Potěšte se jemnou krásou lidových výšivek na Plzeňsku

1. únor 2021

Bílé i barevné, prolamované nebo bohatě vrstvené. Radost se podívat! O lidové výšivky na Plzeňsku se už v 1. třetině 20. století zajímal národopisec Ladislav Lábek, zakladatel Národopisného muzea Plzeňska. Společně se sestrou Marií se mu podařilo nashromáždit početnou sbírku výšivek a vyšívaných oděvních součástek, které jsou dodnes součástí muzejních sbírek.

Díky sbírkám Národopisného muzea Plzeňska můžeme dodnes obdivovat estetické cítění a zručnost našich předků. V národopisném regionu „širší Plzeňsko“ se jedná o skutečně krásné kousky – ať už jde o bohaté bílé výšivky čepce nebo křídel holubic plzeňského kroje, karmazínové výšivky z Plaska nebo třeba barevné výšivky na víncích a kožíšcích z Chotěšovska.

Prvotní funkcí výšivek nebyla jen zdobnost, ale hlavě praktičnost. Jednoduché, křížkové výšivky, které zpočátku zpevňovaly nejvíce namáhané části oděvu, se teprve až v průběhu staletí ve své technice zdokonalovaly a funkce estetická začala získávat stále větší význam. Na celkovou podobu lidového oděvu měly vždy vlivy i slohy, které se do lidového prostředí dostávaly.

Tulipány, kvítky, srdce, větvičky…

Výšivka na Plzeňsku byla až do 19. století úsporná a zdobily se jí především předměty pro kostelní účely, pro vlastní oděv bývala mnohem skromnější. Svou nejzdobnější podobu a dokonalost v technice zhotovení získala výšivka na Plzeňsku až v 19. století.

V průběhu času se ornamenty zdokonalovaly, barevnost se proměňovala a o své místo se hlásila pestrost. Během 19. století se tak třeba výšivka plaské pleny proměnila z bílé na karmazínovou (později opět na bílou - ovšem už prolamovanou). Výšivka byla dobře patrná hlavně na velkých tzv. „plenách“, které bývaly chloubou každé ženy – vázaly se přes čepec. Byly tak nejvíc na očích, a proto musely být patřičně zdobné. Typickými motivy lidové výšivky na Plzeňsku byly tulipány, kvítky různých tvarů, větvičky s lístky nebo srdce.

Vyšívané čepce, vínky, fěrtochy i kožíšky

Výšivkou bývaly na Plzeňsku hojně zdobené také ženské čepce, dívčí vínky, zástěry (tzv. „fěrtochy“) nebo klice („křídla“) k holubičce. Vyšívaly se i konce kalounků z bílého plátna, které na Plzeňsku zdobily zadní stranu sukně. Zkrátka nepřišly ani zimní oděvní součástky jako kožíšky nebo kabátky.

autoři: Michaela Vondráčková , Eva Figurová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.