Rodák z Litoměřic Milan Hnilička začínal svou kariéru v Kladně, které do světa vyslalo mnoho skvělý hokejistů, například Jaromíra Jágra, Jakuba Voráčka či Tomáše Plekance.
Od začátku bylo jasné, že v Hniličkovi dřímá velký talent. Už v šestnácti letech dostal šanci v prvním týmu. Zatímco někteří jeho vrstevníci pokukovali po slečnách a blbli po trénincích, Hnilička si okamžitě vytyčil velký cíl: Dostat se brzy do NHL!
To se mu dlouho nedařilo. Stejně jako pro mnoho dalších českých hokejistů bylo i pro Hniličku velmi důležitým mezníkem v kariéře slavné vítězství na olympiádě v Naganu v roce 1998.
Hnilička měl velkou smůlu, že v té doby válel jeden z nejlepších brankářů historie Dominik Hašek, kterému kryl záda gólman Vsetína Roman Čechmánek.
„Zavřel bránu a náš dobrý pocit z něj sílil každým zápasem. Bez něj bychom ke zlatu nikdy nedošli,“ smekl před „Dominátorem“ tehdejší kapitán Vladimír Růžička.
„Forma, kterou Dominik Hašek tehdy měl, byla nadstandardní, něco extra. V té době byl na vrcholu kariéry a musím přiznat, že my, evropští gólmani, jsme byli o krok vzad. Milan Hnilička se tomu tehdy v Naganu smál, že to tak není. Tak mu říkám: Ty, Hnildo, bacha, ale ať chceš, nebo ne, Dominik je o level výš, než jsme my,“ vzpomínal v rozhovoru pro iDNES.cz Roman Čechmánek.
„Hnilda“ jako nejmladší z brankářů dopředu věděl, že se na led jen těžko podívá a bude plnit nevděčnou roli náhradníka. V civilu sledoval zápasy a na tréninky se chodil spíše protáhnout.
I tak se ale jednalo o jeho osudový turnaj.
„S odstupem času, když se na to člověk dívá, se tam zlomila nějaká rovnice pro úspěch. Plno hráčů tam získalo sebevědomí. Já jsem dodnes hrdý, že jsem byl součástí mužstva. Jen tam být pro mě byla čest,“ zavzpomínal Hnilička na legendární tažení turnajem v nedávném rozhovoru pro iRozhlas.cz.
Zlatý náhradník
Po Naganu se ale Hniličkova kariéra velmi slušně rozjela. Přestal být „věčnou trojkou“ a v reprezentačním dresu nejednou ukázal své kvality.
Stal se mistrem světa v roce 1999, 2001 a 2005. Už na šampionátu v Norsku v roce 1999 se stal českým trumfem. V průběhu turnaje vystřídal týmovou jedničku Romana Čechmánka a turnaj dochytal ve velkém stylu. Vysloužil si tak přezdívku „zlatý náhradník“.
Snad ještě lepší výkon Hnilička předvedl o dva roky později v Německu, když byl právoplatnou jedničkou. Po turnaji ho sportovní novináři z celého světa zařadili do All-Star výběru a stal se nejlepším brankářem turnaje.
„Vydal jsem se ze všech sil,“ řekl po životním turnaji Hnilička.
Prokletá NHL a rival Čechmánek
S manželkou Radkou se Hnilička na přelomu století vydal do USA, kde se znovu pokoušel prosadit v nejlepší hokejové lize světa NHL. Coby volný hráč se upsal ambicióznímu New Yorku Rangers.
Hnilička měl velkou motivaci dokázat, že na to má. Právě v Rangers se snažil prosadit coby teenager, ale v klubu nedostal pořádnou šanci, i přestože tvrdě dřel.
„Už nemělo smysl dřít se do úmoru, chytat v NHL mi asi zůstane odepřeno,“ myslel si tehdy Hnilička.
Za celou sezonu v New Yorku odchytal pouze dva zápasy. Když už si začínal myslet, že je pro něj NHL zakletá, přišlo vysvobození v podobě přestupu do Atlanty Thrashers (od roku 2011 klub nese název Winnipeg Jets, pozn. red.)
Tam konečně dostal pořádnou šanci. Brzy ale přišel další pád. Na začátku sezony 2003/2004 byl Hnilička vyměněn do Los Angeles Kings, kde se opět setkal se starým známým parťákem z reprezentace Romanem Čechmánkem.
Hnilička dobře věděl, že ho nedokáže posadit a opět se smířil s rolí věčného náhradníka. Většinu času strávil Hnilička na farmě, kde si uvědomil, že by bylo nejlepší se vrátit domů.
„Kdyby mi bylo dvacet, možná bych farmu ještě skousl a bojoval, ale ve svém věku jsem to neměl zapotřebí. Taky jsem chtěl být s rodinou. Aby v Čechách malá chodila do školky a pak do školy,“ vysvětlil tehdy svůj comeback Hnilička.
Návrat domů a vstup do politiky
Leckdo očekával, že se Hnilička vrátí do rodného Kladna či do Sparty, za niž odchytal dvě sezony. V létě 2004 se ale zkušený brankář poněkud překvapivě upsal Liberci, který ho okamžitě pasoval do role hvězdy týmu a udělal z něj jednoho z nejlépe placených hráčů celé extraligy.
„Naše rodina je spokojena s tím, co má. Peníze pro mě nejsou na prvním místě. A to není fráze. Jde mi hlavně o to, abych se dostal do finále extraligy,“ říkal tehdy Hnilička.
Mistrovského titulu ani zmiňovaného finále se Hnilička nedočkal. Těsně před koncem kariéry si zachytal ještě za pražskou Slavii. Pak se stal manažerem Mladé Boleslavi, kde dělal i asistenta trenérů. Tam byl ale jen krátce, brzy se přesunul k mládežnické reprezentaci.
Později si Hnilička začal uvědomovat, že by obecně pro český sport mohl být ještě více prospěšný díky svým ambicím, zkušenostem a kontaktům. V roce 2017 se stal poslancem a o rok později vládním zmocněncem pro sport.
„Plánuji rozpohybovat děti, protože to je nejdůležitější. Ať už skrz tělocviky, nebo kluby,“ vzkazoval tehdy olympijský vítěz z Nagana z roku 1998.
„Moje vize je jednoznačná, protože jsem v oboru pracoval. Všechno jde přes trenéry mládeže, doba se změnila, celý svět na to zareagoval. Pokud chceme, aby naše děti vedli zodpovědní lidé, kteří vědí, jak s nimi pracovat, musí se jednat o profesionály. Budeme komunikovat se sporty, je třeba zajistit, že budeme mít kvalifikované kouče nebo instruktory,“ dodal v rozhovoru pro Deník.cz Hnilička.
Předloni se Hnilička dočkal dalšího posunu a stal se šéfem Národní sportovní agentury.
„Opět se ukázalo, že sport je pro tuto vládu velké téma,“ pochvaloval si Hrdlička, který měl s českým sportem velké plány. Ty ale dost možná zůstanou nenaplněny. Hrdlička totiž zvažuje, že kvůli večírku u Petra Bendy z funkce šéfa českého sportu odstoupí.
Více o sobotním dostaveníčku v teplickém hotelu se můžete dočíst ZDE.
Fotogalerie |
