Zde může být vaše reklama.

Zora míří do play-off Malínek: Je to prapodivná doba

Malínek: Je to prapodivná doba

foto: Petr Pelíšek

13. 01. 2021 - 14:00

Povinnou výhrou nad Hodonínem vstoupily do roku 2021 házenkářky DHK Zora Olomouc. Přesto trenér Libor Malínek nebyl zcela spokojený. „Určitě to nebylo podle mých představ. Zápas mohl být rozhodnutý už daleko dříve, už v prvním poločase,“ řekl Malínek.

Jak hodnotíte první zápas v novém roce?
Jsem rád, že dopadl vítězně. Hodonín byl na rozjezd velice dobrý soupeř.  Nepatří k favoritům soutěže, byla povinnost to utkání zvládnout. A myslím si, že to byla dobrá příprava na další zápasy, ve které nás čekají a opravdu budou těžší. Na druhé straně ten rozjezd určitě nebyl podle mých představ. Zápas mohl být rozhodnutý už daleko dříve, už v prvním poločase. Ale bohužel jsme se trošku přizpůsobili soupeři, neplnili úplně věci, které jsme měli, k tomu se přičetlo, že ještě svůj den tentokrát neměly brankářky. A když se to sečetlo, tak byl první poločas o tři brány. Což jsme nechtěli. My jsme chtěli mít větší náskok, abychom mohli prostřídat a dát příležitost hráčkám, které se do hry v těch vypjatějších utkáních tolik nedostanou.

Nebylo to dáno také tím, že jste sestavu tolik točil? Zahrály si vlastně všechny hráčky, skoro všechny daly gól.
Ale vlastně až v závěru utkání šly do hry všechny hráčky. Adéla Řezníčková, Anička Možíšová. V první půlce jsem točil hráčky, které patří do základní sestavy, jako jsou Kašpárková, Závišková, Kapsová nebo Trumpešová. To jsou hráčky, které by měly zápasy rozhodovat. A byly tam. I to mě trošku zklamalo, že nerozhodly utkání dříve a nedaly šanci těm hráčkám, které se na plac tak často nedostanou.

Mnoho gólů jste dali po pasech brankářek a rychlých kontrech. To byl záměr?
Ano. Dá se říct, že na tom jsme měli tentokrát hru postavenou. Bylo to tak už v Hodoníně, tam jsme na začátku vedli deset nula, a vyhráli asi o patnáct branek. Věděli jsme, že soupeř má při každé ztrátě problémy s vracením. My máme rychlá křídla a dostávali jsme se do brejků. Ale bohužel, tentokrát jsme je v prvním poločase neubránili, co útok, to byl gól a museli jsme začínat o půlky. A do brejků jsme se tak často nedostávali. Ve druhém poločase už to bylo lepší.

Jak se stala ta změna, že je kádr v této sezoně tak široký, že se absence nějak zásadně neprojeví. Dokážete se s tím vždy poradit.
Kádr je široký už od začátku sezony, což je dobře. Když některá hráčka vypadne, tak je tam okamžitě náhrada. Naskočily nám do toho už i dorostenky, hrály v Hodoníně, v Mostě, i proti Slavii v posledním loňském utkání nastoupila Klára Kubálková. Není tam jen dvanáct třináct hráček, máme jich sedmnáct osmnáct, což je velmi dobře. Zranění přicházejí, ale my to vždycky můžeme nahradit. Musím to zaklepat, že i v tomto směru to drží, že nemáme zraněných tolik. Jako v předchozích sezónách, kdy jich bylo třeba pět šest a skutečně jsme to hráli v sedmi osmi lidech. Tentokrát je to v pohodě.

Vy jste musel na lavičce ve třech zápasech na konci roku chybět vzhledem k pozitivnímu testu. Jak to probíhalo?
Před zápasem s Plzní jsme šli na povinné testy. A tam mi zjistili, že jsem pozitivní, i když jsem neměl vůbec žádné příznaky. Takže jsem z toho byl trošku překvapený a vyjevený, ale bohužel. Potom jsem musel dodržet deset dní karantény. A zrovna během těch deseti dnů se hrála tři mistrovská utkání – s Plzní, v Mostě a v Hodoníně. Ale musím říct, že až na Most, kde jsme propadli, se ta utkání zvládla. Povinné body se získaly. Ta utkání jsem sledoval na Tvcom, s masérem jsme si předávali poznatky a ten je posílal dál asistentovi.  Bylo to takové … Poprvé. Všechno je jednou poprvé, ještě jsem to nezažil. Ale nedá se nic dělat.

Co říkáte na to, zatím, podivnou sezonu? Se slovenskými týmy nehrajete, chybějí diváci.
Je to zvláštní. Zvláštní doba, zvláštní sezona, je to všechno jakési zvláštní. Na to, že hrajeme bez diváků, už jsme si tak nějak zvykli, to už se hrálo vloni. Jsme rádi, že vůbec hrajeme. Jak to dopadne … Ta situace se mění den co den. Na Slovensko jsou nějaká omezení, že třeba nemůžeme vyjet ať do Michalovců, protože to nestihneme hodinově. Pořád je to v nějakém řešení. Náš vedoucí družstva má, když to přeženu, tisíc telefonátů týdně. Domlouvají se termíny, kdo kdy může a kdo nemůže. Až je něco domluvené, tak je zase někdo v karanténě… Je to prapodivná doba

Tak to bylo také s první letošním zápasem. Měli jste hrát s Dunajskou Stredou, ale nakonec jste měli za soupeře Hodonín.
Přesně tak. S českými týmy asi bude hrát v těch daných termínech. Tento zápas jsme si přeložili, protože Dunajská Streda je v karanténě. A pak jsme chtěli hrát s Dunajskou v tom původním termínu zápasu s Hodonínem, ale i to je zase trošku jinak. Ale termíny jsou. S Dunajskou jsme domluveni, s Michalovcemi také, ale jak to dopadne, to uvidíme.

A dalším soupeřem tedy bude kdo?
V sobotu máme doma Porubu. Což je pro nás i pro soupeře velice důležitý zápas, jsme adepty na play off, na první čtyřku, pokud se nic mimořádného nestane. A bude rozhodovat každý bod, každý gól.

A Porubě chcete vrátit porážku z podzimu, že ano?
Samozřejmě, chceme jim to vrátit, tam jsme prohráli o gól.

Další články