‚Vytvoří to tlak.‘ Poslanci znovu projednají evidenci skutečných majitelů, senátní verze chce víc kontroly
Ze Senátu se do sněmovny vrací zákon o evidenci skutečných majitelů. Senátoři oproti poslanecké verzi ještě přitvrdili a přidali do návrhu další povinnosti – úřady podle nich budou muset ověřovat, že jsou údaje v databázi pravdivé. Firmám pak můžou v případě nesrovnalostí sebrat dotace nebo je vyškrtnout z veřejných zakázek. „Vytvoří tlak na firmy, které tam vstupují,“ řekl serveru iROZHLAS.cz jeden z autorů úpravy, senátor Tomáš Goláň (ODS).
„Je mi absolutně jedno, jak to vypadá, já jsem tam tři nebo čtyři roky v tom jednatelství, firma funguje,“ řekl na jaře Radiožurnálu Štefan Püspöki, bývalý svářeč s jedenácti exekucemi a jediný jednatel firmy De Sol Investment.
Ta měla dodat ministerstvu zdravotnictví respirátory za 1,2 miliardy korun. Sídlila přitom na virtuální adrese a její problematická vlastnická struktura směřovala do daňového ráje v Belize. Resort od ní nakonec dal ruce pryč, ale z úplně jiného důvodu – zboží bylo jednoduše nekvalitní.
V daňových rájích skončí ročně zhruba 18 miliard korun.
Vláda schválila návrh evidence skutečných majitelů. Podle kritiků pomůže Babišovi
Číst článek
Omezit to má novela evidence skutečných majitelů, kterou sněmovna znovu projedná v úterý. Její součástí jsou sankce za to, že firmy nebudou důležité informace vyplňovat. Na veřejné zakázky nebo dotace nedosáhnou společnosti, které v evidenci nebudou mít řádně popsanou vlastnickou strukturu.
Problém je ale v tom, že firmy vyplňují informace do evidence samy přes formulář. A sněmovní verze novely nepočítá s tím, že si je úřady budou muset před přiklepnutím veřejné zakázky nebo dotace ověřit.
„Zákon sám přiznává, že údaje nemusí být správné. Už to samo o sobě zvyšuje potřebu posílit kontrolní mechanismy,“ říká Lukáš Kraus, hlavní analytik a právník neziskové organizace Rekonstrukce státu.
‚V souladu se skutečným stavem‘
Přísnější dohled na majetkovou strukturu firem požadují senátoři. Podle úpravy, kterou navrhl senátor Tomáš Goláň (ODS) společně s pirátským senátorem Lukášem Wagenknechtem, si zadavatelé veřejných zakázek musí ověřit skutečného majitele, od firem pak můžou žádat veškeré zásadní dokumenty.
„V případě, že zadavatel zjistí nesrovnalosti, dá podnět k rejstříkovému soudu a zahájí řízení o nesrovnalosti. To může nakonec subjekt vyřadit z veřejných soutěží,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz Goláň.
Podle právníka Krause může právě taková úprava omezit případy, které jsme viděli na jaře u De Sol Investment. „Veřejné zakázky se udělovaly firmám, které vyráběly baterie a najednou dělaly roušky,“ připomněl.
‚Zákon vnese světlo do vlastnických poměrů.‘ ČSSD ve sněmovně nepodpoří kličku pro střet zájmů
Číst článek
V soukromém sektoru se podle Goláně nic nezmění. „V případě poskytování veřejných financí to ale vytvoří tlak na ty, kdo tam vstupují, aby měli věci v souladu se skutečným stavem,“ popsal senátor.
Goláň navíc serveru iROZHLAS.cz sdělil, že má senátní verze podporu ministerstev. Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) ji ale resorty nepodpořily.
„Ministryně k senátním úpravám vyjádřila neutrální stanovisko s ohledem na neutrální stanoviska resortů, do jejichž gesce problematika spadá – legislativu veřejných zakázek řeší ministerstvo pro místní rozvoj, legislativu dotací především ministerstvo financí. Věcně se senátní návrh úpravy zákona o evidenci skutečných majitelů nedotýká,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Babišův bod vyškrtli v listopadu
Zákon o evidenci skutečných majitelů zaujal zejména kvůli části, která mohla pomoci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. Předseda vlády by totiž byl podle některých výkladů ustanovení považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka samotného holdingu.
Ochránit to Babiše mohlo podle kritiků hlavně před orgány Evropské unie, které se jeho střetem zájmů zabývají. Spornou část zákona ale sněmovna v listopadu vyškrtla.
Poslanci nepodpořili ani návrh starostů. Podle něj by se za majitele firem ve svěřenských fondech automaticky považoval jejich zakladatel.
Zákon o evidenci skutečných majitelů
- Předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o firmách.
- Návrh zákona vymezuje přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá podle důvodové zprávy smysl například u společenství vlastníků bytových nebo u obchodních korporací výlučně ovládaných státem.
- Předloha má také snížit byrokracii. Ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným. Za současného stavu musí zaslat na rejstříkový soud formulář o své pozici skutečného majitele a uhradit poplatek 1000 korun.
