Vydáno 08.02.2021 | autor: Hana Bukáčková
Koncerty se v roce 2020 staly téměř ohroženým živočišným druhem. Zeptali jsme se českých hudebníků, zda dokážou jmenovat koncert, na který si budou vždy pamatovat, na zážitek, který jim změnil život. Vystoupení, po kterém se sice vrátili v pět ráno domů, i přesto si ale řekli, že má hraní i přes všechna úskalí cenu. V prvním díle ankety odpovídali Ondřej Polák z O5 a Radeček, který prozradil, jak došlo k tomu, že si spletl 2U s U2, Sebastian, Kateřina Marie Tichá, Dan Kurz z Kurtizány z 25. Avenue, Mikuláš Preisler z Homesick, Jan Šimáček z United Flavour a Megaphone, Jan Fic a Miroslav Patočka z teepee.
ANKETA: Koncert, na který nikdy nezapomenu. Ondřej Polák si spletl 2U s U2, Sebastian vzpomíná na Strahov a Kateřina Marie Tichá na čarodějku Florence Welch
Tuhle koncertní historku jsem doteď tajil, abych nebyl za troubu. Když mi bylo 16, měl jsem rád kapelu 2 Unlimited. Taková taneční tuc-tuc dvojice, co vyhrávala hitparádu ESO. Zkráceně se psali 2U. Vyrazil jsem tehdy na jejich koncert do Prahy na Strahov. Ale místo mých oblíbenců se na pódiu objevili čtyři starší chlápci, U2. Polovinu koncertu jsem se vztekal kvůli vyhozeným penězům a nadával. Ale tu druhou polovinu jsem je začal poslouchat a totálně se do U2 zamiloval. Od té doby je to moje nej kapela a tenhle Strahov s U2 nej koncertní zážitek. Nikdy nezapomenu na ten pocit, co jsem měl u závěrečného songu One.
Pro naši kapelu byl nejdůležitějším a největším zážitkem koncert na Strahově, kde jsme předskakovali skupině Kryštof. Dodnes si vzpomínám na ten obrovský dav lidí, a ještě větší stage. Za tento moment moc děkujeme.
Nikdy nezapomenu na to, když jsem se rozhodl skončit v práci v O2, prodat všechno, co mám a investovat do první nahrávky. Všichni mi říkali, že jsem blázen, a měli pravdu. Měl jsem víc štěstí než rozumu. Vždycky jsem si přál hrát na kytaru pro lidi tak jako umělci, které jsem v tu dobu sledoval.
Příběh českého hitu: Sebastian - Toulavá
A jestli jsem se někdy vrátil domů v pět ráno a řekl jsem si, že díky tomuhle to má všechno cenu? Vlastně se to děje velmi často a pravidelně, protože převážně hrajeme na Moravě a cesta na sever Čech je velice dlouhá. Někdy stihneme až pět koncertů za víkend, takže po příjezdu domů si neříkám vůbec nic a prioritou je pro mě spánek. Moment, kdy si řeknu, že to stojí za to, je spíš, když se povede nějaká písnička, lidem se líbí a vy dostanete zpětnou vazbu, nebo třeba když se vyprodá turné. Vidíte čistě svoje fanoušky, kteří si na vás koupí lístek, stojí frontu, znají texty, zpívají.
Jeden z fantastických koncertů, na který rozhodně nikdy nezapomenu, se odehrál celkem nedávno - na Colours of Ostrava 2019. Florence Welch z Florence and the Machine je asi jediná osobnost, ze které jsem konstantně hotová snad už od patnácti, takže vidět ji s kapelou naživo, byl tak trochu sen.
ROZHOVOR | Kateřina Marie Tichá o samotě, poezii, nervozitě i hlubinách oceánu
To dvouhodinové čekání v první řadě se mi navíc stonásobně vrátilo, když ta čarodějka na chvíli sešla dolů z pódia a přes zábranu mě chytila za ruku. Jako kdyby půlku jednoho refrénu zpívala přímo mě. To mi na chvíli bylo zas patnáct a normálně jsem to ořvala.
Pro mě byl nezapomenutelným zážitkem koncert Ministry v roce 1996 na Džbáně, když jeli Sphinctour k desce Filth Pig. Pamatuju si to dodnes. Bylo to úžasný. Bylo mi skoro 17 a o půlnoci jsem musel bejt zpátky doma. Ministry dohráli někdy kolem půl dvanáctý, a tak jsme s kamarádem běželi ze Džbánu až na Letnou sprintem, aby nebyl průser, protože nám ujela poslední tramvaj.
ROZHOVOR | "Jsem vděčný za absolutní svobodu," Dan Kurz říká z kapely Kurtizány z 25. Avenue
Kdy jsem si uvědomil, že chci hrát? Nejsem si už jistej, ale myslím, že to byl živák Pantery z Moskvy. Tam jsem sice nebyl, viděl jsem záznam na videu, ale řekl bych, že to byl ten okamžik kdy jsem si řekl, že bych chtěl hraní zkusit taky.
Návraty v pět domů ráno nyní nebývají nic neobvyklýho, ale stojí to za to. Čím jsem starší, tím víc mě ty ranní návraty a tahání aparátu nebavěj, ale samotnej koncert je pořád hnacím motorem, aby u toho člověk ještě chvíli vydržel.
Pro mě byly nezapomenutelným zážitkem určitě Mighty Sounds 2018. Vždycky to byl můj vysněnej festival v České republice, a když jsme dostali oficiální nabídku, tak jsem byl u vytržení. Navíc se koncert i přes poměrně brzký čas povedl a měli jsme narváno. Koncerty mně i celé kapele strašně chybí. Je to jako kdyby ti někdo ukradl kus života. Nicméně i v této době může kapela fungovat. Může natáčet nový materiál nebo se přeskupit a vrátit se silnější.
Nevím, který koncert by pro mě mohl být zlomový, když jsem jich viděl tolik. Ale určitě si vzpomenu na Green Day ještě v Sazka aréně, kdy jim přeskakovali CLOU. Nebo můj úplně první klubový koncert Zebrahead v Lucerna Music Baru.
Legendární byla Strážnice kousek za Brnem, kde jsme hráli s Pilot Season, Secrets of Separation a pár dalšíma bandama. Měli jsme to nejdál a měli jsme hrát poslední, přičemž si to s námi místní kapely nechtěly vyměnit. Takže jsme do dodávky nastupovali na Moravě zhruba v 01:00 a v Praze jsme díky těžké noze našeho bubeníka Hanse byli před čtvrtou, ale stálo to za to. Ten koncert byl naprosto geniální a Martin Ráček, který v místním kulturáku akce organizoval, se o kapely královsky postaral.
Těch milníků je víc. Vim, že jsem si vždycky na festivalech říkal, jak by bylo super stát na pódiu. Konkrétně si vybavuju, že jsem na to myslel na Reggae Ethnic Session v Žízníkově a následně na prvních Mighty Sounds. Obě akce jsem následně hrál a nevím, jak to mají ostatní muzikanti, ale já od toho teda čekal víc. Pak, když tam člověk stojí, tak to není nějaká šílená euforie, nebo tak něco. Spíš takovej pocit zodpovědnosti.
ROZHOVOR | Carmen (United Flavour): Do naší tvorby vnášíme serióznost a vážnost
Každopádně k tématu: Pamatuju si jich důkladně víc, ale jednou jsme hráli se Švihadlem v Košicích, což byla poslední zastávka slovenskýho "mini turné". Pak jsme měli jet přes noc do Prahy. Ale já se tam po hraní spřátelil s partou místních a začal s nima lejt borovičku. Zásadní chyba! Klukům jsem řekl, ať jedou beze mě, že tam přespím a pojedu vlakem. Když jsem se ráno probudil a vyhledal si spojení... 10 hodin cesty! Vlastivěda neni úplně moje silná stránka. Zkoušel jsem najít i letenku, což bylo údajně jenom 2 hodiny, ale bylo mi líto vyhodit 7 tisíc, takže jsem to holt s kocovinou dal vlakem. Od tý doby vím, že Košice jsou fakt daleko.
Nezapomenu na festival Hradecký Slunovrat. Podařilo se ho nasměrovat do časovýho okýnka, kdy se mohl uskutečnit, což se třeba Colours of Ostrava o pár kilometrů dál a jen o pár dní později už nepodařilo. Celý festival pulzoval radostí z kultury, setkávání, počasí i nálada byly skvělý.
Festival zakončovalo vystoupení Dejvického divadla pod širým nebem. Podle předpovědi počasí mělo pršet a bouřit. Po pár minutách představení se vážně zvedl vítr a začalo krápat, ale říkali jsme si s organizátory, že když celej festival proběhl tak skvěle, aspoň něco se prostě podělat muselo. A za pár minut... Nic. Byl nádhernej večer, divadlo proběhlo, bylo to silný, magický a dechberoucí. Podle snímků z meteoradaru jsme pak zjistili, že nad námi šly dvě velký bouřky, ale mezi nimi byla úzká proluka, která prošla přesně nad náma. To byl Hradeckej zázrak a pro mě zážitek do konce života.
Koncert jiného interpreta, který nikdy nezapomenu, je jednoznačně poslední pražský koncert Paula McCartneyho. Byl jsem absolutně ohromenej jeho radostí z hraní a komunikací s diváky.
Co se týče našeho koncertu, mám nezapomenutelných zážitků strašně moc, ale jeden z nejsilnějších je možná náš první koncert v Praze na Pontonu na Střeleckém ostrově. Živě si pamatuju, jak jsem při pohledu na Národní divadlo a noční Prahu tak nějak cítil, že jsme na správným místě, což se potvrdilo hned po koncertu kdy jsme se osobně seznámili s Mikolášem Růžičkou, který hrál po nás s Republic of Two a domluvili jsme se, že nám bude produkovat první desku.
Zpracovala: Hana Bukáčková, red, foto: promo interpretů
Témata: Sebastian, O5 a Radeček, Kateřina Marie Tichá, Kurtizány z 25. Avenue, Homesick, United Flavour, Megaphone, Jan Fic, teepee
