Enfant terrible českého jazzu Mirka Křivánková

10. leden 2021

Trojnásobná vítězka Vokalízy a dalších festivalů, mimořádná zpěvačka s rozsahem čtyř oktáv, skladatelka, pedagožka, absolventka brněnské umělecko-průmyslové školy. To vše je Mirka Křivánková, pozoruhodná jazzmanka, jejíž Osudy odvysílá od 18. ledna stanice Vltava.

Narodila se a vyrůstala v Brně, kde se jako velmi živé a nezkrotné dítě věnovala tanci, gymnastice, sboru, klavíru a malování. V pubertě propadla kytaře a hnutí hippies, první muzikantské zkušenosti získávala už jako třináctiletá s kapelou Mazanec; byla sice o mnoho let mladší než ostatní spoluhráči, přesto prorazila i s vlastními skladbami. Později, stále ještě jako nezletilá, jezdila se svými pořady po brněnských klubech, založila několik kapel, až přišla spolupráce s jazzrockovou skupinou Ch.A.S.A. (Chmelař – Albrecht – Stříž – Adam).

jazzmanka Mirka Křivánková

V té době se Mirka Křivánková dostala i na vysněnou uměleckou školu, chtěla se stát malířkou nebo sochařkou, ale free jazz nakonec zvítězil. Začala zpívat s kapelou Ornis – strunným triem Milana Kašuby, Jiřího Adama a Jana Beránka, s kvintetem Petra Junka, s orchestrem Gustava Broma a mnoha dalšími. Vystupovala na velkých i malých scénách, její popularita rostla, ucházeli se o ni renomovaní jazzmani jako Jiří Stivín a Martin Kratochvíl, za nimiž pak jezdila koncertovat do Prahy. Zároveň sílil zájem o její zpěv i ze strany divadel a filmu, začala účinkovat ve Státním divadle v Brně, v pražském Činoherním klubu, zpívala ve filmech Evo, vdej se, Hřiště, Pomerančový kluk, s Jiřím Bulisem se podílela na vzniku hudby k seriálu Bakaláři.

Důležitou etapu v životě Mirky Křivánkové představovala spolupráce s jazzovým skladatelem, dirigentem a pianistou Milanem Svobodou a rovněž s vynikajícím multiinstrumentalistou Zdeňkem Dvořákem zvaným Sarka. S ním ji dodnes pojí velké přátelství a vzpomínky na řadu veselých a bouřlivých chvil, neboť se bohém Sarka občas ztrácel, zapomínal aparaturu a každou chvíli si při kutilských pracích zranil ruku, takže musela mít Mirka vždy v záloze nějakého náhradníka. Nejčastěji ji takto na poslední chvíli zachraňoval jazzový pianista a skladatel Emil Viklický, se kterým se přátelila a spolupracovala už od sedmdesátých let.

Po roce 1989 se možnosti Mirky Křivánkové rozšířily, za komunistického režimu se na Západ nedostala.

Po roce 1989 se možnosti Mirky Křivánkové rozšířily, za komunistického režimu se na Západ nedostala – a nyní už mohla koncertovat i na zahraničních scénách, zejména v Německu. Ráda vzpomíná i na flamencový zpěv se Zdeňkem Hráškem nebo na hudební projekty Richarda Madera, které vznikaly v jeho slavném Studiu Faust.

Začátkem devadesátých let učila zpěv na pražské DAMU. Později kvůli těžkému úrazu a dalším zdravotním komplikacím přerušila aktivní kariéru. Nyní je už osm let upoutána k invalidnímu vozíku a zároveň bojuje s recidivou rakoviny, přesto je stále aktivní a zachovala si svůj neodolatelný a svérázný smysl pro humor. 

Spustit audio

Více o tématu