8°C
Podle studie Národního ústavu duševního zdraví, jíž se zúčastnilo 3300 lidí, jsou nejohroženější skupinou ti, kteří sáhnou po alkoholu jednou týdně, nebo častěji. Právě u nich je nárůst konzumace piva, vína i kořalky největší.
„Zatímco před koronavirem to bylo 271 tisíc lidí, v době pandemie stouplo toto číslo na 425 tisíc Čechů,“ popsal spoluautor studie Ladislav Csémy. Nárůst nárazového pití mezi lidmi od 20 do 65 let věku tak vzrostl o 60 procent.
Pivo říznuté kořalkou
Sami bez kamarádů, nebo potají ve sklepě s bandou přátel vypijeme víc než při posezení v restauraci. Ze studie vyplývá, že silní konzumenti za pandemie spotřebu lihovin ještě zvýšili. Naopak ti, kteří popíjejí jen příležitostně při společenských událostech, své pití během pandemie ještě omezili. Otevřít si láhev doma nejsou zvyklí. No a ti z nás, co přiznávají, že si občas doma lahev otevřou, sáhnou po otvíráku častěji než před pandemií.
Trpíme chronickým stresem
Protikoronavirové restrikce spojené s ekonomickou nejistotou vytvořily u řady lidí chronický stres. Přibylo úzkostných poruch, depresí i rizika sebevražd. Češi na chronickou zátěž reagují řadou tzv. zvládacích strategií, z nichž mnohé jsou nevhodné, neúčinné, nebo dokonce škodlivé. Nejde jen o alkohol. „Zaznamenáváme nárůst užívání antidepresiv, léků proti úzkosti a léků na spaní,“ dodal Csémy. Doslova vražednou kombinací se pak stává kombinace alkoholu a léků.
Mladí začali víc kouřit
Méně pohybu a více alkoholu není jediným problém života během koronavirových opatření. Téměř polovina kuřáků (44 %) přiznává, že začali více kouřit, 5 % lidí dokonce kouřit začalo, i když už v minulosti dlouhodobě nekouřili nebo dokonce nekouřili nikdy. Dobrou zprávou je, že druhá polovina kuřáků pak svůj zlozvyk omezila. Opatrnější je především generace 55+. Naopak vyšší přísun cigaret si dopřávají lidé do 35 let.
Kila letí nahoru
Větší pupek, na stehnech faldíky jako miminka, i to je realita. 30 % lidí za posledních sedm měsíců přibralo. Nejvíce lidí ztloustlo o pět kilo. Někomu ale váha ukazuje i hrozivější čísla. Každý devátý z těch, kteří přibrali, na ní uvidí 10 kg navíc!
Najdou se ale i jedinci s pevnou vůlí nebo lidé, kteří se v práci nezastaví ani v této době. Podle průzkumu online životního pojištění Mutumutu realizovaného agenturou EMA Data 22 % udává, že během krize zhubli. Průměrně ale lidé všech věkových kategorií přibrali 6,5 kg a nejvíc letěla kila nahoru u mladých do 25 let.
Psycholog: S psychikou mává strach
Psycholog Jiří Brančík, primář psychologického oddělení ve Vojenské nemocnici v Brně říká, že není překvapivé zhoršení psychického stavu v souvislosti s koronavirovou krizí.
„Spousta lidí se dostává do situací, které dokážou stěží sami vyřešit. Strach o své zdraví, zdraví svých bližních, informační smršť a navíc často i ztráta finanční jistoty dokáže zamávat s psychikou i jinak odolnějších povah. Nejrizikovější skupinou jsou ale ti, kteří už měli v minulosti k depresím sklon. Současná krize pro ně může být spouštěčem úzkostných stavů,“ říká psycholog.
Obtížné je včas problém rozeznat. „Lidé, kteří se s depresemi setkávají poprvé, tento stav neznají, a jsou proto ještě více zmatení. Mezi příznaky deprese patří ztráta zájmů, nechuť k jakékoliv činnosti,” vysvětluje Brančík.
„Tito lidé však neví, že jde o stav, který je potřeba včas řešit a zaslouží alespoň návštěvu praktického lékaře. Ten může následně kromě medikace vypsat i pracovní neschopenku,” dodává.
Žlutá pleť, zvracení krve a epileptické záchvaty značí, že už je dost pozdě. Jak tedy poznat, že dlouhodobé pití alkoholu začíná být problém?
