Dominik Kahun by u Oilers rád navázal na spolupráci s Leonem Draisaitlem

Narodil se v České republice, ale vyrostl v Německu, kde se spřátelil s Leonem Draisaitlem. Teď by mohlo německé duo společně vytvořit zajímavou údernou sílu Oilers, kteří čekají na účast v play off od roku 2017 (nepočítáme-li letošní kvalifikační kolo v rozšířeném počtu účastníků).

Pětadvacetiletý Kahun přišel Edmonton lacino. Nikdy nedraftovaný rodák z Plané u Mariánských Lázní vyzkoušel NHL v roce 2018 v dresu Chicaga. 37 (13+24) bodů v 82 utkáních byl solidní nováčkovský zápis. Pokračoval v Pittsburghu, odkud skončil v Buffalu. Tam mu letos nedali kvalifikační nabídku, takže se z něj stal nechráněný volný hráč. Jak bývá zvykem, za velmi skromných podmínek, se na začátku listopadu upsal Oilers. Stačilo mu 975 tisíc na jeden rok.

„Posledních pár let jsem ho sledoval a líbil se mi,“ vyznal se trenér Edmontonu Dave Tippett. „Je to menší chlap, ale bojovný. Má dobrý přehled a je šikovný. Chtěli jsme rozšířit sestavu o technické hráče, byl to pro nás dobrý podpis. Uvidíme, jak se mu povede. Musíme mu najít místo.“

První tři dny přípravy vynechal, protože byl po příletu z Evropy v karanténě. Jakmile se zapojil, jeví se dobře. Naplňuje to, co se od něj čeká. Šikovné ruce, herní přehled a tvořivost. Jelikož Leona Draisaitla zná, v okukování se soustředil spíš na Connora McDavida. Když kapitán rozhodl simulovaný zápas brankou v prodloužení, byl Kahun na straně poražených.

„Oba jsou skvělí hráči, nejlepší hokejová dvojka současného světa. Jsem nadšený, že tu mohu být,“ raduje se Kahun. „Bylo to poprvé, co jsem byl s McDavidem na ledě. Jen žasnete, jak kolem vás létá. Jakmile dostane puk, pokaždé vám upláchne.“

Pomohla mi olympiáda

Hokejové dovednosti rozvíjel kdysi v juniorské Ontario Hockey League. V devatenácti se vrátil do Německa. V Mnichově odehrál čtyři roky, ten poslední si držel bod na zápas a skončil třetí v týmové produktivitě. Po podpisu s Chicagem byl za rok vyměněn do Pittsburghu, kde dělal křídlo Jevgeniji Malkinovi. V Buffalu nastoupil k šesti duelům (2+2).

„Leon je top hráč, stejně jako Malkin. Oba jsou velmi šikovní a umí dát gól. S Leonem jsem hrál dlouho, v národním týmu jsme vždycky nastupovali spolu. Doufejme, že to spojení vydrží,“ zpovídal se Kahun novinářům.

V roce 2018 byl členem německé reprezentace, která vybojovala stříbro na olympijských hrách. Ve finále nestačilo Německo na Rusko 3:4 v prodloužení. Přestože turnaj utrpěl neúčastí hvězd z NHL, skalpy Švýcarska, Švédska a Kanady z vyřazovací části se počítají. Pro naše západní sousedy to byla po bronzech 1932 a 1976 teprve třetí hokejová olympijská medaile.

„Šel jsem do Kanady, abych byl draftovaný. To se nepovedlo. Říkali, že jsem pro tuhle ligu moc malý. Tak jsem se rozhodl vrátit domů a věřil, že se mi to pořád může povést. Olympiáda mi hodně pomohla. Mým cílem stále bylo zahrát si jednou NHL.“

Přestože se s Kahunem primárně počítá spíš někam do třetího útoku, vazba na Leona Draisatila hrála při angažování svou roli. Oba spolu nastupovali coby dorostenci za Mannheim. V sezóně 2010-11 to pořádně rozbalili. Kahun zvládl ve 30 utkáních 206 bodů (69+137), Draisaitl ve 29 duelech 192 bodů (97+95). Pro představu, třetí v týmové produktivitě měl 72 bodů.

„Byla to zábava, hráli jsme spolu a pomáhali jeden druhému. Pokud jsem měl víc bodů, pak snad jen proto, že on nasbíral víc trestných minut nebo něco takového… Na ledě jsme si uměli vyhovět, ale on je urostlejší hráč pochopitelně,“ usmívá se při vzpomínkách Kahun.

Nyní je Leon Draisaitl úřadujícím vítězem produktivity NHL a také aktuálním držitelem Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče. V Německu byl vyhlášen sportovcem roku. Nastupovat vedle něj je čest a privilegium.

Dostane vedle slavného krajana příležitost i Dominik Kahun?

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter