Místo italské parmské šunky se do receptu přidá obyčejná vepřová a vyjde to pětkrát levněji. Místo argentinského steaku se na pánev hodí tuzemské hovězí a zákazník nic nepozná.
Rozdíly mezi jídelním lístkem a tím, co zákazník skutečně dostane na talíř, nejsou v Česku nic výjimečného.
„Až čtvrtina kontrol zaměřených na klamání spotřebitele zjišťuje v restauracích porušení předpisů. To je alarmující,“ sděluje Pavel Kopřiva, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), jejíž ústřední inspektorát sídlí v Brně.
Podniky často šidí na surovinách. Za smetanu třeba vydávají náhražky z rostlinného tuku, smažený sýr je ve skutečnosti z výrobku na bázi palmového oleje.
Problematický bývá i nápojový lístek. Místo „dvanáctky“ se čepuje pivo s nižší stupňovitostí, místo značkové kofoly dostanou zákazníci levnější limonádu s kolovou příchutí a místo džusu ovocnou šťávu.
Maďarská vína jsou podávána jako moravská a místo destilátů z ovoce se nalévá aromatizovaný alkohol.
„Zavádějící jsou mnohdy i informace o druhu použitého masa, které vyvolávají dojem, že pokrm byl připraven pouze z hovězího,“ zmiňuje Kopřiva příklad kebabu, v němž laboratoř prokázala přítomnost kuřecího a krůtího masa, o němž spotřebitel nevěděl.
Falšuje se také původ masa: za jihoamerickou svíčkovou se vydávala nizozemská, za australský steak maso původem z Uruguaye a za severoamerický hovězí flap kus z české krávy.
Víc než 15 tisíc českých stravovacích zařízení přitom dosud mohlo takto klamat bez obav z postihu. Inspektoři SZPI totiž mohli vstoupit pouze do dvou třetin tuzemských restaurací, na zbytek dohlížely krajské hygienické stanice, které se ovšem zaměřují především na hygienu provozu a osob.
„U třetiny restaurací tak není kontrolováno, zda nenabízejí pokrmy falšované, klamavě označené a nejakostní. To vytváří dvojí standard pro spotřebitele a nerovné podmínky pro podnikatele,“ upozorňuje Kopřiva.
Napravit by to měla novela zákona o potravinách, která má dozor nad všemi restauracemi otevřeného provozu převést pod SZPI. Odstraní se tak dvojí metr při kontrolách.
Rozdělování ulic
Návrh, jenž jde příští týden do třetího čtení v Poslanecké sněmovně, pochází z pera poslance Jana Birkeho (ČSSD).
„Jeho cílem je otevření prostoru pro krajské hygienické stanice k dlouhodobému nasměrování několika desítek pracovníků, kteří musí zajišťovat kontroly v provozovnách stravovacích služeb, na řešení epidemiologické situace,“ vysvětluje Birke snahu uvolnit hygienikům ruce pro boj s covidem-19. „Vedle toho bude přínosem změny zjednodušení celého dozorového systému,“ podotýká Birke.
V Česku je dnes 45 tisíc restaurací, barů, bufetů a dalších provozů takzvaného otevřeného stravování. Inspektoři SZPI zatím nemohou do hotelových restaurací, řetězců rychlých občerstvení, cateringových firem či stánků, což je zhruba třetina všech podniků.
U zbylých dvou třetin míst je legislativa nastavena tak, že je mohou kontrolovat lidé ze SZPI i krajští hygienici. Aby se zbytečně nestřídali v těch stejných podnicích, snaží se o vzájemnou dohodu, která občas vede k absurdním situacím, kdy si instituce rozdělí jednu ulici napůl.
Ztratíme možnost dozoru, namítají hygienici
Nově má být hlavním dozorujícím orgánem SZPI, což se hygienikům nelíbí. „Je to závažné ohrožení stávající úrovně ochrany veřejného zdraví,“ napsali poslancům s tím, že návrh hygieniky odtrhává od dozoru i prevence, ale zároveň očekává, že budou v případě zdravotních hrozeb účinně zasahovat.
„Vnímáme to negativně. Takto ztratíme přehled o vývoji v provozovnách,“ obává se šéf jihomoravské krajské hygienické stanice David Křivánek, podle nějž tak hygienikům zbude jen represe.
Zároveň připouští, že současný stav, kdy jsou restaurace pod dohledem dvou institucí, opravdu není ideální. Převedení veškerých kompetencí pod SZPI však nepovažuje za logický krok.
„Pokud nebudeme mít nad restauracemi běžný dozor, nejsme schopni ovlivnit problémy, které mohou z hlediska hygieny vyvstat,“ oznamuje s tím, že inspektorům SZPI chybí zdravotní pohled a nemohou například nahlížet do zdravotnické dokumentace zaměstnanců.
Nebere ani argument, že se hygienikům uvolní ruce pro řešení epidemie koronaviru. „To je z mého úhlu pohledu pouze alibistické tvrzení, aby se tento krok odůvodnil,“ říká Křivánek, podle nějž se v době uzavření restaurací stejně na kontroly nechodí.
SZPI slibuje stejný metr
Mluvčí SZPI však tvrdí, že hygienikům epidemiologický dozor zůstane. Navíc i inspektoři podle něj mají dostatečnou odbornost ke kontrole hygieny, kterou provádí už desetiletí.
Od roku 2015, kdy „převzali“ 30 tisíc provozoven, jich kvůli hygienickým prohřeškům už stovky dočasně uzavřeli. „V roce 2015 to bylo 144 restaurací, v roce 2019 už jen 49,“ poukazuje mluvčí Kopřiva na to, že pod dozorem SZPI počet zjištěných nedostatků výrazně klesá.
Pokud novela projde, slibuje inspekce i větší transparentnost. Výsledky svých kontrol zveřejňuje na webu Potraviny na pranýři a dalších kanálech, zatímco hygiena informuje v každém kraji jinak.
SZPI jako centrálně řízená organizace má zajistit jednotnost kontrol i výši sankcí na celém území republiky.
