popel z minulých průserů setřepali z rudých dresů, už jsme ho hubama šmírovali znovu. Kotal vytáhl, povzbudil a tradá, sbohem a šáteček, mizí v propadlišti letenských trenérů.

A že jich už bylo! Ale stále se tak nějak nedaří najít toho optimálního, jenž by ten náš Titanic zase oprášil a vyhnul se ledovci na cestě. Tedy teď Vrba. No, to to trvalo, než to jednomu došlo, že neustálé točení se na sparťanském kolotoči věčných trenérských návratů nikam nevede a pokud, tak jen do pekel zapomnění. Protože jsme už na Letné změnili kde co, včetně uklízečky, ale výsledky se tak nějak nedostavují už několik sezón (několik? několik světelných let). Mezi prsty jsme si nechali utéci spoustu nadějných hráčů a, a to bychom nebyli ani my, i trenérů. V kuloárech se dodnes traduje neuvěřitelná historka o tom, jak jsme vedli (Křéťa vedl) přijímací pohovor s trenérskou megastar Trpišovským (toho času v Edenu). Zkoušel ho z jakési taktiky, které jistě jako majitel rezavějící Sparty rozumí, a jelikož odpověď adepta Trpiše nebyla adekvátní očekávání, poroučel se k Slávce. Vydělal jí milióny, dobyl jí evropský respekt a založil její vlastní soutěž, kde se jí nikdo nestaví na odpor. 

No a fotbalový Bůh, ten co někdy nemá logiku, nás za to trestal a zatím ještě trestá. Dal nám majitele, který sice nemá hluboko do kapsy, ale zato si myslí, že sežral všechnu fotbalovou moudrost světa (ač povoláním miliardář), bandu neschopných tlachalů v padnoucích oblecích, s SUV před stadiónem, obr hodinama na zápěstí a s ničím nepodloženou arogantní pýchou na jakýsi klub z Čech, jenž se občas dostane do EL. To všechno na nás dopadalo jako morové rány. 

Několikrát jsme byli i v naději, že se to zlepší. Že nás fotbalový Bůh přestane trestat a tak nějak bez vlastního přičinění se dostaneme opět do fotbalového nebe jenom proto že jsme Sparta - a kdo je víc!? Jo holenkové, my ale zapomněli, že bez práce nejsou koláče! Že bafuňářský elév Rosický, jenž sám sebe z nějakých nejasných důvodů vidí Spartě prospěšnějšího v kanclu než na hřišti, bude záruka dominance a trvale udržitelné nadvlády nad českou ligou. No, nechali jsme se vysmát. Slávka prchla o světelné roky a na náš zadek trvale dotírají týmy jako je třeba Slovácko. A z našich řad se pomalu, ale zato jistě, vytrácejí reprezentanti.

A za této neveselé situace se pochlapil ten, u něhož bychom to čekali asi nejméně - Křéťa. Možná je to tedy v rovině spekulací, ale insideři hlásí, že Vrba byl především jeho kůň. TR10 si údajně myslela na Bílka. Ten má s Vrbou sice hodně společného, arogant jeden, ale jinak přesně zapadal do koncepce trenérů posledních let. Tedy Spartu už trénoval a prostředí (a tudíž i kamarádšofty) zná fakt dobře. Tudíž asi nic nového pod sluncem, co by mělo přinést svěží vítr. Tomík  by si ale zřejmě zachoval svůj vliv na cokoliv. Apropos, Luděk Mádl zmínil, že TR10 za svou tvrdou práci ve prospěch Sparty údajně bere 1 mil. korun měsíčně. No, mě je to jedno, milión jsme neviděl ani nakreslený, ale asi by se mělo brát v úvahu poměr cena a výkon. Fanouškům je jedno, jestli TR10 bere třeba 20 mil. Jim jde jen o jejich milovaný klub. A ten na tom není (nebyl?) pod Rosického sportovním vedením moc dobře. Takže Tome přidej.

Ale zpátky k Vrbovi. Jestli se tedy ukazuje, že to byl především Křéťův poník, pak se musel opravdu plácnout přes kapsu. Vrbu už jednou na Letnou lákali a údajně nebyli ochotni vyplatit sumu, kterou jeho agent požadoval (rok 2017?). Ale rozhodně to prý bylo levnější, než z jara (v zimě) 2021. To svědčí o tom, že si na Letné uvědomují, že už není čas hrát si na kingy. A pokud Kotal nestačí (nestačil), pak Vrba je to nejlepší řešení pro Spartu (Baník, jako sorry, na vás má čas před důchodem). Tomík sice ostrouhá ve svém vlivu (jestli nějaký kdy měl), kompetencích a bude muset vyšlapovat jak Vrba bude chtít, ale soudě dle zápasu v Olomouci to bude nést ovoce. 

No, nebylo to bez ztráty květinky, žádná cesta deset stupňů ke zlaté. Vrba naordinoval nové rozestavení (to Kotalovo stejně jaksi nefungovalo), posílil útok a - no, první půlka nic moc. Dokonce místy se asi Vrba nestačil divit a možná si v duchu říkal, že je Sparta prokletá. A dost možná litoval i svého prohlášení, že posily nepotřebuje (stejně by mu je Tomík asi nesehnal). Jenže trenér, tedy dobrý trenér, se pozná podle toho, že má čich na to, že se něco sype a dokáže zareagovat. Kotal tuhle vlastnost v posledních zápasech jaksi ztrácel (zřejmě mu k tomu dopomohl Majdan v kabině). Po vystřídání (a určitě i "vlídné" domluvě) se obraz hry změnil. Dokonce to několik desítek minut vypadalo na onu vzývanou (a zatím nikým neviděnou) dominanci na hřišti. Vrbičovi hodně pomohli zejména Nita a Karlsson. Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet; jeden čaruje v bráně a druhý si vodí protihráče na vodítku. A ke všemu proměňuje pencle, což třeba Bořkovi "zachránci" musí připadat jako zlý sen. Takže si troufám říci, že Vrba už ví, koho v sestavě neopomene příští zápas, koho ano (viď Láďo "Itale" Krejčí) a také, že bude "šlapat" po TR10, aby se pochlapila a Nitu udělala i do další sezóny. Pokud to tedy nebude nad legendovo ego a síly. Ale to bych Rosovi nedoporučoval, protože Vrba nepřišel na Letnou proto, aby po zápasech konstatoval, že se hráči snažili, ale víc jak na bod to nestačilo. Ten má jinačejší ego než třeba Václav Kotalů. A čas ukáže, co je pro Spartu lepší. 

A takhle to vidím já. Držte se i bez nouzáku a věřte, musí být líp. Páč hůř už bylo.