Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová vyzývá k postupnému odchodu od opatření na podporu ekonomik.
Prezidentka Evropské centrální banky uvedla, že ekonomika bude muset být „postupně“ odstavena od fiskálních a měnových stimulů, aby se zabránilo opakování chyb z předchozích krizí, kdy byla podpora stažena příliš rychle. Christine Lagardeová uvedla, že pro politiky bude „složité“, jak to zvládnout, jakmile pandemie skončí a ekonomika se začne zotavovat. Místo „uzavření všech kohoutků“ doporučuje přechod na „flexibilní podporu“, napsaly noviny Financial Times.
„Náš závazek k euru nemá žádná omezení,“ uvedla Lagardeová. „Budeme jednat tak dlouho, dokud pandemie bude způsobovat krizovou situaci v eurozóně.“ Její komentáře v rozhovoru pro noviny Le Journal du Dimanche přišly, když ekonomové vyjádřili obavy, že pomalé zavedení očkování v Evropě a opožděné fiskální stimuly mohou způsobit další pokles jejího hospodářství ve srovnání s USA a Čínou.
Erik Nielsen, hlavní ekonom UniCredit, uvedl, že je „stále více přesvědčen, že míříme do dalších 3–5 let nedostatečné výkonnosti evropského růstu vzhledem k USA“. Jeden člen rady však uvedl, že velkým negativním rizikem je to, že zpoždění očkování a nové (infekčnější) kmeny viru mohou přinutit vlády, aby déle udržovaly přísná omezující opatření.
Lagardeová vyzvala EU, aby „urychlila“ proces ratifikace národních výdajových plánů fondu na obnovu v hodnotě 750 miliard eur na podporu zemí nejvíce zasažených pandemií.
Investory povzbudily zprávy, že Mario Draghi (bývalý prezident ECB) přijal výzvu stát se italským předsedou vlády. Lagardeová uvedla, že má „plnou důvěru“ ve schopnost Draghiho „restartovat italskou ekonomiku“.