Zahrádkáři předali vedení radnice petici se 600 podpisy, jejíž signatáři požadují zachování zahrádkářské kolonie. K podpoře zahrádkářů se přidali také někteří opoziční zastupitelé, kteří tvrdí, že se plán na vybudování protipovodňového parku finančně nevyplatí. Město si ale stojí za svým a tvrdí, že je potřeba ochránit město před velkou vodou, která by mohla v lokalitě napáchat škody na majetku i lidských životech. Řešení by mohlo vzejít ze semináře, který vedení Liberce slíbilo zorganizovat.

„Zastupuji 67 zahrádkářů v kolonii Wintrova, kde první zahrádky vznikly už v roce 1946. Místní obyvatelé si zahrádky vybudovali na zavážce z písku a bordelu. Tři generace trvalo, než tady vzniklo hezké místo k rekreaci. Byl pro nás proto šok, když jsme se dozvěděli o záměrech města zahrádky zrušit a vybudovat místo nich protipovodňový park,“ řekl předseda zahrádkářů Pavel Mraček, když předával vedení města petici za zachování zahrádek. Zároveň jim vyčetl, že s nimi město nejednalo o svém plánu a informaci se museli dozvědět z médií.

„Nikdo s námi nejednal, ani nám tu informaci oficiálně nesdělil. Připadá nám, že nejsme pro město partner, když nejsme bohatá firma, která si to umí zařídit. Už jednou nám zahrádky byly odebrány a zahrádkáři vyhnáni. Co se stalo potom? Natáhli se sem bezdomovci a feťáci a vzrostla v této oblasti kriminalita. Máme navíc velice nevýhodné smlouvy, ve kterých je tříměsíční výpovědní lhůta. Zahrádky se ale netvoří během měsíců, ale trvá to léta,“ dodal Mraček.

Unikátní koberec zobrazuje Vratislavice.
Vratislavice získaly unikátní koberec. Dílo zobrazuje historickou podobu obce

Podpořila ho i Jaroslava Lisková, která hospodaří na zahrádce číslo 55. „Odmítáme plán města na zničení našich zahrádek, které jsou přínosem pro životní prostředí i celé město. Před čtyřmi lety jsme byli na úřadě a zjišťovali jsme, co se se zahrádkami Wintrova plánuje. Nikdo nám nic neřekl, tak jsme si koupili zahradní domek za 50 tisíc korun. Co teď s ním?“ naléhala na vedení města Lisková.

Podle náměstka pro technickou správu města Jiřího Šolce je území se zahrádkami určeno jako rozlivová plocha řeky Nisy už od 70. let. „Existují jen dvě možnosti, jak se tady s velkou vodou vyrovnat. Buď zvýšením koryta tak, že postavíme vysokou betonovou zeď, nebo rozšířením koryta tak, že tady vznikne protipovodňový park. Obě možnosti vedou k odstranění zahrádek,“ vysvětlil Šolc. Podle něj je potřeba protipovodňová opatření udělat. „Nelze spoléhat na štěstí, že tady povodeň nebyla. Až to přijde, budou se nás lidé ptát 'Co jste udělali, aby se to nestalo?' Je mi zahrádkářů líto, ale nedělat nic je trestuhodné,“ reagoval Šolc.

Pokud by přišla stoletá voda, došlo by podle něj k zaplavení 8 bytových domů a průmyslového areálu v oblasti. Pokud by šlo o 20letou vodu, zaplavila by 1 dům a průmyslový areál. „Když se udělají navrhovaná protipovodňová opatření, velká voda území neohrozí,“ dodal Šolc.

Sněhové sochy oživily sídliště.
Drak, chobotnice či lachtan ze sněhu střeží vratislavické sídliště

Návrh na vybudování protipovodňového parku, který by voda mohla zaplavit bez větších škod, ale kritizují někteří opoziční zastupitelé. Ti upozorňují na jeho finanční nevýhodnost. Ze studie popisující navrhovaná protipovodňová opatření vyplývá, že park za 109 milionů korun by ochránil majetek za 39 milionů korun. „Je to nejméně efektivní opatření, které dokážete vymyslet. Nedává to žádný smysl. Bylo by výhodnější ty peníze vzít a udělat potřebná opatření na celém toku řeky, aby ta stoletá voda do města vůbec nedotekla,“ okomentoval situaci zastupitel Liberce Josef Šedlbauer.

Kompromisní řešení by mohlo vzejít ze semináře, který Jiří Šolc slíbil zorganizovat. Zástupci zahrádkářů na něm hodlají prezentovat alternativy protipovodňových opatření tak, aby jejich zahrádky zůstaly zachovány.