Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byla v Evropském parlamentu vysvětlovat, proč je Evropa s očkováním pozadu. Za postupem Komise si stála, i když uznala, že se příliš spoléhalo na dodržení kontraktů ze strany výrobců.
Češi to znají z Poslanecké sněmovny – premiér nebo ministři občas přijdou v rámci interpelací poslancům vysvětlit některá svá rozhodnutí. Něco podobného se děje také na úrovni EU, kde se představitelé Evropské komise a Rady EU chodí zodpovídat europoslancům.
Celé středeční dopoledne se na plénu v Bruselu debatovalo o evropské vakcinační strategii, a především o tom, co by měla Evropská komise dělat lépe. I když je zdravotnictví téměř kompletně v rukou členských států, Komise dostala na starost například právě společné nákupy vakcín proti koronaviru.
Šéfka této instituce Ursula von der Leyenová si stála za svým, že společný postup se Evropě velmi vyplatil, protože mimo jiné zajistil to, že se s vakcínami dostane spravedlivě na všechny členské státy i blízké sousedství EU. „Nechci si ani představovat, co by se stalo, kdyby se na vakcíny ,vrhla‘ pouze hrstka velkých evropských států a na zbytek by se nedostalo. To by byla ekonomická katastrofa pro vnitřní trh,“ řekla na plénu předsedkyně.
Postavila se také za to, jakým tempem se vakcíny na evropském trhu schvalují. EU se podle ní rozhodla, že nepůjde cestou zkratek, a místo toho vždy dostatečně ověří bezpečnost a účinnost všech vakcín. „Spoléháme na procedury Evropské lékové agentury (EMA), a ano, to znamená, že proces schválení zabere 3-4 týdny. Tento čas navíc je však nezbytnou investicí, abychom nastolili důvěru a zajistili bezpečnost,“ prohlásila von der Leyenová. Komise nicméně začne pracovat na nových pravidlech, která agentuře EMA umožní tento proces zrychlit.
Zpožděné dodávky
Při zajišťování dávek se objevila celá řada problémů, mezi kterými vynikají především oznámení několika výrobců, že se dodávky vakcín zpozdí a zmenší se jejich objem. Komise si vyslechla nejostřejší kritiku právě za to, že nedokáže na výrobce dostatečně zatlačit, aby své závazky splnily.
„Byli jsme příliš optimističtí, pokud se jedná o masivní produkci, a asi jsme i příliš spoléhali na to, že co objednáme, k nám i včas dorazí. Musíme si položit otázku, proč to tak je,“ prohlásila von der Leyenová. Vakcínu v zemích EU zatím dostalo 17 milionů lidí, a pokud chce Evropa do léta skutečně naočkovat 70 % dospělé populace, podle europoslanců bude muset výrazně zrychlit.
To zmínila i česká místopředsedkyně Evropského parlamentu z liberální frakce Renew Europe Dita Charanzová (ANO). „Evropa je největší producent vakcín na světě. Tři čtvrtiny vakcín, které jsou na světě ročně vyprodukovány, pochází z Evropy. Takže prosím, začněme sprintovat, zaměstnejme naše výrobní linky bojem s Covidem, tento závod musíme vyhrát,“ řekla na plénu Charanzová.
Von der Leyenová upozornila, že průmysl musí dohnat tempo vědy, která v případě vakcín proti koronaviru postupovala neuvěřitelně rychle. Komise podle ní chápe, že při masové produkci dochází k problémům, ale právě proto předem investovala miliardy, aby pomohla zajistit dostatečné kapacity. Teď po firmách chce, aby své závazky dodržely. Vynutit by to měl pomoct nový mechanismus na kontrolu transparentnosti exportu, který podle von der Leyenové nicméně neohrozí dodávky do zemí v sousedství EU, ani nebude trestat firmy, které kontrakty plní.
„Zbořit mosty“ mezi EU a firmami by evidentně nedávalo smysl. Podle Komise musí EU, národní vlády i farmaceutické společnosti společně zapracovat nejen na zajištění dostatečného počtu dávek, ale také na tom, aby byla v průběhu času zajištěna účinnost vakcín i proti novým mutacím viru, které se v Evropě objevují.
Netransparentní smlouvy
Velká kritika od europoslanců se na Komisi snáší také za to, že nedokázala zajistit dostatečnou transparentnost podepsaných kontraktů. Do dnešního dne mohla veřejnost nahlédnou pouze do tří z nich (se společnostmi CureVac, AstraZeneca, Sanofi-GSK), ty ale navíc byly z velké části začerněné. Zásadním problémem zde je, že vzhledem k obchodním pravidlům musí se zveřejněním souhlasit obě strany kontraktu, tedy EU i firmy.
Řada europoslanců na plénu upozorňovala na to, že podepsané kontrakty Unii znevýhodňují. „Máme mnoho odborníků, právníků, jsme geopolitická velmoc. Jak to, že jste sestavili tak špatné smlouvy, a nepodařilo se nám donutit výrobce je respektovat?“ nechal se například slyšet Marco Zanni, předseda frakce Identita a demokracie, kam patří i česká SPD.
Kritickými slovy nešetřila ani česká europoslankyně z levicové frakce Kateřina Konečná (KSČM), podle které si kvůli špatně napsané smlouvě se společností AstraZeneca si tato firma dělá z EU „dobrý den“. „Jak je vůbec možné, že Komise uzavřela smlouvy, které neobsahují žádný sankční mechanismus pro výrobce, který neplní své povinnosti?“ nechala se slyšet Konečná.
Europoslankyně upozornila také na to, že i když chce Komise poskytnout přebytečné vakcíny třetím zemím, kontrakty se společnostmi CureVac a Sanofi-GSK to nedovolují. „Jak to chcete udělat? Porušíte smlouvy s těmito farma-firmami? V pořádku, já vám tleskám, ale v tom případě porušte i smlouvy týkající se patentů, zachráníte tím statisíce lidských životů,“ vyzvala Komisi Češka.
Ke větší transparentnosti by měla přispět nově vytvořená „kontaktní skupina“ mezi Komisí a Evropským parlamentem, kde se budou sdílet informace o pandemii a vakcinační strategii. „Udělám vše pro to, abych zajistila, že můžete prozkoumat všechny kontrakty, které jsme podepsali. Vím, že důvěra si žádá transparentnost,“ uvedla předsedkyně Komise. Následovat by měl kontrakt se společností Johnson & Johnson.
Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová na plénu připomněla, že Komise se od začátku snažila rozložit investice do více vakcinačních programů. „Mohu vás ujistit o tom, že jsme jednali co nejrychleji to bylo možné, investovali jsme do výrobních kapacit. (…) Nebylo to jen o cenách, chtěli jsme, aby občané měli přístup k nejbezpečnější a nejúčinnější vakcíně, která je k dispozici,“ řekla komisařka s tím, že se Komise snažila ve smlouvách podchytit všechny aspekty, včetně odpovědnosti za vakcínu.
„Samozřejmě je legitimní se ptát, jestli Evropská komise kontrakty dostatečně pevně zakotvila. Zároveň je potřeba si uvědomit, že ty kontrakty vznikaly v době, kdy jsme neměli ponětí, která z těch vakcín bude schválená a kdy bude schválená,“ upozornil už minulý týden na tiskovém briefingu český europoslanec z lidovecké frakce Luděk Niedermayer (TOP 09). Podle něj se nesmí podceňovat fakt, že až dosud trvala příprava vakcín pět až deset let, a následně se vyráběly v množství maximálně několik desítek tisíc. Současná situace je tedy bezprecedentní, a podle Niedermayera je potřeba na ni tak nahlížet.
Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.