Ústavní soud v úterý vyhověl stížnosti ministerstva financí a spor vrátil zpět k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
„Ústavní soud ve světle výše uvedených kritérií shledal, že výrok neměl potřebnou souvislost s výkonem funkce prezidenta republiky,“ stojí v nálezu ÚS.
Redakce iDNES.cz oslovila i mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka, zda prezident s nálezem souhlasí. „Ústavní soud nerozhodl, že se má pan prezident omluvit. Soud určil parametry sporu. Věc se tedy vrací k obvodnímu soudu, který bude znovu o záležitosti rozhodovat. Ústavní soud se nezabýval pravdivostí posuzovaného výroku,“ odpověděl.
Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Šarapatka ale odešel z úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, a to po dohodě.
ÚS: Výrok nesouvisí s výkonem prezidentské funkce
Za nepravdivá slova se na základě zrušeného verdiktu omlouvalo ministerstvo financí, protože prezidenta nelze přímo zažalovat za výrok, který souvisí s výkonem jeho funkce.
Podle verdiktu šlo o nesprávný úřední postup, za který nesl zodpovědnost stát.
Na nález ÚS reagovalo na sociální síti i ministerstvo financí. Podle ministerstva by veřejný projev prezidenta republiky neměl být považován za nesprávný úřední postup.
ÚS se nezabýval pravdivostí posuzovaného výroku. Pouze dospěl k závěru, že pokud výrok nemá souvislost s výkonem prezidentské funkce, nese odpovědnost sám prezident jako soukromá osoba. Jde o právní názor, který bude pro obvodní soud závazný.
„Absenci obsahové souvislosti výroku s činností prezidenta Ústavní soud považuje za natolik zřetelnou, že převážila nad tím, že výrok byl pronesen v televizním pořadu, kam byl Miloš Zeman pozván, aby jako prezident promluvil k veřejnosti,“ zní závěry nálezu ÚS.
Zeman před třemi lety v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov uvedl: „Zdeněk Šarapatka je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v Lidovém domě nebo Úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost,“ pronesl v pořadu Zeman. Podle soudu však Šarapatka odešel dohodou.
Prezident Miloš Zeman a omluvy- V dubnu 2018 se Zeman omluvil exstarostovi Vídně Michaelu Häuplovi, jehož na základě nesprávné informace kritizoval za to, že za jeho vlády radnice neposlala vídeňské českojazyčné Komenského škole ani šilink. Omluvila se také česká velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková, která Zemanovi poskytla nepřesné informace.
- V říjnu 2017 se Zeman omluvil občanům Žatce za hanlivá slova o zdejším náměstí.
- V srpnu 2017 se Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech na serveru Blesk.cz omluvil expremiérovi Petru Nečasovi za to, že uvěřil tvrzení tehdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty a vrchního státního zástupce Ivo Ištvána ohledně "obří" kauzy související se zátahem na Úřad vlády. Nečas podal demisi a Zeman nenechal vládu vybrat nového premiéra, zvolil cestu úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka.
- V listopadu 2016 se Zeman omluvil velvyslanci USA Andrewu Schapirovi, o kterém řekl, že se "jako téměř jediný z velvyslanců" nezúčastnil oslavy státního svátku 28. října. Americké velvyslanectví tvrzení odmítlo a doložilo velvyslancovu účast. Zeman řekl, že chybnou informaci dostal od protokolu prezidentské kanceláře.
- České televizi se Zeman v červenci 2015 omluvil za to, že její program ČT1 v případě reportáže o dovolené na Vysočině zaměnil za TV Nova. O ČT v souvislosti s reportáží tvrdil, že "jako vždy lže".
- Stále není vyřešen spor o Zemanův výrok o tom, že novinář Ferdinand Peroutka napsal v době nástupu nacismu článek s název "Hitler je gentleman". Omluvy se dožaduje Peroutkova vnučka Terezie Kaslová. Zeman, který je vedlejším účastníkem sporu, v dubnu 2015 slíbil, že pokud se článek nenajde, omluví se. Později prohlásil, že se omluví jen za nenalezení textu, nikoli za výrok samotný. V říjnu 2019 soud nepravomocně rozhodl, že se stát nemusí Kaslové omlouvat. Kaslová se odvolala a Městský soud v Praze letos v červenci pravomocně rozhodl, že se stát musí prostřednictvím ministerstva financí omluvit. MF podalo k dovolání k Nejvyššímu soudu, který zatím prodloužil lhůtu pro omluvu do doby, než ve věci rozhodne.
- V dubnu 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit za svůj výrok o novináři Ivanu Brezinovi. Zeman v roce 1999 jako premiér řekl, že Brezina psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Vrchní soud v Praze Zemanovi nařídil, aby se omluvil a zaplatil Brezinovi odškodné 50.000 korun a soudní náklady.
- V roce 2000, tedy téměř tři roky po soudním rozhodnutí, se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi. Ten Zemana zažaloval v roce 1997 kvůli jeho prohlášení, že Wagnera po vyloučení z ČSSD nechtěli do svých řad přijmout ani komunističtí poslanci.
- V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Zeman dlužil Mackovi omluvu za to, že v televizi prohlásil, že Macek zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za "jednoznačné tunelování".
- V lednu 2000 se uzavřela takzvaná kauza Zieleniec, kterou odstartoval tehdejší premiér Zeman v červnu 1999 prohlášením v ČT, že ministerstvo zahraničních věcí uzavřelo za působení ministra Josefa Zieleniece (tehdy ODS) asi 60 smluv na jeho osobní prezentaci. Zieleniecovi se omluvil ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), z jehož informací Zeman čerpal.
- Spor se Zemanem, který byl tehdy předsedou ČSSD, vedl také exposlanec a pozdější policejní ředitel v Náchodě Milan Hruška, o němž Zeman v květnu 1993 prohlásil, že měl "s jistými obtížemi absolvovat sedm tříd základní školy". Podle soudu se Zeman měl Hruškovi omluvit a dát odškodnění 100 000 korun. Podle MfD z března 1997 Zeman pokutu, kterou soud snížil na 20 000 korun, zaplatil, ale omluvu rozhlas neodvysílal. Zeman řekl, že omluva byla záležitostí tiskového oddělení ČSSD.
|
