Vyšší než očekávaná inflace přišla v lednu především na vrub růstu cen potravin

Růst spotřebitelských cen byl v lednu o dost silnější, než se čekalo a meziroční inflace zůstává nad dvouprocentním cílem centrální banky. Vyšší než očekávaná inflace přišla v lednu především na vrub růstu cen potravin, výrazný meziměsíční nárůst hlásí také ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Jádrová inflace, jež nejvěrněji reflektuje vývoj cenových tlaků v domácí ekonomice, zřejmě v lednu vykázala meziroční zpomalení.

ČNB nebude muset na vyšší než očekávanou reagovat rychlým zpřísněním své měnové politiky, neboť za vyšším cenovým růstem jsou v případě letošního ledna položky, na něž nastavení úrokových sazeb nemá výrazný vliv.

Vyšší lednová inflace nicméně může mít výrazný vliv na celoroční vývoj inflace, jež v důsledku vyšší startovací úrovně může zůstat nad úrovní dvouprocentního inflačního cíle i v dalších měsících.

Meziroční inflace v lednu klesla z 2,3 % na 2,2 %: dosáhla tak nejnižší úroveň od prosince roku 2018.

Finanční trh i nedávno zveřejněná prognóza ČNB očekávaly lednovou meziroční inflaci shodně na úrovni 1,7 %.

Zmírnění celkové inflace bylo v lednu taženo položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, což je ukazatel nejvěrněji mapující domácí cenové tlaky.

Zpomalení u stravování a ubytování

Zpomalení růstu cen hlásí například stravování a ubytování anebo rekreace a kultura, na druhou stranu se ale zrychlil cenový růst u odívání a obuvi.

Údaj o jádrové inflaci za letošní leden ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška, lze nicméně předpokládat, že jádrová inflace vykáže pokles ze své prosincové úrovně 3,6 %.

Ke zmírnění celkové inflace napomohl také vývoj cen energií pro domácnosti (zlevnění elektřiny a zemního plynu).

Jakkoliv v lednu vykázaly výrazný meziměsíční růst ceny alkoholických nápojů a mírně vzrostly i ceny tabákových výrobků, tak celkový meziroční růst cen se u této položky v lednu zpomalil a alkohol a tabákové výrobky tedy taktéž přispěly ke zmírnění celkové inflace.

Ve směru vyšší inflace v lednu naopak působily ceny potravin a nealkoholických nápojů, což bylo patrné jak na cenách masa a mléčných výrobků, tak například na cenách brambor.

Proinflačně působil také vývoj nákladů souvisejících s výdaji na zdraví.

Měnová politika

Inflace za letošní leden je vyšší, než se čekalo: všeobecně se čekal její pokles pod úroveň dvouprocentního inflačního cíle, skutečně vykázané zmírnění meziroční inflace je ale zcela nepatrné.

Proinflační překvapení přišlo zejména ze strany cen potravin, což by samo o sobě nemělo centrální bance nějak významně vadit.

Otázkou je, jak výrazně se snížila jádrová inflace: ČNB pro letošní první čtvrtletí čeká pokles jádrové inflace na 3,1 % poté, co v závěrečném kvartálu loňského roku jádrová inflace činila 3,6 %.

Dle mého názoru vyšší celková inflace za letošní leden nebude bankovní radu hnát k rychlé reakci ve směru zvýšení úrokových sazeb, neboť koruna je silnější, než centrální banka čekala a vývoj na poli pandemie i nadále představuje řadu nejistot a rizik pro tuzemskou ekonomiku.

Nicméně, leden představuje pro inflaci vyšší startovací úroveň pro celý rok a celoroční průměr tak může setrvat nad dvěma procenty a překonat jak očekávání centrální banky, tak finančního trhu.

Pro zastánce zpřísňování měnové politiky v rámci bankovní rady budou lednová data o inflaci a s nimi související výhled pro celý letošní rok představovat argument podporující vizi zvýšení úroků ČNB v průběhu letošního roku, přesto si ale myslím, že přinejmenším v prvním pololetí ČNB ponechá své úrokové sazby beze změny.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.