Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Téma číslo 1: Očkování
Celý leden se objevovaly nové a nové problémy s dodávkami a distribucí vakcín proti koronaviru do zemí EU. Zároveň se debatovalo o tom, jestli Evropská komise, která za členské státy vakcíny nakupuje, ve vyjednáváních selhala, nebo ne. Jedno je však jisté, bez společných nákupů by na tom konkrétně Česká republika byla ještě o poznání hůře. Ministerstvo zdravotnictví totiž potvrdilo, že Česko by si samo vakcíny zajistit nedokázalo.
Na Evropskou komisi se snáší kritika, že nedokáže dostatečně rychle zajistit žádoucí počet vakcín pro evropské země. Kritická slova zaznívají také od českého premiéra Andreje Babiše. Pro Česko je přitom objednávání a nakupování skrze EU výhodné.
V druhé polovině ledna se ukázalo, že český premiér Andrej Babiš byl jedním z čtveřice premiérů, která tlačila na rychlejší schválení vakcíny od společnosti AstraZeneca. Právě u dodávek od této společnosti se objevily největší potíže.
Čtveřice premiérů chtěla ústy Evropské rady zatlačit na rychlejší schválení vakcíny proti covid-19 od společnosti AstraZeneca. V závěrech zasedání se však jejich apel na Evropskou lékovou agenturu (EMA) nepromítl.
V souvislosti s očkováním se jedná o sjednocení certifikátů o vakcinaci napříč celou EU, což by usnadnilo obnovu cestovního ruchu. Proč se tak zatím nestalo, jsme shrnuli v komentáři.
Kdo je naočkovaný, ten získá digitální „covid-pass“ a bude moci cestovat do zahraničí, aniž by musel absolvovat karanténu nebo PCR test na covid-19. Zní vám to logicky?
Projekt České zájmy v EU pak v lednu poukázal na to, že Česko v otázce transparentnosti očkovacího procesu za ostatními členskými zeměmi Unie zaostává.
Nejméně informací o očkování proti covidu-19 zveřejňuje Česká republika a Slovensko. Uvedl to projekt České zájmy v EU, který srovnal údaje z 12 evropských zemí.
Nové rozpočtové období začíná
V následujících sedmi letech může Česká republika získat z evropské kohezní politiky 19 miliard eur. Čerpání dotací bude mít ale v programovacím období 2021-2027 nová pravidla. Co se změnilo a je to pro Česko výhodné? A na co vlastně Česká republika plánuje dotace z evropských fondů vynaložit? Na tyto otázky jsme odpovídali v podcastu.
V následujících sedmi letech může Česká republika získat z evropské kohezní politiky 19 miliard eur. Čerpání dotací bude mít ale v programovacím období 2021-2027 nová pravidla. Co se změnilo a je to pro Česko výhodné? A na co vlastně ČR plánuje dotace vynaložit?
Jednou z podpořených oblastí budou i nadále kotlíkové dotace. Od roku 2015 bylo zatím v rámci ČR díky nim vyměněno 58 tisíc kotlů.
Spojuje v sobě snahu o zlepšení životního prostředí, snížení spotřeby energie a vedle toho ještě lidem usnadňuje život. Kotlíkové dotace jsou i podle ministra Richarda Brabce výkladní skříní využití peněz z unijních fondů.
S víceletým finančním rámcem 2021-2027 je propojen i nový fond obnovy, který má evropským ekonomikám pomoct dostat se z krize. Podmínkou pro využití prostředků je příprava tzv. národních plánů obnovy. Ten český by se měl dostat na vládní stůl na konci února.
Národní plán obnovy chce ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) předložit vládě ke schválení na konci února, od poloviny roku by se podle něj mohly začít čerpat finance. Připraveno je 182 miliard korun.
Bankovní unie nás neláká
Ministerstvo financí připravilo už několikátou aktualizaci studie, která analyzuje potenciální dopady přistoupení České republiky k tzv. bankovní unii. Ta má zajistit stabilitu bankovního sektoru v eurozóně, připojit se k ní však mohou i státy bez eura. Závěrem dokumentu je, že Česko by do ní zatím vstupovat nemělo, vývoj v oblasti by však mělo i nadále sledovat a dopady znovu zhodnotit za tři roky. Doporučení ministerstva v polovině ledna schválila i vláda.
Ministerstvo financí nedoporučuje v aktualizované verzi studie, kterou v pondělí projedná vláda, vstupovat do bankovní unie. Nové vyhodnocení má přijít v horizontu tří let.
S vládním postupem souzní i Česká bankovní asociace (ČBA), která sdružuje 37 bank působících na českém trhu.
Česká vláda se na základě analýzy ministerstva financí rozhodla, že nebude usilovat o vstup do bankovní unie. Ta má zajistit stabilitu bankovního sektoru v eurozóně, připojit se k ní však mohou i státy bez eura. S vládou souhlasí i ČBA.
Potravinové kvóty pod palbou kritiky
Velká debata se v lednu rozjela okolo kontroverzních kvót na české potraviny. Sněmovnou prošel návrh SPD, aby prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. Podle zastánců má jít o způsob, jak zajistit větší soběstačnost ČR v produkci potravin.
Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. V novele zákona o potravinách to dnes schválila Sněmovna. Původní vládní návrh však zmírnila. Poslanci dali zelenou také kvótám na české potraviny.
Kritika se objevila z mnoha stran a mimo jiné poukazovala na to, že novinka je v rozporu s pravidly vnitřního trhu EU, protože diskriminuje zahraniční výrobky.
ČR je ze sobeckých předvolebních důvodů ochotna obětovat společná pravidla a ohrozit desítky let funkční principy, píše v komentáři o českých kvótách na potraviny politoložka a expertka na EU z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Markéta Pitrová.
Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) by z novely mohl mít prospěch český premiér Andrej Babiš, protože je „majitelem největšího agrárního koncernu v zemi.“ Sám Babiš návrh odmítl, ačkoliv prošel díky hlasům poslanců jeho hnutí ANO.
Český premiér Babiš by mohl mít prospěch z novely, podle které by velké české prodejny potravin musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. Píše to dnes přední německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Zaměřeno na europoslance
I v lednu jsme pokračovali v sérii rozhovorů s českými europoslanci. Tentokrát přišli na řadu Marcel Kolaja (Piráti, Greens/EFA) a Evžen Tošenovský (ODS, ECR).
S místopředsedou Evropského parlamentu Marcelem Kolajou (Piráti, Greens/EFA) redakce EURACTIV.cz hovořila o vlivu sociálních sítí i revoluční snaze EU o jejich regulaci. „O tom, co je nelegální musí rozhodovat nezávislé a nestranné soudy,“ říká.
Výhodou spolupráce s TOP 09 a lidovci je, že se v pohledu na evropské otázky nepřekvapíme, říká v rozhovoru europoslanec ODS Evžen Tošenovský. Podle svých slov doufá, že se po plynu sníží v rámci EU odpor i vůči jaderné energii.
Další zajímavé články, rozhovory a podcasty z ledna
Současná společná zemědělská politika EU má řadu nedostatků, které brání farmářům přispívat k rozvoji krajiny nebo ochraně půdy. Patrné je to zejména v Česku. Změnit to mají nová pravidla. Jak? Na to se EURACTIV.cz ptal odborníka Lehejčka.
Česká armáda dnes ukončila půlroční velení výcvikové misi Evropské unie v Mali (EUTM). Funkci velitele předal generál František Ridzák svému španělskému nástupci brigádnímu generálovi Fernandu Luisovi Garciovi Herreizovi.
Radě Evropské unie předsedá od začátku letošního roku Portugalsko. Jak si vedlo před ním předsedající Německo? Jaké mu Portugalsko plány? A jaké před ním stojí výzvy? Odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování údajně neoprávněného přidělení národních dotací velkým českým zemědělským podnikům. Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského se nejméně dva případy týkaly společností spojených s holdingem Agrofert.
Český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček patří mezi ty evropské politiky, kteří jasně odsoudili včerejší zatčení ruského oponenta režimu Alexeje Navalného. Petříček uvedl, že bude chtít věc projednat na nejbližším jednání Rady ministrů zahraničí EU.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný si uvědomuje negativní dopady těžby uhlí na životní prostředí a lidské zdraví. „Osobně jsem pro ukončení těžby uhlí co nejdříve,“ uvedl ministr na dotaz serveru EURACTIV.cz.
Města by měla přijmout svůj díl odpovědnosti v nynější klimatické krizi. Jak mohou města přispívat k ochraně klimatu? EURACTIV.cz se ptal Magdaleny Davis.
Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.
EU by měla letos přijmout novou strategii vůči arktickému regionu. Jak vypadala dosavadní politika a bude se nějak radikálně měnit? Hrozí v Arktidě konflikt? A jakou pozici zastává Česko? Na dotazy redakce EURACTIV.cz odpovídá odbornice na arktický prostor Barbora Halašková.
Vztahy Evropské unie a Turecka jsou dlouhodobě problematické. Turecko chce ale nyní pošramocené vztahy napravit. Jaké jsou šance na zlepšení vzájemných vztahů? A jaké jsou turecké vyhlídky na členství v EU? Odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Jak země V4 reagovaly na pandemii nového koronaviru? Jaké výzvy jim koronavirová krize přinesla? Jak se liší jejich zkušenost s bezprecedentní situací? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Kateřina Zichová.
Český leden vznikl s využitím informačního servisu ČTK.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
