Deb Haalandová: Bidenova zatím nejlepší ministerská volba

Petr Jedlička

Nastupující prezident USA chce svěřit dohled nad využíváním federální půdy Deb Haalandové — známé indiánské poslankyni a aktivistce, spojenkyni ekologických hnutí v Kongresu a obhájkyni práv původních Američanů.

Deb Haalandová je etnickou Pueblankou z větve Laguna. K danému kmeni se hlásí dnes ani osm tisíc Američanů. Foto WorldOil.com

Profily osobností, jež ohlašuje nastupující prezident USA Joe Biden jako své ministerské nominace, jsou téma, které si žádá důkladnější text. I když totiž nejde o konečná jména ministrů — rozhodovat bude až po Novém roce Senát —, už sám výběr zpřesňuje odpovědi na řadu důležitých otázek. Například: jak ideově orientovaná bude nakonec nová vláda? Které ze skupin v Demokratické straně mají na Bidena rozhodující vliv? Anebo co a jak z obecného programu chce tým kolem nového prezidenta prosazovat prioritně?

U jedné z již ohlášených nominantek se ovšem patří zastavit přednostně. I kdyby totiž Biden nenominoval do své vlády už žádnou jí podobnou, dává i tato jedna nominace velkou naději, že Bidenova reálná politika bude z progresivního hlediska opravdu úplně jinde než Trumpova. Touto osobností je poslankyně Debra Anne Haalandová a nový prezident by jí rád svěřil ministerstvo vnitra.

Ministerstvo vnitra v USA neřeší otázky vnitřního pořádku a bezpečnosti jako v evropských zemích. Má na starosti správu federálního pozemkového fondu (mimo jiné i nejrůznějších parků a rezervací) a otázku vztahů s komunitami původních Američanů.

Do pozornosti médií se dostává americké ministerstvo vnitra nejčastěji s otázkou, zda vláda umožní tam nebo onde těžbu fosilních zdrojů či zda umožní tu nebo onu stavbu přes chráněnou oblast. A Deb Haalandová je nejen celoživotní bojovnicí proti příslušným formám těžby, ale především mimořádně angažovnou etnickou Pueblankou ze skupiny Laguna — původní Američankou, která se sama indiánským záležitostem už řadu let věnuje.

Vzato v souhrnu a z hlediska očekávání od Bidenovy administrativy je nominace Haalandové důležitá hned z šesti důvodů:

  1. pokud Haalandovou Senát schválí, půjde o vůbec první indiánku v americké vládě, a to za celých 244 let existence USA,
  2. na rozdíl třeba od Charlese Curtise — viceprezidenta Herberta Hoovera, který měl indiánskou matku a jako první na podobném místě se hlásil k danému původu — je Deb Haalandová příslušnicí původní populace, která zároveň bojuje za indiánská práva se vším všudy,
  3. jde o političku, která vášnivě podporuje odklon od spalování uhlí, ropy a plynu a důslednou ekologickou transformaci,
  4. jde o aktivistku, která se účastnila přímo i razantnějších forem protestu, jako například snahy blokovat výstavbu energovodu přes rezervaci Standing Rock,
  5. jde o ženu s životní zkušeností svobodné matky nucené využívat potravinovou pomoc, a posléze self-made woman, jež rozjela firmu vyrábějící pikantní omáčky,
  6. jde o první případ, u něhož lze říci, že Bidenova vláda uzpůsobila politiku tlaku zdola.

Krok nejen naoko

Ti, kdo sledují americkou politiku podrobně, poznali Deb Haalandovou už jako šéfku jedné z větví Obamovy volební kampaně v roce 2012. Tehdy se starala právě o oslovování původních Američanů. V letech 2015-2017 byla předsedkyní Demokratické strany v Novém Mexiku. V mid-term volbách v roce 2018 pak získala mandát federální poslankyně za 1. novomexický okrsek.

Za dva roky ve Sněmovně reprezentantů se vypracovala na vůdčí postavu snah o nějaký stupeň ochrany pro nejméně třetinu amerických moří a třetinu půdy v USA (Thirty by Thirty Resolution), na spolehlivou spojenkyni ekologických hnutí a na jednu z nejznámějších političek usilujících o vyrovnání Američanů s vlastní minulostí.

Nejsledovanější z aktivit původních Američanů jsou v posledních letech protesty proti těžbě či výstavbě energovodů na jejich tradičním území. Foto John Duffy, flickr.com

Je jistě možné, že Senát po Novém roce Bidenovi nástup Haalandové zablokuje — připomeňme, že pokud demokraté nevyhrají 5. ledna oboje dodatkové volby v Georgii, zůstane v horní komoře většina republikánům. Už ale sama ochota nominovat takovouto političku se počítá.

Joe Biden a jeho kruh musí vědět, že Haalandová na ministerstvu vnitra bude usilovně bránit pokračování politiky rozprodeje a zpřístupňování půdy těžařům či rozšiřování těžby v pobřežních vodách. Musí vědět, že vnitro pod Haalandovou bude stát na straně bezzásahovosti a ekologů obecně.

Postavit do čela tak silného ministerstva někoho, jako je Deb Haalandová, není jen gesto vůči progresivnímu křídlu strany a původním Američanům, kteří mimochodem pomohli tento rok v několika státech Bidenovi k vítězství. Není to jen diverzitní gesto navenek à la Justin Trudeau. Jde o reálný závazek.

Konečně je i povzbuzující vědět, že politikové s tak nejednoznačnými profily jako Biden či jeho viceprezidentka Kamala Harrisová jsou i po vítězství ve volbách ochotni svěřit reálnou moc člověku, který nenadbíhá lobbyistům ani sám nepochází z vysokopříjmových vrstev jako většina federálních politiků.

Možná sice, že nerozhodlo Bidenovo upřímné přesvědčení, ale onen tlak zdola, jehož síla mohla být větší, než se na první pohled zdá — nominaci Haalandové žádaly vedle čistě indiánských sdružení i iniciativy jako Sunrise Movement, Climate Power 2020, The Mountain Pact, Western Values Project nebo Food and Water Watch. Jak už však naznačeno výše — i to, že Biden s Harrisovou na příslušné podněty zdola reagují, je pro vyhlídky na novou vládu nadějným zjištěním.