Hlavní obsah

Končí prověrka Zemanovy (ne)kampaně. Projde klíčový prezidentův trik?

Foto: facebook.com/zemanznovu

Stálo to 23 milionů, a přece Miloš Zeman nevydal na kampaň ani korunu.

Reklama

Prezident v kampani v roce 2018 použil trik, jak utajit dárce. Blíží se rozhodnutí, jestli to bylo v mezích zákona. V listopadu se hlava státu sešla s předsedou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

Článek

Na webových stránkách Hradu vyšla 19. listopadu kratičká zpráva: Prezident republiky přijal Vojtěcha Weise, předsedu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

A k tomu fotografie, na níž Miloš Zeman a jeho host sedí u kulatého stolku.

Tohle jednání ušlo zcela pozornosti, přitom se setkali dva muži, kteří fakticky stojí každý na jiné straně.

Weisův úřad právě dokončuje dva roky trvající kontrolu prezidentovy volební kampaně.

Podle zákona musí kandidáti zveřejnit, kdo a kolik jim na kampaň přispěl. Zemanův tým však v roce 2018 použil trik: kampaň v hodnotě 23 milionů oficiálně vedl spolek Přátelé Miloše Zemana, sám prezident nevydal ani korunu. Takže dárci zůstali skryti.

Na kontrole kampaně od té doby pracuje člen úřadu Tomáš Hudeček, podle kterého je závěrečná zpráva před dokončením. Očekává se přitom, že v ní bude rozebráno, jak konkrétně Miloš Zeman obešel zákon o financování politických stran.

„Chybí už jen doplnit několik pasáží. Načasování schůzky na Hradě na dobu, kdy je zpráva téměř hotova, mi připadá nešťastné,“ prohlásil kontrolor Hudeček pro Seznam Zprávy.

Jednání na Hradě se samozřejmě odehrálo za zavřenými dveřmi, není možné zjistit, co si prezident s předsedou Weisem povídali.

Na otázku, jestli probírali kontrolu kampaně, prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček reagoval: „Setkání se uskutečnilo na žádost pana předsedy, proto nebudeme poskytovat žádné vyjádření k obsahu.“

A předseda úřadu Weis pak výslovně popřel, že by se tohle téma probíralo. O kontrole prezidentských účtů prý nemá žádné informace, protože šetření pořád ještě běží. „Šlo čistě o zdvořilostní setkání představitele ústředního správního orgánu s představitelem státu, který jej do této funkce jmenoval,“ vysvětlila mluvčí Weisova úřadu Luisa Divišová.

Předseda: Nezasahuji do kontrol

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí má čtyři členy, kteří vedou kontroly. A jejich vztahy s předsedou Weisem jsou dlouhodobě vyostřené. Už dříve si v médiích stěžovali, že s nimi předseda nekomunikuje a nechodí na společné porady.

Deník N přišel v prosinci, tedy po hradní schůzce, se zjištěním, že předseda Weis fakticky odstřihl členy úřadu od pravomocí: změnil organizační řád tak, že všechna důležitá rozhodnutí dělá pouze on sám. Do té doby se rodila kolektivně na jednáních předsedy a čtyř členů úřadu (pokud na nich předseda chyběl, tak zkrátka rozhodli bez něj).

Členové úřadu se proto obávají, jestli budou moci napříště pátrat po financování stran skutečně svobodně, když konečné slovo, jak kontrola vyzní, by měl mít předseda Weis. „Sám jsem zvědavý na to, jestli budu moci svoji zprávu protlačit nezávisle,“ uznal člen úřadu Hudeček, kontrolor prezidentské kampaně.

Petr Leyer, ředitel protikorupční organizace Transparency International, která předsedu Weise dlouhodobě kritizuje, pochybuje, že se na Hradě odehrálo jen zdvořilostní setkání.

„Těžko se spolu bavili u čaje o počasí, tomu nejde věřit,“ řekl. A poukazuje právě na načasování schůzky, po níž následovalo opatření, jímž si předseda Weis stáhl podstatnou část rozhodování pod sebe.

„Připadá mi, že to je přesně ta motivace, proč předseda tu změnu udělal: aby měl větší moc nad výsledky kontrol,“ myslí si ředitel české pobočky Transparency International.

Předseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí takový výklad ústy své mluvčí popírá. „Do výsledků kontroly ani konečného znění kontrolních protokolů předseda úřadu nikdy nijak nevstupoval a ani to do budoucna nehodlá měnit,“ ujistila mluvčí úřadu Divišová.

Senátoři: Co se peklo na Hradě?

A ještě jedna událost následovala po schůzce na Hradě: prezident o Vánocích vyhlásil termín říjnových voleb do Sněmovny.

Senátoři za STAN kvůli tomu podali ústavní stížnost – tvrdí, že je to od prezidenta naschvál, protože podle zákona se odteď začínají všechny náklady na propagaci stran započítávat do 90milionového limitu, který strany mají podle zákona na volební kampaně. Což zvýhodňuje bohaté strany.

Senátoři v ústavní stížnosti zmiňují schůzky předsedy Weise u prezidenta, podle nich se tam zřejmě ladily podrobnosti tohoto nečekaného Zemanova kroku.

Reklama

Doporučované