Zřícenina hradu Vrabinec, původně Vrabín či Vrabník se vypíná na příkré rozeklané čedičové skále nedaleko Babětína, přibližně na půli cesty mezi Děčínem a Ústím nad Labem.. Mohutná čedičová skála je zakončena čtyřmi výčnělky, mezi něž byla vestavěna hlavní část hradu. Na nejvyšším z nich, stěží přístupném po jednoduchých stupních, stojí dosud sloupovité zdivo drobného věžovitého objektu.
Zakladateli hradu byli páni z Těchlovic, kteří ve 14. století chtěli založit panství konkurující Děčínu. Byl to asi Ješek z Těchlovic, který se pak v roce 1403 píše na Vrabíně, potom na Vrabinci. Těchlovicové se však dostali roku 1415 do finanční tísně, odešli do Stružnice a patronátní právo v kostele v Nebočadech za ně vykonával Zikmund z Vartemberka. Neznámo jak, patrně však protiprávně, seděl v roce 1425 na hradě Mikuláš z Lobkovic. Ale už po dvou letech hrad patřil druhé manželce Zikmunda z Vartemberka Anežce ze Šternberka.Dá se předpokládat, že hrad utrpěl za válek Vartenberků s lužickým Šestiměstím v letech 1442 či 1446. Přesto však byl Vrabinec i nadále udržován, protože roku 1504 potvrdil Vladislav Jagellonský Zikmundovi mladšímu z Vartemberka jeho držení jako středu panství s vesnicemi Hliněnou, Fojtovicemi, Těchlovicemi, Přerovem, Zadní Lhotou, Sovenicemi, Dobkovicemi, Nebočady, Hartou (dnes částí Boletic nad Labem), Humprechticemi (později Humprosky, dnes samota u Těchlovic), Libčí (dnes Rytířovem), Přední Lhotou a Roztokami.však už r. 1515, při prodeji Děčínska Mikulášem Trčkou saským Salhausenům, se uvádí poprvé Vrabinec jako pustý. Zanikl náhodným požárem, jak se domníval Bernau, nebo byl opuštěn pro krajně nepohodlnou polohu a ponechán zkáze. Jako pustý se uvádí i při prodeji části panství Hansem Salhausenem Rudolfu z Bünau roku 1543.
Podoba Vrabince je ovlivněna situací výrazného členitého čedičovitého útvaru. Vstupní bránu zajišťovala částečně dochovaná okrouhlá bašta. Nádvoří hradu vytvářela centrální rozsedlina. Na západě byly výčnělky obezděny v menší nádvoří. Zdi jsou zachovány v několika zbytcích, z nichž nejdelší měří 12m, nejvyšší 8m. Na jednom z vrcholů se zachovaly pozůstatky nejvýše situované rozměrné obytné věže. Hrad zřejmě náležel mezi šlechtické novostavby z doby Václava IV. a poněkud vzdáleně především kvůli dvěma věžím připomíná Trosky. Členitá a pro obtížný terén málo vzhledná stavba dala asi hradu jméno po vrabčím hnízdě.
Podle : Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy
Durdík Tomáš : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
Zakladateli hradu byli páni z Těchlovic, kteří ve 14. století chtěli založit panství konkurující Děčínu. Byl to asi Ješek z Těchlovic, který se pak v roce 1403 píše na Vrabíně, potom na Vrabinci. Těchlovicové se však dostali roku 1415 do finanční tísně, odešli do Stružnice a patronátní právo v kostele v Nebočadech za ně vykonával Zikmund z Vartemberka. Neznámo jak, patrně však protiprávně, seděl v roce 1425 na hradě Mikuláš z Lobkovic. Ale už po dvou letech hrad patřil druhé manželce Zikmunda z Vartemberka Anežce ze Šternberka.Dá se předpokládat, že hrad utrpěl za válek Vartenberků s lužickým Šestiměstím v letech 1442 či 1446. Přesto však byl Vrabinec i nadále udržován, protože roku 1504 potvrdil Vladislav Jagellonský Zikmundovi mladšímu z Vartemberka jeho držení jako středu panství s vesnicemi Hliněnou, Fojtovicemi, Těchlovicemi, Přerovem, Zadní Lhotou, Sovenicemi, Dobkovicemi, Nebočady, Hartou (dnes částí Boletic nad Labem), Humprechticemi (později Humprosky, dnes samota u Těchlovic), Libčí (dnes Rytířovem), Přední Lhotou a Roztokami.však už r. 1515, při prodeji Děčínska Mikulášem Trčkou saským Salhausenům, se uvádí poprvé Vrabinec jako pustý. Zanikl náhodným požárem, jak se domníval Bernau, nebo byl opuštěn pro krajně nepohodlnou polohu a ponechán zkáze. Jako pustý se uvádí i při prodeji části panství Hansem Salhausenem Rudolfu z Bünau roku 1543.
Podoba Vrabince je ovlivněna situací výrazného členitého čedičovitého útvaru. Vstupní bránu zajišťovala částečně dochovaná okrouhlá bašta. Nádvoří hradu vytvářela centrální rozsedlina. Na západě byly výčnělky obezděny v menší nádvoří. Zdi jsou zachovány v několika zbytcích, z nichž nejdelší měří 12m, nejvyšší 8m. Na jednom z vrcholů se zachovaly pozůstatky nejvýše situované rozměrné obytné věže. Hrad zřejmě náležel mezi šlechtické novostavby z doby Václava IV. a poněkud vzdáleně především kvůli dvěma věžím připomíná Trosky. Členitá a pro obtížný terén málo vzhledná stavba dala asi hradu jméno po vrabčím hnízdě.
Podle : Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy
Durdík Tomáš : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
(lh,turistické listy,foto archiv)
Email
Tisk
