Superaplikace jako místo, kde si nakoupíte, objednáte jídlo a vyřídíte platby v rámci jednoho prostředí. To je trend, který nyní vládne digitální ekonomice jihovýchodní Asie. Trhu s 690 miliony obyvatel, kde je jedním z nejúspěšnějších cenových srovnávačů iPrice Čecha Davida Chmelaře. Jako společník jej založil před šesti lety a minulý rok zaokrouhlil získané investiční prostředky na půl miliardy korun. V rozhovoru pro E15 mluví o světových e-commerce trendech, superaplikacích i o životě v Malaysii. Koncem února bude Chmelař jedním ze spíkrů akce E15 International e-commerce summit.
Proč se v Asii podařilo uspět zrovna vám?
Myslím, že klíč k Asii je v autenticitě, respektu a chuti porozumět. Jako cizinec je třeba přijmout fakt, že mnoha věcem prostě nerozumíte. Nedorozuměním se nevyhnete, ale mě baví řešit problémy, a tak mě bavilo ta nedorozumění zkoumat a snažit se jim porozumět. Tak možná tahle kombinace zafungovala.
Do Kuala Lumpur jste odletěl před šesti lety a za sebou nechal místo ve vedení banky a pojišťovny. Co vás k tomu vedlo?
Máte pravdu, že tradičním pohledem jsem opustil nastartovanou korporátní kariéru. Manažerské zkušenosti z velké firmy jsou sice nenahraditelné, ale já jsem cítil, že chci víc. Lákalo mě vybudovat něco vlastního. I s tím rizikem, že to nemusí vyjít. Nebo vlastně možná proto.
Region jihovýchodní Asie u nás rezonuje spíše jako prázdninová destinace než místo, kde podnikat. Proč jste si jej vybral?
I když to rozhodnutí sbalit si kufr a odletět do Malajsie může zvenku vypadat šíleně, já jsem byl přesvědčen o tom, že je správné. Chtěl jsem plnohodnotně vstoupit do oboru digitální ekonomiky a být u toho, až na nějakém trhu začne chytat trakci. Na Čínu, USA i Evropu už bylo tehdy pozdě. Na Afriku brzy, takže zbývala Jižní Amerika a jihovýchodní Asie. Ta vyhrála. I kvůli své kuchyni.
Proč je podle vás důležité tam reálně žít?
Myslím, že když jako cizinec chcete budovat společnost na novém trhu, tak je potřeba ukázat respekt a pokoru vašim budoucím zákazníkům, obchodním partnerům i zaměstnancům a prostě si dát práci s tím, poznat jejich zemi. Upřímně, pro mě to přesídlení bylo automatické a vlastně jsem se na něj těšil. Vždycky jsem měl rád dobrodružství.
To zní logicky. Proč to tedy ostatní nedělají?
Na to neumím odpovědět. Každá firma a každý podnikatel je v jiné situaci. Z toho, co vidím kolem sebe, často hraje roli právě ta neochota opustit vlastní komfortní zónu a pocit toho, že když se mi povedl jeden trh, tak už mám recept na všechny.
V čem je Malajsie a Kuala Lumpur, kde žijete, v rámci jihovýchodní Asie specifická?
O Malajsii se říká, že je to USA muslimského světa, což ji vystihuje. Díky bohatství z ropy je to rozvinutá země, angličtina je úřední jazyk, staví se tam ty nejvyšší z mrakodrapů. Zároveň má ale stále dostatečně blízko k té původní, nerozvinuté Asii. V samotném Kuala Lumpur se díky tomu skvěle bydlí, což se nedá říct o jiných asijských megapolích jako Jakarta nebo Manila.
Čím je místní trh tak atraktivní?
E-commerce trh v jihovýchodní Asii je neuvěřitelně dynamický. Když jsme začínali, tak byl úplně v plenkách. Proto jsme také začali na sedmi trzích zároveň. Za pět let se z něj stalo jedno z nejatraktivnějších odvětví, které se každý rok minimálně zdvojnásobilo. A přitom je to pořád teprve začátek. Věkový medián je v regionu pod 30 let. Pro srovnání, v Česku je 42 let. Takže poptávku v příštích letech potáhne obrovská masa mladých lidí, kteří se přesunou do produktivního věku. Odhaduje se, že více než polovina obyvatel nemá pravidelný přístup na internet. A v neposlední řadě, procento nákupů, které proběhnou on-line, je aktuálně stále pod deseti, ale pravděpodobně dokonce pod pěti procenty. To všechno způsobí, že e-commerce v jihovýchodní Asii čeká ještě minimálně dekáda super rychlého růstu.
Jak se na tento trh dívají světoví hráči jako Alibaba nebo Amazon?
Jihovýchodní Asie je v současnosti jedním z nejzajímavějších, ne-li ten úplně nejatraktivnější e-commerce trh. Takže je přirozené, že globální obři si jej nechtějí nechat ujít. Ve výsledku se tak z regionu stalo největší světové bojiště, na kterém se tváří v tvář utkává Alibaba, Tencent, čínské JD a Amazon. A do tohoto boje se pak přidávají lokální, velmi vlivné rodinné konglomeráty.
Co je iPrice Za pět let od spuštění si společnost vydobyla pozici e-commerce lídra v jihovýchodní Asii, obsluhuje sedm trhů a zaměstnává 250 lidí. Když iPrice začínal, na trhu soupeřil s dvacítkou konkurentů. Dnes je nezpochybnitelná jednička a v objemu prodaného zboží je šestkrát větší než nejbližší konkurent. Za tuto dobu získal investiční prostředky přesahující 20 milionů dolarů. |
Co si máme představit pod pojmem superaplikace?
Internet se začal v jihovýchodní Asii rozvíjet v době, kdy už trhy zaplavovaly čínské laciné smartphony. Ve výsledku celý trh přeskočil počítače a všichni na internet přistupují pouze přes mobil. V tom mobilu mají vše – od elektronické peněženky, přes sociální interakci, dopravu až po kompletní finanční služby. Tento trend přišel z Číny, kde si ráno otevřete aplikaci WeChat a celý den prožijete v ní. V jihovýchodní Asii, kde se internet rozvinul o dekádu později, je ještě silnější. Abyste si lépe představili význam toho trendu, tak jedno číslo: odhadem 70 procent obyvatel Asie nemá přístup ke klasickému bankovnímu účtu, natož aby měli platební kartu.
Takže nejde o Mobil First, který známe u nás, ale prakticky o Mobil Only, je to tak?
Přesně. Stává se mi, že Evropané si tohle fungování umí jen stěží představit, ale v jihovýchodní Asii prostě úplně přeskočili fázi počítačů a už se k ní nevrátí. Takže tak, jak vy jste zvyklí něco řešit na počítači a něco v mobilu, tak na našem trhu musí na všechny potřeby stačit telefon. Zní to triviálně, ale pro firmy z rozvinutějších trhů je to jen těžko představitelné. Například jedna firma představila skvělou e-commerce marketplace aplikaci, perfektně naladěnou na místní trh. Nicméně část, kde prodejci zadávají produkty pro prodej, měli přístupnou pouze přes počítač. Nenapadlo je, že ani profesionální prodejci ten počítač prostě nemají. Těch příkladů pro Čechy až nepředstavitelných scénářů je víc, ale nechci prozradit všechno. Více se určitě prozradím na konferenci na konci února.
V roce 2018 jste se s iPrice dostali do zisku. Jak důležitý to byl milník?
Ano, v té době jsme začali vydělávat, k čemuž jsme logicky směřovali od začátku. Je to rozhodující moment pro každý start-up a skvělý pocit. Nicméně my jsme už tehdy viděli, jak se trh kolem nás mění a že jestli chceme být jeho plnohodnotnou součástí i v horizontu dalších dekád, tak je potřeba investovat do dalšího vývoje. A tak jsme se rozhodli pro další investiční kolo a výrazné zintenzivnění investic.
Jak jste z pracovního pohledu prožil rok 2020?
Kromě úspěšného financování, kdy jsme získali novou investici, a objem prostředků tak zaokrouhlili na necelou půlmiliradu korun, to byl rok ve znamení covidu a mého přesunu do nové role.
V iPrice pracuje 250 lidí 25 národností, takže lockdown v Malajsii nás zásadně ovlivnil. Desítky našich lidí zůstaly zaseknuté mimo Kuala Lumpur, anebo naopak měly velmi dobré důvody odjet domů i přesto, že jsme tušili, že se zpět jen tak nedostanou. Takže k rychlému přesunu na home office jsme řešili spoustu osobních příběhů, a to bylo docela náročné. Současně se skokově zvedly nákupy on-line a vyhledávání přes iPrice, takže bylo potřeba situaci využít. Další milník loňského roku byl můj přechod do role v představenstvu. V kariéře jsem měl obrovské štěstí na lidi kolem sebe i na firmy, ve kterých jsem působil. Strašně moc jsem se naučil a prožil, a to mi umožnilo si takzvaně nakrmit své ego. A to je obrovská výhoda, protože už můžu být prostě sám sebou a vnímat to, v čem jsem dobrý a co mě baví. Před nějakým časem mě to začalo táhnout k trochu jiné agendě, která má spíš externí a investiční rovinu. Ve stejné chvíli se objevil Paul Brown-Kenyon, který měl ideální profil na to převzít po mě roli CEO. Dneska za sebou máme více než půl roku v tomto rozdělení a je to fantazie.
Bylo ve vaší kariéře něco, co vás na covidový rok připravilo?
Jsem v tomto směru velmi racionální. Takže covidovou krizi jsme brali v principu stejně jako jiné krize. Zachovali jsme chladnou hlavu, mnohem častěji vyhodnocovali čísla a žili v mnoha různých scénářích. Určitě mi pomohlo projít si consultingem a korporací, to byla pro tuto situaci skvělá škola. A tu chladnou hlavu jsem tak nějak dostal do vínku.
Na čem pracujete v těchto dnech?
Díky covidu jsme teď s rodinou uvízli v Praze, ale tak jako mnohé firmy už máme fungování na dálku prověřené, takže to není omezení. Pracuji na strategických partnerstvích s těmi asijskými obry, o kterých už byla řeč, a hledám cesty, jak zařídit, aby náš byznys byl relevantní i za dvacet třicet let. A jsem za to vděčný, protože si to fakt užívám.
David Chmelař (38) Platfromu iPrice začal budovat v roce 2015 jako co-founder, když se rozhodl opustit skvěle rozjetou kariéru v Praze: ještě před třicítkou dostal jako člen boardu a Chief Product Officer příležitost vést digitalizaci skupiny Wüstenrot Group CZ. Do čela bankovní a pojišťovací skupiny se dostal po pěti letech v BCG, kde působil v rámci české i kanadské pobočky. Pochází z Brna a v Praze studoval VŠE, odkud odešel studovat management na London School of Economics ve Velké Británii. V Malajsii žije se svou ženou a dcerou. Ve volném čase se zajímá o architekturu a učí se hrát na basu. |
