Praha plánuje druhé cyklodepo pro rozvoz zásilek, chce čistší ovzduší

Až 80 procent znečištění ovzduší v hlavním městě způsobuje automobilová doprava. Jako jeden ze způsobů, jak znečištění snížit a ulehčit dopravě v centru, spustilo hlavní město v polovině loňského listopadu na Florenci u Těšnova depo pro rozvoz zásilek nákladními elektrokoly. 

Ačkoliv jeho pilotní provoz potrvá až do dubna, město už nyní fungování cyklodepa, které obhospodařuje centrum města, hodnotí kladně. V plánu je proto vybudování dalšího na druhém břehu Vltavy.

9 fotografií

„Logistické společnosti od spuštění depa rozvezly již okolo 12 tisíc zásilek, kurýři najezdili téměř pět tisíc kilometrů,“ říká Marek Vácha, mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na základě jehož studie vedení metropole o založení depa rozhodlo.  

Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (Spojené síly pro Prahu / TOP 09) pomáhá cyklodepo i řidičům dopravců, kteří v centru často větší dodávky nemohou zaparkovat.

Depo doposud nejvíce využívali kurýři společností DPD a Rohlík, kteří najeli 35, respektive 58 kilometrů za den.

Na depu se denně pohybovalo v průměru dvanáct kurýrů a deset nákladních elektrokol. Od prosince v cyklodepu překládalo náklad celkem sedm firem, radní hlavního města v pondělí schválili zapojení osmého subjektu, kterým je společnost Dodo.

„Jedná se o první důležitý krok na cestě k omezení dopravy v centru města, ale s ohledem na potřeby místních obyvatel. Jsme tedy rádi, že můžeme být u toho a pomocí mikrodepa ještě lépe obsloužit jádro města,“ říká šéf startupu DoDo Michal Menšík.

„Fungování cyklodepa hodnotíme velmi pozitivně, do půlky ledna se nám z něj podařilo doručit více než 4 300 balíků. V tuto chvíli máme k dispozici dva pěší kurýry, šest elektrokol a dva rikši,“ doplňuje Miloš Malaník, generální ředitel DPD.

Cyklodepo funguje jako překladiště zásilek, které automobilové dodávky logistických společností přivezou ze skladů na okraji města do skladového kontejneru dané firmy v depu. Odtud si je kurýr vyzvedne, uloží do nákladového prostoru elektrokola a poté je rychle a s nulovými emisemi dopraví k příjemcům v centru.  

„Lokalita je dopravně dobře dostupná, má velkou kapacitu i skvělé napojení přímo do centra města. Zkušenosti ze zahraničí mluví jasně. Až 32 procent zásilek lze v centrech měst dopravit na cargokolech. Je to krok správným směrem ke snížení počtu aut v centru města a zdravějšímu vzduchu,“ uvedl už při otevírání depa náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Nadšení magistrátu příliš nesdílí Praha 1. Radní městské části pro dopravu Richard Bureš (ODS) uvádí, že je depo jen náhodným výstřelem, který z hlediska dopravy v centru příliš změn nepřinese. 

Navíc podle Bureše magistrát o projektu cyklodepa s městskou částí nijak nekomunikuje. „Osobní zkušenost s nákladními elektrokoly mám takovou, že mě dvakrát porazila na chodníku. Jinak je nijak zvlášť v ulicích nevnímám. Je to vhodný doplněk pro nějaké malé a rychlé zakázky, pokud budou dodržovat pravidla silničního provozu. Doprava a zásobování v centru se však musí řešit trochu komplexněji,“ říká Bureš s tím, že by město mělo vypracovat celkovou studii logistiky. 

„Jedním z řešení by mohlo být také zavedení přísnější emisní normy pro zásobovací vozidla,“ dodává.

Jen drobná úleva pro ovzduší

Podle magistrátu cyklodepo na Florenci od listopadového startu ušetřilo Prahu zhruba 800 kilogramů emisí CO₂, které by jinak do ovzduší vypustily dodávky křižující centrum. V celoměstském kontextu je to ale poměrně malé číslo.

„Osm set kilogramů CO₂ odpovídá zhruba necelým třem stovkám litrů nafty, což dokáže jedna vytíženější dodávka projezdit za několik týdnů. Z hlediska Prahy je to tedy zanedbatelné množství. Nicméně nejde ani tak o to, že bychom jen tímto samotným depem zlepšili v Praze ovzduší, ale ukázalo se, že to funguje a že to je cesta,“ uvádí Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT.

Podle něj je právě zásobování tou oblastí, kde dává elektromobilita největší smysl.

„Elektrický pohon je při současné fázi vývoje vhodný pro krátké jízdy na krátkých vzdálenostech s krátkými zastaveními. Proto se hodí pro lehká vozítka pro městský provoz, jako jsou právě nákladní elektrokola,“ vysvětluje Vojtíšek.

Podle něj je další rozvoj tohoto typu elektromobility na místě. „Je to oblast, kam je na poli elektrických pohonů vhodné investovat,“ dodává.

Nadále rozvíjet nízkoemisní logistiku plánuje i hlavní město. „V současné době hledáme prostor na druhé straně řeky, kde by například na základě spolupráce s nějakým investorem mohlo vzniknout obdobné depo pro větší provoz,“ říká náměstek primátora Hlaváček s tím, že konkrétní místa bude Praha vybírat po ukončení pilotního provozu depa na Florenci.

Další cyklodepa by přivítaly i logistické firmy. „Čím více takových překladišť do budoucna vznikne, tím snazší bude vhodně kombinovat způsoby dopravy a zásilky půjde doručovat co nejefektivněji a nejekologičtěji,“ uvádí za službu DoDo Michal Menšík.