Objev z období zlatého věku soužití

Město Tiberias bylo založeno na začátku našeho letopočtu, kolem roku 20 po Kristu, a pojmenováno na počest druhého římského císaře Tiberia. Informace týkající se starodávné mešity přinesl 29. 1. 2021 zpravodajský portál Times of Israel („By Sea of Galilee, unprecedented excavation of mosque from Islam’s first decades“). To nejpodstatnější z obsahu článku nyní nabízím.

Podle  dr. Katie Cytryn-Silvermanové,  odbornice na islámskou archeologii na jeruzalémské Hebrejské univerzitě, která vede vykopávky v Tiberiasu, byla tamní mešita Al Juma postavena v roce 670 po Kr. „Víme o mnoha raných mešitách, které byly založeny na začátku islámského období, jako je Prorokova mešita v Medíně, Velká mešita v Damašku a jeruzalémská mešita Al-Aksá; ty ale dodnes slouží věřícím a archeologové zde nemohou pracovat.“

Dr. Cytryn-Silvermanová dále vysvětlila, že tato mešita je z těch, v jejichž areálu lze provádět vykopávky, nejstarší na světě. Kromě již zmíněných mešit, které slouží svému účelu, existují i pozůstatky dalších ze staré doby, ale na nich byly později vybudovány stavby další, což také brání výzkumu. Předchozí nejstarší mešita, na jejichž ruinách bylo možné archeologicky pracovat, se nachází v iráckém Wasitu. Postavena byla v roce 703 n. l., tudíž ta tiberiadská je o několik desítek let starší.

V době svého vzniku byl Tiberias (možno též Tiberiada) už nějaký čas ovládán muslimy. Téměř pět století sloužil jako centrum židovského života a vzdělanosti. Před dobytím muslimskými vojsky roku 635 n. l. fungoval jako jedno z významných duchovních míst Byzantské říše na břehu Genezaretského jezera.

Times of Israel píší, že vykopávky neprobíhají v Tiberiasu teprve nyní, ale uskutečnily se i v minulosti. V posledních desetiletích byl odkryt velký římský amfiteátr s výhledem na jezero a byzantský kostel.

V 50. letech dvacátého století měli vědci za to, že nalezené pozůstatky patřily byzantskému tržišti, které později sloužilo jako mešita. Když se ale dr. Cytryn-Silvermanová dostala při vykopávkách pod původní podlahu, objevila mince a keramiku, které pomohly při datování vzniku stavby: jde o rozmezí let 660 až 680 n. l., tedy ani ne jednu generaci po muslimském dobytí města. Posléze se ukázalo, že rozměry budovy, sloupový půdorys, kibla a modlitební výklenek (mihráb – orientovaný k Mekce) jsou obdobné jako u ostatních mešit z tohoto období.

Dr. Cytryn-Silvermanová si všímá ještě jedné pozoruhodnosti. Mešita v Tiberiasu fungovala souběžně s židovskými synagogami a byzantským kostelem, který v té době představoval dominantu na panoramatu města. Tak tomu bylo do 8. století, kdy byla první mešita nahrazena velkolepější stavbou. To podporuje myšlenku, že první muslimští vládci, kteří panovali nad převážně nemuslimskou populací – tvořenou křesťany, Židy a Samaritány -, zaujali tolerantní přístup k jiným vyznáním a umožnili existenci toho, co můžeme nazvat zlatým věkem vzájemného soužití.

Tehdejší muslimští vládci nespěchali, aby ukázali svoji nadřazenost stavbou monumentálních svatyní, ani neničili domy modlitby jiných náboženství, ale přijali je jako součást společnosti, které vládli, doplňuje izraelská archeoložka.

Dlužno ovšem dodat, a to už je závěr autora tohoto příspěvku, že tento prvotní duch tolerance nevydržel všude a nestal se pravidlem, přičemž i dnes by si z něj mohli někteří politici v muslimských zemích vzít příklad. To už je ale jiné téma.

•

FOTOODKAZ

Dr. Katia Cytryn-Silvermanová u rozvalin mešity Al Juma v Tiberiadě./ZDE

... orientační mapa/x - Tiberias. Podklad: Volná licence s povinnosti uvést zdroj: FreeVectorFlags.com.