28.3.2024 | Svátek má Soňa


USA: Volby 2020

2.2.2021

Prezidentské volby minulý rok v USA jsou pro běžného českého člověka velmi nečitelné, protože z hlavních sdělovacích prostředků se nelze dozvědět o dění v jediné světové velmoc poslední roky takřka nic. Důvodů tohoto tristního stavu je hned několik, což je ale jiné a velké téma.

Co se vlastně na podzim 2020 v USA stalo? Interview americké televizní společnosti ABC s republikánským senátorem Randem Paulem leccos napoví:

Hned v úvodu elitní reportér George Stephanopoulos začne otázkou, zdali senátor akceptuje hlavní stranickou linii demokratů, tj. že volby nebyly „ukradeny“, a byly tudíž nesporně legitimní. Proběhly ale normálně? A co ty údajné podvody, které jsou prý pouhými konspiračními teoriemi? Otázky ohledně voleb minulý rok v USA mají tedy hned dva rozměry: Legitimitu kvůli covidovým opatřením a zdali tato opatření nebyla využita jednou stranou k rozsáhlým podvodům.

Každý ví, a to i ten, kdo žije v České republice a politiku nesleduje, že podmínky pro volební kampaně a volby samotné nebyly v roce 2020 vůbec normální a že kvůli covidovým opatřením byla na celém světě omezena základní lidská práva ustanovené v Listině lidských práv a svobod. Nejdůležitější z nich právo shromažďovací, bez kterého volební meetingy tak, jak je známe, nebyly možné. Sice několik omezených meetingů Donalda Trumpa proběhlo, ale druhá politická strana neměla ani jeden, který by se blížil svým rozměrům meetingům Donalda Trumpa. Zpravidla na ně dorazilo pouze několik novinářů a pár aktivistů. V okolí bylo zpravidla mnohokrát více republikánských demonstrantů než na meetinzích Demokratické strany, což by mělo svědčit o silnější podpoře republikánského kandidáta, ale konečný výsledek voleb byl, jak známo, úplně jiný a demokratický kandidát dostal i přesto rekordní počet hlasů v historii. Už jenom proto musí být zřejmé, že zde nebylo něco zásadního v pořádku. Ale zpět k začátku interview se senátorem Paulem. Byly tedy volby „ukradeny“?

Senátor Paul na otázku přímo neodpověděl, ale prezentoval v šesti minutách naprosto pádná fakta a nechal odpověď na věcně přemýšlivém divákovi. Ta fakta se skládají, mimo jiné, z následujících skutečností: Konkrétní problémy s volbami byly prezentovány soudům a ty žaloby byly do jediné odmítnuty. Ty hlavní a nejvážnější jako neopodstatněné, takže se po žádných důkazech manipulace voleb ani nepátralo a nic závažného se neprojednávalo. Není tedy divu, že se žádné důkazy nenašly.

Soudy v USA jsou tradičně velmi neochotné rozhodovat ve sporech na téma voleb, protože se jedná o záležitost politických stran a soudy musí v právním státě být přísně nestranické. V minulosti k volebním podvodům také docházelo a soudy buď nebyly osloveny vůbec, nebo ve dvou případech byly nesrovnalosti řešeny ozbrojeným konfliktem. Jeden z nich v podobě občanské války v letech 1861-5 a v druhém případě během místních voleb v Tennessee v roce 1946 známém jako „Battle of Athens“. V obou případech podváděla Demokratická strana.

Velmi důležitou skutečností zpochybňující legitimnost voleb minulý rok bylo, že v několika státech byly volební zákony změněny vysokými státními činiteli a nikoliv legislativním procesem v jednotlivých státech, což je v rozporu s Ústavou Spojených států. Kdyby soudy přijaly k projednávání žaloby týkající se změn volebních zákonů, závěry by rozhodně nemusely být jednoznačné ve prospěch Demokratické strany.

Například ve Wisconsinu pokud volič zapomněl na svém korespondenčním hlasovacím lístku napsat adresu, zapomněl se podepsat či vynechal podpis svědka, tak takové hlasovací lístky podle zákona bývaly vždy vyřazeny. Během prezidentských voleb minulý rok ale bylo vše jinak. Úředníci chybějící údaje za voliče doplňovali a hlasy započítávali, i když chyběl podpis svědka, ba i voliče samotného. Jednalo se o desetitisíce hlasů a Wisconsin byl jeden ze sporných států, kde Joe Biden vyhrál těsným rozdílem. V tomto státě rovněž musel každý volič odůvodnit korespondenční volbu a jeden ze zákonem stanovených důvodů byla neschopnost pohybu z místa bydliště kvůli dlouhotrvající nemoci, což volič musel doložit patřičnou lékařskou zprávou. Strach z nákazy covidem ale byl v tomto případě uznán jako legitimní bez jakékoliv lékařské zprávy, i když volič byl jinak zcela zdráv.

Podobné změny volebních zákonů se neomezovaly pouze na další sporné státy zahrnující hlavně Pensylvánii, Georgii, Michigan, Arizonu či Nevadu, ale zahrnovaly třeba i takovou Kalifornii, největší stát Unie. V Pensylvánii dokonce prodloužili lhůtu pro korespondenční hlasování o tři dny a bylo stejně jako ve Wisconsinu nařízeno, že chybějící podpis není kritérium pro vyřazení hlasovacích lístků.

Kromě vyjmenovaných systémových pochybení bylo hlášeno mnoho konkrétních manipulací s korespondenčními hlasovacími lístky, které by potenciálně mohly zvrátit výsledek voleb hlavně ve sporných státech. Jeden případ takové manipulace zahrnoval podezřelou cestu kamionu s hlasovacími lístky ze státu New York do Pensylvánie několik týdnů před volbami. Odhaduje se, že v kamionu mohlo být i přes 200 tisíc hlasovacích lístků. Případ byl, jako mnoho jiných, soudem odmítnut. V neposlední řadě byly soudem odmítnuty případy vyhnání republikánských dozorčí z volebních místností v Michiganu a Pensylvánii, pokud je tedy rovnou nevykázali někam do rohu, kde dozorčí nemohli nic vidět. Důvod takového jednání byl, jak jinak, nákaza covidem a sociální odstup.

Další skutečností je, že prezidentské volby 2020 v USA byly rovněž statisticky velmi neobvyklé. Nejpodivnější statistikou je získání většiny republikánů v zastupitelstvích 31 států Unie. Republikánská strana získala rovněž více míst v Kongresu než minulé volby a v Senátu ztratila většinu jen velmi těsně. A to vše tedy znamená, že mnoho voličů hlasovalo pouze a jenom pro Bidena a pro nikoho jiného, žádného senátora, kongresmana či do místních zastupitelstvích. Dále, Donald Trump vyhrál jednoznačně téměř ve všech tzv. „bellweather“ okresech, což je rovněž velmi neobvyklá anomálie. A přes to všechno Joe Biden vyhrál na celkový počet hlasů velmi přesvědčivě. Poslední neobvyklou statistikou je rekord korespondenčních lístků, celkem 101 milionů, což je přes 64 % všech hlasů, zcela bezprecedentní v historii (zdroj). Možno tedy s jistotou říci, že bez možnosti masového hlasování korespondenčně by Joe Biden nevyhrál.

O nelegitimnosti voleb tedy svědčí nejen pozastavení základních ústavních svobod z důvodu covidové nákazy a mnoho zjevných manipulací s korespondenčními lístky, ale také velmi neobvyklé statistiky včetně porušení Ústavy Spojených států nařízeními státních činitelů jednotlivých států. A to ještě nebyl zmíněn fakt, že Joe Biden během volební kampaně téměř nevylezl ze sklepa svého příbytku a pokud ano, jeho senilita byla velmi očividná. Mnohdy ani nevěděl, co se vlastně kolem něj děje, a zapomínal během vteřin, na co byl vlastně tázán. Jeho inauguraci sledovalo na YouTube s bídou pár stovek tisíc jedinců i přesto, že pro něj hlasovalo přes 80 milionů voličů. Měl by být tedy zdaleka nejpopulárnějším americkým prezidentem všech dob. Z nějakého podivného důvodu to ale vůbec není znát. Spíše naopak.

Další otázka je, jak to, že nejen v České republice se o těchto podivnostech zvolení Joe Bidena prezidentem jediné světové velmoci světová média takřka vůbec nezmiňují a nálepkují politickou opozici Demokratické strany jako nacisty či konspiračníky, když ne přímo teroristy kvůli pár stovkám individuí ve washingtonském Kapitolu, z nichž mnozí ani republikány nebyli. Přítomnost BLM či Antify byla totiž také prokázána. Rovněž všechny průzkumy volebních preferencí těsně před volbami byly nejhůře provedené v historii a jednoznačně upřednostňující Joe Bidena. Byly tedy zmanipulované, aby odradily republikánské voliče? A co manipulace s informacemi a nepovolení sdílení? To jsou ale právě ta další velká témata pro příští články.

Concord, CA, USA

Jan Kulisek