Potěšte se jemnou krásou lidových výšivek na Plzeňsku

Díky sbírkám Národopisného muzea Plzeňska můžeme dodnes obdivovat estetické cítění a zručnost našich předků. V národopisném regionu „širší Plzeňsko“ se jedná o skutečně krásné kousky – ať už jde o bohaté bílé výšivky čepce nebo křídel holubic plzeňského kroje, karmazínové výšivky z Plaska nebo třeba barevné výšivky na víncích a kožíšcích z Chotěšovska.

8 fotografií

Prvotní funkcí výšivek nebyla jen zdobnost, ale hlavě praktičnost. Jednoduché, křížkové výšivky, které zpočátku zpevňovaly nejvíce namáhané části oděvu, se teprve až v průběhu staletí ve své technice zdokonalovaly a funkce estetická začala získávat stále větší význam. Na celkovou podobu lidového oděvu měly vždy vlivy i slohy, které se do lidového prostředí dostávaly.

Tulipány, kvítky, srdce, větvičky…

Výšivka na Plzeňsku byla až do 19. století úsporná a zdobily se jí především předměty pro kostelní účely, pro vlastní oděv bývala mnohem skromnější. Svou nejzdobnější podobu a dokonalost v technice zhotovení získala výšivka na Plzeňsku až v 19. století.

V průběhu času se ornamenty zdokonalovaly, barevnost se proměňovala a o své místo se hlásila pestrost. Během 19. století se tak třeba výšivka plaské pleny proměnila z bílé na karmazínovou (později opět na bílou - ovšem už prolamovanou). Výšivka byla dobře patrná hlavně na velkých tzv. „plenách“, které bývaly chloubou každé ženy – vázaly se přes čepec. Byly tak nejvíc na očích, a proto musely být patřičně zdobné. Typickými motivy lidové výšivky na Plzeňsku byly tulipány, kvítky různých tvarů, větvičky s lístky nebo srdce.

Vyšívané čepce, vínky, fěrtochy i kožíšky

Výšivkou bývaly na Plzeňsku hojně zdobené také ženské čepce, dívčí vínky, zástěry (tzv. „fěrtochy“) nebo klice („křídla“) k holubičce. Vyšívaly se i konce kalounků z bílého plátna, které na Plzeňsku zdobily zadní stranu sukně. Zkrátka nepřišly ani zimní oděvní součástky jako kožíšky nebo kabátky.