Rouška, nanorouška, polomaska a respirátor FFP2: Srovnání účinnosti proti koronaviru
Jednorázové a textilní roušky, roušky z nano materiálů a respirátory jsou nejdůležitějším ochranným prostředkem při prevenci nákazy koronavirem Covid-19. Které z nich jsou ale nejúčinnější? Máme pro vás přehledné srovnání.
Z toho, co už o koronaviru víme, je jasné, že čím více virových částic putuje od člověka k člověku, tím vyšší je riziko, že dojde k nákaze. A když k nákaze dojde, tak platí, že větší dávka virových částic zvyšuje u nakaženého riziko vážnějších symptomů. Proto je důležité, aby se lidé chránili rouškami a respirátory.
I kdyby tyto ochranné prostředky fungovaly jen na 50 % (například z důvodu nesprávného nošení nebo sterilizace), bylo by k zastavení pandemie potřeba, aby je nosily alespoň tři čtvrtiny populace. Pokud by ale průměrná ochrana byla účinná na 75 %, stačilo by, kdyby takovou ochranu nosila polovina lidí a šíření Covidu-19 by se zastavilo. Jaký ochranný prostředek tedy zvolit?
Roušky
Ústní roušky neboli ústenky jsou určeny k ochraně našich blízkých před patogeny (viry, bakterie), které vydechujeme – podle známého pravidla: „Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě.“
Jednorázová rouška
Moderní roušky (chirurgické ústenky) jsou vyráběné z papíru nebo netkaných textilií. Použité materiály se hodnotí na základě testování účinnosti bakteriální filtrace (BFE Bacterial Filtration Efficiency). Čím méně částic pronikne, tím je účinnost vyšší. Vyjadřuje se v procentech a údaj BFE bývá uveden na obalu. Tento typ roušek není vhodný k opakovanému použití.
„Pokud je rouška jednorázová, měla by sloužit jen na jedno použití – poté je třeba ji opatrně vyhodit do kontaminovaného odpadu,“ říká Martin Havlík z webu okoronaviru.cz.
Vše o rouškách a respirátorech pro děti čtěte zde.
Látková rouška
Podle dostupných důkazů poskytují látkové roušky nižší ochranu než jednorázové roušky a mohou dokonce zvýšit riziko infekce při zvlhnutí, průniku tekutin a retencí viru. Průnik virových částic tkaninou je vysoký. V jedné studii rouškou proniklo 40–90 % částic.
Roušky, které si ušijete sami, by měly být ideálně bavlněné a můžete je nosit opakovaně. Pak je ale podle Havlíka potřeba se o ně starat, to znamená pravidelně sterilizovat, jinak jejich nošení ztrácí smysl.
Další informace o rouškách čtěte zde.
Vše o rouškách z netradičních materiálů čtěte zde.
„Šitou roušku je nutné po každém použití vyvařit, tedy ponořit do vroucí vody alespoň na pět minut a pak ji v ní nechat vystydnout,“ radí Havlík. Doporučuje také použít výparník na knedlíky – stačí, když roušku necháte v páře 10 až 15 minut. „Pokud chcete být extra poctiví, můžete roušku vyvařit v papiňáku, kde je větší tlak a o 20 až 30 °C vyšší teplota,“ říká Havlík. Velmi důležité je, abychom roušku nikdy nezahřívali nasucho. Sterilizuje ji totiž nejen teplo, ale především pára, a navíc by při takovém zacházení mohla vzplanout.
Jak zdůrazňuje Havlík, musíme mít také na paměti, že oba typy roušek přestávají už po několika hodinách nošení plnit svůj účel – tedy chránit organismus (nejen) před koronavirem. A nejen to. Jakmile pod vlivem dlouhodobého dýchání zvlhnou, přestávají být funkční, ale také se v nich tvoří semeniště pro další škodlivé bakterie a plísně.
Jak si ušít roušku? Více čtěte zde.
Rouška z nanovláken (nanorouška)
Rouška z nanovláken je vyrobena z vláken a polymerů. Jde o velmi tenké vlákno z přírodních nebo syntetických materiálů, které mohou mít záchyt až 99,9 % bakterií a virů. Je tedy podstatně účinnější než klasická rouška. Nanoroušku můžete nosit opakovaně až do mechanického opotřebení. Na rozdíl od standardních roušek nepřestane nanorouška fungovat, ani když zvlhne. Neměla by se ale vyvařovat jako textilní roušky. Tím by se zničila nanomembrána.
Při nákupu roušek si dejte pozor na podvrhy. Vědci z Technické univerzity v Liberci otestovali celkem šest roušek, které jsou k dostání na českém trhu s označením „nanoroušky“. Jen polovina přitom skutečně obsahovala nanotextilie, u ostatních šlo o podvrhy, původem většinou z Vietnamu. Garancí kvality nanoroušky je shoda s evropskou normou EN 14683 a prohlášení výrobce o shodě (CE značka).
Respirátory
Základní funkce respirátorů je opačná než u roušek, respirátory tedy chrání svého uživatele před proniknutím patogenů do dýchacích cest (a nikoli lidi v okolí) a jsou účinnější než roušky. Respirátory lze dezinfikovat, nikoliv však etanolovou dezinfekcí, ale třeba v troubě. Pokud je vystavíte teplotě 70 stupňů po dobu pěti hodin, virus se rozpadne.
Další informace o respirátorech najdete zde.
Respirátor KN95 (polomaska)
Jedná se o jednorázový respirátor bez ventilu. Dodává se s nosní svorkou, která zajišťuje, že respirátor správně drží na tváři. Svému nositeli poskytuje ochranu před kapénkovou nákazou a zároveň také chrání jeho okolí. Jeho použití je jednorázové, poté je třeba ho vyhodit.
Respirátory FFP
Respirátory musí na rozdíl od roušek, které si klidně můžete ušít doma, splňovat předepsané parametry, a jsou proto také účinnější. Respirátory dělíme podle míry filtrace do několika kategorií podle zkratky FFP, která pochází z anglického výrazu Filtering Face-Piece.
- Respirátor FFP1 – Jedná se o respirátory s nižším stupněm účinnosti, obvykle se používají jako ochrana proti prachu, v běžném životě se FFP1 používají např. při práci v dílně nebo vyklízení. Ochrana proti netoxickým a nefibrogenním prachům. Vdechování nevede k rozvinutí onemocnění, ale může dráždit dýchací cesty a představovat zatížení zápachem. Celkový únik smí činit maximálně 25 %.
- Respirátor FFP2 – Ochrana proti pevným a kapalným zdraví škodlivým prachům, kouřům a aerosolům. Pevné částice mohou být fibrogenní, což znamená, že krátkodobé působení vede ke dráždění dýchacích cest a dlouhodobé ke snížení elasticity plicní tkáně. Celkový únik smí činit maximálně 11 %.
- Respirátor FFP3 – Ochrana proti jedovatým a zdraví škodlivým prachům, kouři a aerosolům. Tato třída filtruje karcinogenní a radioaktivní škodlivé látky a patogeny, jako jsou viry, bakterie a spory hub. Celkový únik smí činit maximálně 5 %.
Vše o zavedení povinných respirátorů čtěte zde.
Respirátory třídy FFP3 poskytují maximální možnou ochranu před zatížením znečištěným ovzduším. Při celkovém úniku maximálně 5 % a potřebné ochraně alespoň 99 % před pevnými částicemi až do velikosti 0,6 μm jsou schopny filtrovat toxické, karcinogenní a radioaktivní pevné částice, viry, bakterie, spory hub. Respirátory této třídy výrobci často označují červenými gumičkami.
Pozor, respirátory se testují v laboratorních podmínkách a v situaci, kdy je skutečně těsně upevněn. „Jde o ideální stav, který ukazuje, jak testovací materiál propouští aerosol. Nic to neříká o tom, jak bude fungovat na obličeji daného člověka,“ říká Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů Akademie věd, který se dlouhodobě zabývá filtračními vlastnostmi různých materiálů.
Respirátor s vyměnitelným filtrem
Do respirátoru s vyměnitelným filtrem se dají pořídit různé typy filtrů. Filtry proti plynům nesou označení A, B, E a K. Označení filtrů proti prachu a aerosolu s označením P1, P2 a P3 udává násobek nejvyšší přípustné koncentrace škodlivých částic (NPK-P).
Respirátor P1 – max. 4× NPK-P, filtrační účinnost 80 %.
Respirátor P2 – max. 12× NPK-P, filtrační účinnost 94 %.
Respirátor P3 – max. 50× NPK-P, filtrační účinnost 99 %.
Životnost respirátoru
Pořizovací cena respirátoru je oproti jednorázové roušce o něco vyšší. Proto také většinu lidí zajímá, jak dlouho je ochrání před virem. U každého modelu respirátoru to může být jinak, proto sledujte označení písmeny R, NR a D.
- Respirátory s R – můžete použít opakovaně.
- Respirátory s NR – jsou pouze k jednorázovému použití. Ochranu poskytují nanejvýš 24 hodin.
- Respirátory s D – respirátory splňují požadavky na odolnost vůči zanášení výdechového ventilu.
Kde se dá respirátor koupit?
Respirátory se neřadí mezi zdravotnický materiál, jehož prodej by byl omezený. Nejlépe se dají pořídit v lékárnách, ale v současnosti je nabízejí i supermarkety nebo e-shopy všeho druhu. Mimo lékárny doporučujeme zkontrolovat certifikát třídy respirátoru, protože jednotlivé druhy je na první pohled obtížné rozeznat.
Ceny ohrožují domácnost
V Česku se uvažuje o zavedení povinného nošení respirátorů, pro domácnosti by to ale znamenalo několikatisícové měsíční výdaje. Na respirátory třídy FFP2 a vyšší se ovšem od 3. února na dva měsíce nevztahuje daň z přidané hodnoty 21 procent. Některé internetové obchody, lékárny i řetězce zareagovaly okamžitým zlevněním.
Další informace k tématu čtěte zde.
O finančním dopadu povinného nošení respirátorů čtěte zde.
Jak správně nosit jednorázové roušky a respirátory
- Před manipulací s ochrannou pomůckou si dobře umyjte ruce horkou vodou a mýdlem nebo si je vydezinfikujte alkoholovou dezinfekcí.
- Roušku nebo respirátor vybalte z obalu, přiložte na ústa a nos a gumičkami uchyťte za ušima.
- Na roušku od této chvíle nesahejte. Pokud tak učiníte, je třeba si znovu umýt nebo vydezinfikovat ruce.
- Jakmile se vrátíte domů a chcete roušku sundat, postupujte následovně: Umyjte si ruce a připravte si nádobu (otevřete koš), kam budete roušku vyhazovat. Poté sáhnutím na gumičky sundejte roušku zpoza uší a rovnou ji vyhoďte do připraveného koše. Nesahejte na přední díl.
- Opět si omyjte nebo vydezinfikujte ruce.
