SOČR zahraje ze Studia 1 s Robertem Kružíkem a Ivo Kahánkem

Na pondělí 8. února připravují rozhlasoví symfonikové živě vysílaný koncert ze Studia 1. Pod taktovkou Roberta Kružíka uvedou předehru Preciosa od Carla Marii von Webera, Velkou charakteristickou symfonii c moll Pavla Vranického a společně se sólistou Ivo Kahánkem také Burlesku pro klavír a orchestr d moll od Richarda Strausse. Přímý přenos začíná na stanici ČRo Vltava ve 20.00 hodin, záznam vysílá stanice ČRo D-dur ve středu 10. února od 20 hodin.

Robertem Kružíkem, dirigentem Janáčkovy opery Národního divadla v Brně, opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a od příští sezony též šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, se SOČR poprvé setkal na Pražském jaru 2020. Tentokrát jejich společné vystoupení uvede dramatická předehra ze scénické hudby ke hře Preciosa, jejímž autorem je německý spisovatel Pius Alexander Wolff. Carl Maria von Weber ji opatřil jedenácti hudebními čísly a ouverturou.

Klavírista Ivo Kahánek, čerstvý držitel cen Anděl i ceny časopisu BBC Music Magazine, uvede Burlesku d moll. Richard Strauss ji napsal ve svých jedenadvaceti krátce poté, co ho Hans von Bülow vyzval, aby se stal jeho asistentem v Meiningenu. Bülow byl rovněž vynikajícím klavíristou a Strauss pro něj, patrně z vděku i obdivu, napsal Scherzo s doprovodem orchestru. Ovšem slavný muž skladbu odmítl s tím, že prý jde o „komplikovaný nesmysl, lisztovský a navíc nehratelný“, zejména pak pro interpreta s malou rukou. O čtyři roky později se Strauss seznámil s klavíristou Eugenem d’Albertem. Jemu se Scherzo líbilo, a tak Strausse pobídl, aby dal své skladbě přeci jen ještě jednu šanci. Autor tedy Scherzo upravil, zjednodušil, odlehčil, opatřil ho novým názvem Burleska a věnoval ho právě d’Albertovi.

Večer uzavře jedna z nejpozoruhodnějších symfonií mistra českého klasicismu Pavla Vranického – Velká charakteristická symfonie c moll věnovaná míru s Francouzskou republikou z roku 1797. Pavel Vranický, který byl spolu s Mozartem předním členem vídeňské zednářské lóže, v ní zpracovává tehdejší neúspěchy aliančních vojsk Rakouska a Pruska. Tento hudební obraz byl rakouskými úřady považován za politickou provokaci, v důsledku čehož bylo provádění skladby zakázáno.

Sdílet článek: