Mohla přežít? Přestože ji bývalý přítel pobodal a chtěl vyhodit z vlaku?

Pořád se hádali. Byl agresivní, nepracoval a nechal se živit svojí 45letou družkou, která se starala i o svou dceru. On měl na krku jen exekuce a dluhy do milionu. Taky proto s ním po čtyřech letech radši ukončila vztah. V březnu 2007 ale další hádka skončila zdevastováním bytu a muž musel být vyveden policií. Po pár dnech na ni čekal na nádraží...

Účinkují: Lucie Pernetová, Filip Kaňkovský, Pavel Soukup, Eva Kodešová, Martin Písařík, Vít Roleček, Pavel Batěk
Scénář: Tereza Vojtová a Jiří Straus
Supervize: Bronislava Janečková
Režie: Jaroslav Kodeš
Zvuk: Petr Šplíchal
Natočeno: 2021

Moc dobře věděl, kterým vlakem bude cestou z práce projíždět. Už od rána pil a na povzbuzení si dal ještě trochu pervitinu… Ve vlaku jí pak dal nůž pod krk a dovlekl ji ke dveřím vagonu, že ji za jízdy vyhodí. V tu chvíli za nimi z kupé vyběhl jiný cestující. Vlak  začal brzdit, a tak muž ženu dvakrát bodnul nožem do zad a jednou do břicha.

Ještě se chlubil

Naštěstí na sobě měla tlustý kabát a bodné rány nebyly moc hluboké. Útočník na zastávce utekl, ale svědek zůstal, aby ženě pomohl. Policie i tak útočníka brzy našla. Na benzínce s výhledem na nádraží. S cigaretou v ruce odtud pozoroval, jak odjíždí záchranka, a obsluze se chlubil, že pobodal „svoji starou“ a že ji chtěl vyhodit z vlaku.

I během zatčení a vyšetřování se choval sebejistě. Doslova se vytahoval. Ale tvrdil, že ženu zabít nechtěl. Jen postrašit. Byl už třikrát trestaný, za napadení a krádež seděl i v Německu. Napadená žena se při výslechu chovala jako typická oběť: submisivní týraná žena se závislostí na agresorovi, která útočníka na konci ještě hájí.

Pokus o vraždu?

Za pokus o vraždu mu hrozilo 18 let. Za ublížení na zdraví by dostal o dost míň. Záleželo na tom, jak to bude soud posuzovat. Proto požádali o vyšetřovací pokus forenzního biomechanika Jiřího Strause. Jeho cílem bylo zjistit, jaká zranění by napadená žena utrpěla, kdyby byla vystrčena z jedoucího vlaku.

Biomechanické měření pádu z vlaku (nákres pro výpočet)

K dispozici měli identický vagon, jako byl ten, ve kterém došlo k napadení. První část vyšetřovacího pokusu proběhla ve stojícím vlaku za účasti obžalovaného a figurantů. Od útočníka potřebovali znát přesné místo a přesnou pozici ženy ve vlaku. Figuranti pak ze stojícího vlaku vyskakovali, zatímco vyšetřovatelé měřili délku a způsob dopadu.

Pokusy s figurínou

V další části pokusu vyhazovali figurínu z vlaku jedoucího 90 km/h. Figurína váhou i výškou odpovídala poškozené. Její dopadová rychlost do kolejiště byla 11 m/s. Rychlost hlavy při nárazu na zem by v takovém případě byla 27,3 m/s. Při hmotnosti hlavy poškozené 4,9 kg by síly na ni působící při vystrčení z vlaku a dopadu na kolejiště byly v intervalu 9–23 kN.

Hranice tolerance organismu pro frakturu lebky se pohybuje už okolo 7 kN. Všechny biomechanické parametry vysoce překračovaly hranici přežití: poškozená by při vystrčení z vlaku dopad na kolejiště nepřežila. Soud pachatele-recidivistu nakonec odsoudil za pokus o vraždu a vydírání na 13 let. Muž se na místě odvolal.

Jen vyhrožoval

Odvolací senát nakonec neshledal v jeho jednání vražedné úmysly a udělil mu trest jen za vydírání se zbraní a s úmyslem způsobit těžkou újmu. Trest mu snížil o tři roky, tj. na 10 let odnětí svobody. Přikývl tak argumentům obžalovaného, že svoji družku chtěl „jenom“ postrašit.

autoři: Jiří Straus , rota , Tereza Vojtová
Spustit audio

Související