Holandsko bylo v té době koloniální velmocí, a tak bylo pochopitelné, že mladého Heřmana, který strávil brzké dětství v zemi bez moře, lodě a vše kolem tajemného oceánu lákalo. Vyučil se tedy zeměměřičem a kartografem a začal snít o Americe. Cílevědomý mladík se tam opravdu dostal a díky neomezeným možnostem si začal plnit svůj "americký sen". Ve svých 23 letech je již uváděn jako agent obchodního domu v Novém Amsterdamu, dnešním New Yorku, majitel tří nemovitostí a jako jeden z nejbohatších lidí v širokém okolí.
Augustine Herrman Bohemian, jak si v Americe říkal, byl navíc tak úspěšný, že chvíli dokonce vlastnil celý dolní Manhattan, pár obchodních čtvrtí v budoucím New Yorku a notný kus New Jersey. Je pochopitelné, že s bohatstvím jde ruku v ruce i život na vysoké noze, setkávání se s důležitými lidmi a politika.
Jako pětadvacetiletý se Herrman stal členem nejvyšší rady guvernéra Petera Stuyvesanta, tzv. Rady devíti, a jako jeden z prvních exportoval tabák a kožešiny přes oceán do Evropy. Jeho podnikatelská mysl se jen tetelila, když mohl vymýšlet další obchodní projekty, v nichž byl až nepochopitelně úspěšný. Neomezené možnosti a novinky na trhu dokázal využít na sto procent. Do svého arsenálu si tak připsal první místo v pěstování rostliny produkující žádané modré barvivo Indigo a stal se také jedním z největších pěstitelů tabáku v Americe. Cigarety "Peter Stuyvesant" se vyrábějí dodnes.
Moře ho však lákalo čím dál víc. Jeho vůně, křik racků a neomezená plocha pro něj znamenaly tu pravou svobodu. Zejména když uvažoval o propojení moře s businessem. Koupil si moderní a rychlou brigu, kterou pojmenoval La Grace a jako korzár legálně napadal španělské lodě v Karibiku. Kariéra piráta mu ale dlouho nevydržela. O tři roky později, v roce 1652 musel vyhlásit bankrot a zavřeli ho do vězení pro dlužníky. Byl to vlastně promyšlený tah jeho nepřítele guvernéra Stuyvesanta, který se Augustinovi mstil za stížnost, jíž na něj kdysi podal v Haagu. Ve vězení ale nebyl dlouho. Jako zkušený diplomat a polyglot se nyní hodil. Propukla totiž holandsko-anglická válka.
Zbytek dluhů po zemřelém věřiteli mu byl odpuštěn a Herrman byl poslán jako prostředník do Anglie. Tam se seznámil s guvernérem Cecilem Calvertem, lordem z Baltimoru, který byl na stejné diplomatické misi, ale u nepřátel. Oba muži, ač z nepřátelských stran, se rychle spřátelili. V Hermannově akční hlavě se rodil plán. S myšlenkou: "Co je psáno, to je dáno" nabídl Stuyvesantovi, že prozkoumá a vypracuje přesnou mapu sporného hraničního území. Guvernér ho však ignoroval, a tak se obrátil na nepřátelskou stranu - na svého nového přítele. Ten jeho řešení vřele přijal, a tak vznikla jedna z nejdokonalejších map Virginie a Marylandu 17. století. Hermann na ni nechal vyrýt svůj portrét i jméno "Augustine Herrman Bohemian".
Přestože byl od svých šesti let v exilu, na České země nikdy nezapomněl. Panství, které dostal za namalování mapy, pojmenoval Bohemia Manor (České panství). Snil o tom, že by se panství mohlo stát domovem českobratrských emigrantů. Ti se ale již zabydleli po celé Evropě a do Ameriky se nehrnuli. I tak se ale Herrman vyžíval v pojmenování svého rozsáhlého domova a rád odkazoval na svůj původ. Město i zátoku pojmenoval Czechspeak - dnes zkomoleně Chesapeake, statky dostávají jméno Little Bohemia (Malé Čechy), Three Bohemia Sisters (Tři české sestry) či Bohemia Mills (České mlýny), řeku Oppoquimini přejmenuje na Bohemia River. Stárnoucí Herrmann žil životem bohatého aristokrata. Byl obskakován černošskými služebníky a snažil se zvelebovat malou českou zemi na americkém území. Jeho portrét dodnes zdobí stěnu Senátu Marylandu a jeho pravnuci ovlivňovali, už jako čistokrevní Američané, zemi jako senátoři a kongresmani. Česko si ale úspěšného a nedoceněného Augustina Herrmana Bohemiana musí sem tam připomenout. (Zdroj: www.en.wikipedia.org, www.dvojka.rozhlas.cz, prosinec 2004)
