Vydáno 18.01.2021 | autor: redakce
Legendární klub Rock Café slaví své třicáté narozeniny. Konalo se v něm nespočet akcí od koncertů po výstavy či divadelní představení. Řada českých hudebníků s ním má spojených mnoho zážitků, a tak jsme se na ně několika z nich zeptali. Zároveň jsme je poprosili, aby klubu k výročí popřáli.
Anketa: Rock Café má třicet let. Legendárnímu klubu přejí Vilém Čok, Žanet., Jan Kunze a další
Přeju Rock Café mnoho kvalitních kapel, věrných fanoušků, kteří do klubu nepřestanou chodit, a co nejméně blbců, kteří nebudou ničit Rock Café ani další kluby v jejich bohulibém úsilí budovat nezávislé umění.
Zážitek z RC mám vždy podobný. Výborná atmosféra, kvalitní zvuk i zázemí a po koncertě spousta nevšedních zážitků s fanoušky.
V roce 2013 jsem hrál na bicí v metalcorový kapele Break the Rules a v Rock Café jsme křtili naše první album, kterýho mám dodnes ještě asi 100 kusů doma v krabici. Po křtu jsme trochu pařili, popíjeli a tak, a najednou o den později zpěvák píše, že jeho přítelkyni zmizely z peněženky dva litry. Kontaktovali jsme Rock Café a jejich vedení, tehdy v čele se skvělou Terezou Fišerovou, a přišli jsme do RC projet kamerový záznamy ze všech míst, jestli uvidíme někoho, kdo by z peněženky odložený na stole tahal prachy. Skončilo to tak, že se zjistilo, že nikdo nic neukradl a peníze se prostě jenom prochlastaly. Nevím, jestli je tahle historka vtipná, ale tehdy byla minimálně pro nás dost trapná.
Publikum žádné, energie plno. Mydy zahráli v Rock Café
Chtěli bychom popřát, aby se klub hlavně udržel a zvládnul tuhle nelehnou dobu. Máme to místo pro jeho autenticitu a přátelský prostředí moc rádi. Je to pražskej klenot s velikou historií a je potřeba, abychom si ho chránili. A až se konečně otevře, sejdeme se tam všichni na pivo a na koncerty!
Klubu bych popřála velkou výdrž, a hlavně pořád tak skvělou jistotu, pro kterou si tam lidi chodí. Je to taková mekka dobrý párty nebo koncertu. Já tu pár koncertů s Nanosferou odehrála a pokaždý to stálo za to. Nejlepší historky nemusej pocházet jen z legendární backstage, ale v RC se i jednou slavila rozlučka se svobodou. Přiletěli jsme ze Skotska a kde jinde budoucí nevěstu nechat dodělat. Okolo půlnoci se vytáhly třpytky a mám takovej pocit, že jsme ozdobily i veškerý personál. Je to přátelský místo, který se třpytí dodnes.
ROZHOVOR | Žanet.: Konečně můžu svoje ujetosti nechat vyplout na povrch
Miluju „poprvé“ a Rock Café si budu navždycky cenit za to, že jsem tam zažil svůj úplně první koncert v životě. Bylo mi asi patnáct a šlo o jakýsi lokální revival Nirvany. Víc si z toho nepamatuju, přece jenom je to dvacet let. Co si ale pamatuju naprosto přesně, je moje oblíbená historka z koncertu Suicide Silence a Caliban pár let zpátky. Jejich merch guys se asi trochu nudili, a tak na kus kartonu načmárali informaci ve smyslu: „Ukaž prsa, dostaneš triko grátis.“ Přesně ve chvíli, kdy se osmělily dvě mladé holky a vyvalily na pobavené chlápky svá ňadra, šel zrovna kolem fotograf našeho magazínu. Vyfotil je, co by ne. Samozřejmě jsem za holkama zašel s žádostí o svolení fotky zveřejnit na webu. Jo, prý žádný problém. Dokonce jsem jedné z nich napsal na krabičku od cigaret webovky, aby se na svůj obnažený hrudník mohla druhý den podívat.
Druhý den pár hodin po zveřejnění fotogalerie dostávám smsku od fotografa: „Hele, ozvaly se mi ty holky, ať to okamžitě smažeme.“ Odpovídám obratem: „Dej jim můj telefon, dořeším to.“ Uplynou asi dvě vteřiny a volá mi cizí číslo. Na drátě jedna z holek ze včerejška. Prý si vůbec nepamatuje, že se svlíkala a už vůbec ne, že dovolila hanbatou fotku zveřejnit. Prý bude průšvih v práci, šlo by to smazat? Nakonec se domlouváme, že fotky zůstanou, jen holkám rozmažeme obličeje. Ze slušnosti ještě píšu smsku ve smyslu sorry, nechtěli jsme vám způsobit žádné nepříjemnosti. Odpovídá: „Díky, to není tvoje chyba, chlast je mocnej čaroděj.“ K 30. narozeninám přeju Rock Café to nejdůležitější: aby zase brzo otevřelo. Kdo v tomhle podniku nepřišel aspoň o dvě kila sebeúcty, jako by nebyl.
Kromě mé současné přítelkyně jsem v Rockáči poznal celou řadu skvělejch lidí, zažil nezapomenutelný večery a koncerty, a to i ty, který jsme tam s mou kapelou odehráli a snad ještě odehrajeme.
Rock Café, přeji ti zdraví, protože bez něj nám tě pořádně ani neotevřou!
ROZHOVOR | Poetika: Grafika smajlíků je metaforou našich identit
Pro mě Rock Café vždy bylo a bude mekka český klubový scény. Kdyby ty zdi mohly mluvit, to by byla jiná anketa. Ale ať už jako divák nebo hráč, užíval jsem si to místo, skvělej zvuk a zážitky s tím spojený. Speciální součástí klubu jsou produkční, kteří odvádějí navzdory všem trablům skvělou práci. Je to pořádnej kus český klubový historie a přeju mu jen to nejlepší do dalších let.
Rock Café bych rád popřál minimálně dalších 30 let fungování s pořád stejně skvělým týmem. Je to místo, kde mě vždycky přijali s otevřenou náručí a tolerovali mi všechny špatný, a ještě horší nápady. Mám odtamtud spoustu neuvěřitelných zážitků, ať už z pozice muzikanta, promotéra nebo filozofa na baru. Doufám, že tahle pro kluby naprosto likvidační doba brzy skončí a zase se tam všichni potkáme na koncertech.
Fanoušci v Café V lese poslali na Sziget kapelu I Love You Honey Bunny
Pražské Rock Café patří mezi mé nejoblíbenější kluby už od 90 let, kdy jsem si v něm poprvé zahrál. A přeju mu minimálně dalších třicet!
Se Support Lesbiens ve studiu: S novým zpěvákem přišel na desce Glow jiný přístup k tvorbě
Rock Café považuji v podstatě za legendu mezi českými hudebními kluby a třicetileté jubileum to jen potvrzuje. Sám jsem tam mnohokrát vystupoval jak s KOFE-IN, tak s Munroe, a ještě víckrát jsem tam byl na koncertech jiných kapel nebo na mejdanech.
Kofe-in interview: Zbavte se předsudků a vnímejte věci v širším kontextu
Nezapomenutelných zážitků mám za ty roky spoustu, a protože jak známo jsou hudebníci divocí, je lepší tyto historky nechat pouze v rovině legend. Přijde mi super, že tam téměř vždycky potkáš nějaké kamarády z hudební branže a pokud jdu v podvečerních nebo večerních hodinách kolem, nikdy nezapomenu nakouknout. Mám to tam prostě rád! Přeji Rock Café minimálně dalších 30 existence, stále zajímavou dramaturgii i věrné návštěvníky!
Klubu chci popřát, aby tuhle dobu přečkal co nejlépe je možné a vrátil se poté zase v plné síle se skvělými kapelami ve svém programu. Rock Café už k Praze patří a vždy bude legendárním klubem, kam se vyplatí zajít i třeba jen na pivko. Takže vše nejlepší do dalších třiceti let!
Na Rock Café mám spoustu vzpomínek, jak ze svých vlastních koncertů, tak i z akcí které jsem navštívil. Namátkou vzpomínám na před lety vyprodaný koncert s Dymytry, nebo na koncert s tehdejší kapelou Stroy, tak i pamatuju na myslím moje první ryze bubenické vystoupení na "bubenickém meetingu" v mých asi sedmnácti letech, které se uskutečnilo právě v Rock Café. Z akcí, které jsem v Rock Café navštívil, vybírám třeba koncert švédských Meshuggah, nebo kapely Animals as Leaders. A nesmím taky zapomenout na to, že v Rock Café kdysi probíhal konkurz do kapely BSP (Balage, Střihavka, Pavlíček), který jsem vyhrál a začal tím dlouholetou spolupráci s jejími členy, který trvá dodnes. No a jen tak na nějakým drinku jsem tam byl nesčetněkrát.
Text: Hana Bukáčková, red, foto: promo interpretů
Témata: Vilém Čok, MYDY, Žanet., Petr Adámek, Poetika, Milan Stryka, Martin Šolc, Support Lesbiens, Kofe-In, Munroe, I Love You Honey Bunny
