František neboli kominíček. Malý kužel z černého uhlí a pryskyřice dokáže navodit příjemnou vánoční atmosféru v mnoha rodinách. Stačí jeho vrchol podržet pár sekund nad plamenem, pak fouknout a nechat hořet.
Mezi tři největší tuzemské výrobce františků patří Petr Hradecký z Ohrobce u Prahy, který říká, že letos vyrobí přibližně pět milionů kusů voňavé vánoční propriety.
„Pořád mi sem volají lidé, že jim nejde zapálit, vám to jde?“ ptá se Petr Hradecký, kterého musel redaktor 5plus2 uklidnit, že jeho františky mu krásně začnou doutnat už po pár sekundách nad ohněm.
Výrobu převzal před 20 lety od svého předchůdce. Vše se dělá ručně a není to prý nic těžkého. Základem je výroba směsi, která se skládá z dřevěného uhlí, kadidla a pojiva. Dřevěné uhlí se pálí nejčastěji z českého národního stromu, tedy z lípy.
Purpura zavoní i zahřeje na dušiOblíbeným kořením českých Vánoc je purpura. Směs si každý může namíchat sám. Základem bývá třeba černý čaj, ke kterému se přidá například hřebíček, anýz, oregano, šalvěj, skořice a další. Purpura je i legendární česká vánoční píseň dua Suchý - Šlitr. Oba umělci měli malý sen – vytvořit vánoční hit, který by se hrál pořád. A to se jim v roce 1962 podařilo. |
Důležitou přísadou je pravé kadidlo neboli olibanum. To je pryskyřice stromu jménem kadidlovník pravý (Boswellia sacra), který, až na pár exemplářů v botanických zahradách, v české krajině nenajdeme. Jeho domovinou jsou dvě exotická místa: jedno najdeme na jihu Arabského poloostrova, hlavně na území Jemenu a Ománu, druhým je takzvaný „africký roh“, hlavně Somálsko a několik okolních států.
Pokud je strom v majetku chudé rodiny, bývá pro ni požehnáním. Majitel nařezává kůru, z ran prýští bílá pryskyřice, která postupně tuhne, pak se suší, čistí a posílá do světa. Nejkvalitnější kadidlo se získává z mladých stromků, cena na českém trhu je až 18 tisíc korun za kilogram.
Majitel kadidlovníku nařezává jeho kůru, aby získal bílou pryskyřici, která postupně tuhne. Pak se suší, čistí a posílá do světa.
Kadidlo neboli olibanum je pryskyřice stromu jménem kadidlovník pravý. Vůně vznikající při jeho pálení má povznášet na duchu.
„Kadidlo nakupuji v Africe, přímo v Súdánu,“ vysvětluje Petr Hradecký a popisuje další postup: „Rozemleté dřevěné uhlí a pryskyřice se smíchají s pojivem na těsto o hustotě podobné, jako když se o Vánocích dělá cukroví ‚vosí hnízda‘. Z připravené směsi se jednotlivé homolky vymačkávají speciálně upravenými kleštěmi.“
Jeden z darů Ježíškovi
Tradice pálení vonných františků pochází z česko-německého pohraničí, především z Krušnohoří, a je stará přibližně 300 let. Krušné hory byly tehdy domovem mnoha uhlířů a jejich milířů. „František svou podobu za tři století nejspíše nezměnil,“ říká jejich výrobce Hradecký.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Kadidlo se ovšem pálilo již ve starověku, jeho vůně společně s myrtou uctívala slavnostní obřady v chrámech a svatyních, odtud se přenesla do příbytků, kde se ujala tradice vykuřování na přelomu starého a nového roku.
V křesťanské tradici je kadidlo jedním z darů, který přinesli Tři králové narozenému Ježíškovi do Jeruzaléma. „Vůně kadidla dokáže člověka nenápadně povznést nad každodenní trmácení k duchovnějším stránkám života, aniž by ztratil kontakt s realitou všedního dne,“ vysvětluje Hradecký.
Jméno františek kužílky získaly nejspíše od zakladatele novodobého pojetí Vánoc, Františka z Assisi, může to také být ryze český název, tvarem totiž kominíček připomíná mnišskou kapuci františkánů.
