Covidový rok 2020 byl v Česku podivný i pro elektrárenské sokolí páry

Celkem deset sokolích párů, tedy o tři více než v roce 2019, zahnízdilo vloni na výškových objektech Skupiny ČEZ. Je to dosavadní rekord, unikum je to i v rámci Evropy. Ne všem párům se však podařilo vyvést mladé, a tak se jich vloni rozletělo do světa jen jedenáct.

Podle ornitologa a výzkumného pracovníka obecně prospěšné společnosti ALKA Wildlife Václava Berana probíhalo loni sledování sokolů stěhovavých v lokalitách Dětmarovice, Dukovany, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí, Proboštov, Prunéřov, Temelín, Třeboradice, Tušimice a Trmice, a to od začátku února do konce září.

Velmi slibné začátky zahnízdění pak skončily ve ztracenu v případě elektráren Počerady, Prunéřov, Tušimice a teplárny Trmice. Ve všech budkách přitom byla dvě až čtyři vejce.

„Zatímco u bývalé výtopny v Proboštově jsem s tím víceméně počítal, neboť mladý nezkušený pár se pokusil zahnízdit na ochozu komína v telekomunikační kabeláži, u ostatních nikoliv. Jenže při bližším ohledání byla vejce buď zastydlá nebo neoplozená, případně úplně zmizela,“ řekl Beran.

Minimálně v jednom případě také došlo k výměně partnera. Ne o všech párech se přitom dá říct, že jsou nezkušené, zvláště když před tím byly schopny vyvést až čtyři mláďata. Navíc nahoře měly klid a klimatické podmínky byly rovněž vcelku příznivé.

„Prostě je to záhada, ale tak to v přírodě bývá. Když nejde o lidské rušení, což v tomto případě nejde, považuji to za přirozené,“ pokračoval Beran.

„Jak pro lidi, tak i pro sokoly byl rok 2020 nějaký podivný. Všechny páry tokaly, samice inkubovaly a seděly na vejcích, přičemž samci jim nosili potravu. Ale jen čtyři zahnízdění s jedenácti prokázanými mláďaty lze považovat za úspěšná," sdělil ornitolog.

Další pomyslný zářez, a to hned dva, si tak za sever Čech může udělat jen Elektrárna Ledvice. Jedno mládě měli středočeští sokoli z Elektrárny Mělník a stejně jako předloni hned čtyřmi potomky se mohl pochlubit pár hnízdící na komínu v areálu Třeboradice.

Elektrárna Dětmarovice na severu Moravy a Elektrárna Poříčí ve východních Čechách se opět staly domovem poštolek. V obou lokalitách jsou nainstalovány sokolí budky již od roku 2016. Sokol stěhovavý v nich však vloni nebyl vůbec pozorován. 

„Rájem pro poštolky byly několik let po sobě i obě jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Vloni ovšem byly budky na ochozech ventilačních komínů v obou jaderkách osídleny již sokolími páry. I když oba zahnízdily, mladé vyvedl jen ten dukovanský, za to hned čtyři. Byli první a společně s kroužky dostali i jména Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie, která pro ně vybrali zaměstnanci elektrárny,“ přiblížil Václav Beran.

Nejproduktivnější pražský sokol se vrátil do přírody

Loni v březnu byl v Malešicích po dva a půl týdne trvajícím zotavování vypuštěn do přírody desetiletý samec sokola stěhovavého, který byl před tím nalezen na zemi, vyčerpaný a neschopný letu.

Odhaleno u něj bylo staré zranění křídla, které pravděpodobně utrpěl při nárazu do nějaké překážky, následně jej limitovala především jeho špatná kondice a chybějící energie. Podle ornitologického kroužku hnízdil v Praze pravidelně od roku 2013, a to dokonce se dvěma samicemi zároveň.

Na jeho návrat tak nedočkavě čekaly hned dvě sokolí partnerky. Jedna na komíně spalovny v Malešicích, druhá na komíně teplárny v Michli.

Tento sokol celkem odchoval již více než 20 mláďat a je to tak vůbec nejproduktivnější sokol v Praze. Vylíhl se v Německu v roce 2010.

Velká nabídka snadno dostupné potravy

Sokol stěhovavý je vzácný a ohrožený druh dravého ptáka, který před několika desetiletími téměř vyhynul v celé Evropě. Počty sokolů kriticky poklesly v důsledku úbytku a znečištění jejich přirozeného prostředí. Zásadní negativní roli sehrálo zejména nadměrné používání pesticidů v zemědělství.

Sokoli v České republice po vynucené přestávce hnízdí teprve od začátku devadesátých let let, jejich počet se pomalu zvyšuje. Někteří ptáci hledají pro hnízdění alternativy v podobě měst a technických staveb v krajině. Do měst je přitahuje i velká nabídka snadno dostupné potravy – hejna holubů.

Bez pomoci lidí se přítomnost sokolů ve městech neobejde, přičemž základem ochrany je nabídka bezpečných hnízdišť na vhodných místech. Taková ochrana není možná bez úzké spolupráce ornitologů a vlastníků či správců výškových budov.

V Praze hnízní sokoli na vysokém komíně malešické spalovny, komíně teplárny v Michli nebo v areálu motolské nemocnice.