i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Pstruží návrat do jezera Laka

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 76, 2021/2

Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi. V jezeře a v jeho přítoku se už opět vyskytují desítky pstruhů obecných, v potoce pod jezerem žijí rovněž vranky obecné. K tomuto závěru dospěli po říjnovém průzkumu povodí Jezerního potoka hydrobiologové Biologického centra AV ČR spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty JU.

Od padesátých let 20. století sužovaly Šumavu kyselé deště, které výrazně změnily chemické složení vody a zdevastovaly život v tamních jezerech. Pstruzi se v šumavských jezerech do kritického okyselení (acidifikace) vyskytovali zcela přirozeně a na některých místech byli hojně loveni. Nejcitlivější na chemismus vody jsou mladí jedinci. První pokles pH proto zřejmě omezil přirozenou reprodukci a jen starší jedinci přežívali, dokud přirozeně neuhynuli nebo dokud nebylo pH v jezeře tak nízké, aby se uvolnily toxické ionty hliníku. Veškeré ryby vyhynuly do konce osmdesátých let, kdy okyselení jezer vrcholilo. Výrazný obrat přišel po roce 1989. Tehdy se podařilo významně snížit znečištění ovzduší, kyselost vody se zmírnila a celý ekosystém se začal pomalu zotavovat.

Na začátku milénia už v jezeře Laka chemické vlastnosti vody i dostatek potravy umožňovaly přežití a rozmnožování ryb. Průzkum z let 2005–2010 potvrdil, že se pstruzi obecní a vranky obecné vyskytují v Jezerním potoce, vytékajícím z Laky. Nynější výzkum prokázal, že pstruzi už překonali hráz a zabydleli se i v jezeře. „Cestu jim patrně usnadnily bobří hráze, díky nimž se zvýšila hladina a vytvořily se boční přelivy,“ vysvětluje koordinátor průzkumu Petr Blabolil z BC AV ČR. V potoce necelé tři kilometry pod jezerem biologové zaznamenali i výskyt vranek obecných, které v Česku figurují na Červeném seznamu zranitelných druhů. Tyto malé rybky zatím do jezera nepronikly, pstruzi ale již jezero čile kolonizují. „Pravděpodobně se do něj dostali přirozenou cestou, což je unikátní. Nejvíc nás ale překvapilo, že se v pravostranném přítoku i třou. Místní populace by tak mohla být úplně nezávislá,“ říká další člen týmu Jiří Peterka. Po mnoha desetiletích máme v České republice opět ledovcové jezero s přirozenou rybí obsádkou. Samovolný návrat pstruhů vypovídá o přirozené obnově celého ekosystému a o tom, že šumavská příroda sužovaná acidifikací, vichřicemi, kůrovcem a suchem se ze všeho dokázala zotavit.

K odlovu slouží šetrná technika. Pomocí elektrického agregátu se ryby jen omráčí a vzorky environmentální DNA se odebírají z vody. Jejich analýzou lze zjistit vše živé, co se v daném místě vyskytuje.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Ichtyologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...