Zapálený sportovec a skaut Fredy Hirsch, který dokázal v hrůzných podmínkách koncentračních táborů pro sport a další aktivity nadchnout děti i dospělé, by dnes oslavil 105 let. Byl německým uprchlíkem v Československu a otevřeně se hlásil ke své homosexualitě. Zemřel ve věku 28 let v Osvětimi, kolem jeho smrti však panují mnohé nejasnosti.
Kdo je Fredy Hirsch?
Fredy Hirsch se narodil v německých Cáchách do německé emancipované židovské rodiny. Od raného dětství byl zapáleným sportovcem a skautem, působil v židovských spolcích Makabi Hacair a Německé židovské skautské hnutí. Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 se části jeho rodiny podařilo emigrovat do Bolívie, zatímco Fredy zůstal v Německu a začal se angažovat v sionistickém hnutí. V roce 1935 emigroval do Československa, kde se věnoval sportovní výchově a práci s mládeží.
Vedl skautské tábory, secvičoval s dětmi divadlo a různá kulturní představení. V roce 1941 byl poslán spolu s dvěma desítkami pracovníků židovské obce do ghetta Terezín, aby připravili toto pevnostní město na nápor příchozích transportů Židů z celé Evropy. S dětmi cvičil atletiku a hrál divadlo později i v Osvětimi, především ale šířil naději a stal se pro děti vzorem lidskosti. „Tam se nekradlo, tam se nelhalo, bylo tam morální klima jako v normálním světě,“ popisuje Hirschem vedené bloky cembalistka Zuzana Růžičková, jejíž památce bylo věnováno promítání premiéry filmu Drahý Fredy.
V roce 2018 měl premiéru film Drahý Fredy
Izraelský režisér Rubi Gat natočil v roce 2018 film mapující život a vzpomínky na Fredyho Hirsche. Film měl evropskou premiéru v druhé polovině dubna 2018 a v ČR se promítal v rámci Měsíce queer historie.
Fredy Hirsch a sport
Fredy se starším bratrem Paulem byli již od dětství členy Německého židovského skautského hnutí. Účastnili se dálkových pochodů s „plnou polní“, zkoušek odvahy, výuky sebeobrany a první pomoci. Fredy Hirsch zde postupně nacházel zalíbení pro sport a další fyzické aktivity. Čas trávil nejraději v lesích vrchoviny Eifel nedaleko Cách, kam se svým oddílem jezdil stanovat. Poprvé se zde setkal s ideály tělesné zdatnosti, a to v něm zřejmě probudilo lásku ke sportu, hlavně ke gymnastice a různým lehkoatletickým disciplínám.
V roce 1939 odešel do Prahy, kde se věnoval židovské mládeži. Židé byli postupně zbavováni všech lidských práv a protižidovská opatření doléhala stále více i na děti. Nejtíživější bylo omezení jejich pobytu venku, mohly si hrát a sportovat pouze na několika málo místech. Jednou z mála výjimek bylo hřiště Hagibor v Praze-Strašnicích. Právě zde Fredy Hirsch organizoval nejrůznější hry a sportovní aktivity pro židovské děti, které tam přicházely z celé Prahy. Na Hagiboru se pro ně podařilo vytvořit plnohodnotnou náhradu za okolní zakázaný svět, s táboráky, divadelními představeními, sportovními turnaji i improvizovaným cirkusem. Fredy měl na starosti oddíl dvanácti až čtrnáctiletých chlapců, kteří měli velké štěstí, že se později dostali přes Dánsko a Švédsko na území dnešního Izraele. Židovská rada Hirschovi nabídla místo v doprovodu této skupiny, on se však, tentokrát z vlastní vůle, rozhodl zůstat.
Pro sport nadchnul i vězně v Terezínu a Osvětimi
V roce 1941 byl transportován do Terezína. Fredy Hirsch byl v mnoha případech tou první osobou, se kterou se vyděšené děti po příjezdu do ghetta setkaly. Dokázal je uklidnit, povzbudit a případně jim zařídit lékařské ošetření. Byl velký pedant, vyžadoval naprostý pořádek a čistotu. Trval na každodenním cvičení a stále opakoval, že úzkostlivá osobní hygiena a udržování fyzické kondice je jedinou cestou k přežití. V ghettu organizoval nejen sportovní, ale i kulturní život.
Hirsch byl v roce 1943 součástí záříjových transportů do Osvětimi, které představovali jistou výjimkou a neprošli ihned po příjezdu obvyklou selekcí. V Osvětimi tak vznikl tzv. Terezínský rodinný tábor. Fredy Hirsch se následně stal vedoucím zhruba 270 členné skupiny dětí, které byl vyhrazen jeden samostatný blok. I zde Hirsch trval na hygieně, čistém oblečení a pravidelném cvičení.
Fredy Hirsch s několika mladými vychovateli, vybaveni pár knihami, spoustou fantazie a vynalézavosti, učili děti od všeho trochu. Vyprávěli jim příběhy, hráli s nimi hry, společně zpívali a hráli divadlo, snažili se smysluplně vyplnit čas, který zbýval.
Smrt Fredyho Hirsche
O okolnostech jeho smrti panují různé dohady, existuje i verze, že mu zdravotníci záměrně dali vyšší dávku uklidňujícího léku, o který požádal, aby mu zabránili vyvolat masakr. Mezi vězni se totiž začalo proslýchat, že mají být odesláni do plynu, proto se začala připravovat hromadný vzpoura, v jejímž čele měl stát právě Fredy Hirsch.
Každopádně hrůzná předpověď se naplnila. V noci 3 z 8. na 9. března 1944 bylo v plynových komorách zavražděno 3 792 židovských mužů, žen a dětí, většinou z Čech a Moravy. Tělo Fredyho Hirsche bylo spáleno v krematoriu spolu s nimi.
