Foto Helmut H. Kroiss, pixabay.com
V době pandemie covid-19, kdy se vzdělávání ukázalo jako jedno z nejohroženějších odvětví, přišlo ministerstvo školství se škrty, jež se nejvíce dotknou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Od 1. ledna přestalo ministerstvo proplácet pedagogické intervence – tedy odborné doučování nad rámec běžné výuky. Pedagogičtí pracovníci tak přijdou o část výdělku, přibude jim neplacená práce a nejohroženější žáci a žačky přijdou v této nelehké době o jeden z pilířů podpory.
Povinností státu je, aby znevýhodněným dětem pomáhal a školy při jejich vzdělávání systematicky podporoval. Narychlo přijatou vyhláškou způsobuje ale opak.
„Je na to nejhorší doba, po těch hrůzách, které zažili, teď seříznou nejčastější opatření, které bylo i velmi účinné,“ komentuje pro Alarm situaci speciální pedagožka Jarmila Čechová, která při intervencích pracuje nejčastěji s dětmi s dyslexií nebo s hyperaktivními dětmi. „Velké části dětí stačí, abych s nimi pracovala jednou týdně, a ony se už chytnou. Často se setkáváme individuálně nebo v malém kolektivu, kde mohou zažít úspěch, který je podpoří v dalším učení. Ztracené jsou nyní také děti s odlišným mateřským jazykem, které potřebují trénovat češtinu. On-line výuka jim neprospívá. Ve třídě se jim dá zadání dovysvětlit, ale za monitorem s připojenou celou třídou se to nedá stihnout. Bez individuálních lekcí trvá jejich integrace mnohem delší dobu.“ Další ohroženou skupinou jsou žákyně a žáci z nízkopříjmových rodin. Opatření je připravilo o další kontakt s pedagogy, který je už tak kvůli vysokým technickým požadavkům na distanční výuku obtížný. „Tak se ještě zvyšují rozdíly mezi dětmi s dobrým a horším sociálním zázemím,“ dodává Čechová.
Podle odborníka na speciální pedagogiku Zbyňka Němce z Univerzity Karlovy jsou pedagogické intervence v době distanční výuky potřeba stejně jako při běžném provozu škol. „Distanční výuka posílí propady některých žáků, a do budoucna tak budou pedagogické intervence patrně potřeba ještě víc,“ řekl Němec Alarmu. Už v září chystalo ministerstvo školství novelu školské vyhlášky s mnoha škrty. O pomoc asistenta pedagoga měly podle plánu ministerstva přijít děti s tělesným postižením, chronickým nebo psychickým onemocněním nebo například děti, které ještě zcela neovládají češtinu. I tehdy padl návrh na neproplácení pedagogických intervencí. Proti nekoncepčně připravenému plánu se tehdy spojilo čtyřiadvacet organizací zaměřených na vzdělávání a deset odborných výzkumných ústavů. Sepsaly společné stanovisko a ministerstvo od novely ustoupilo, v lednu se ale vrací zpět s dalšími škrty.
Pedagogické intervence, které MŠMT od 1. ledna neproplácí, jsou také jedním z opatření pro nadané žáky a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, které doporučují Pedagogické poradny. V minulém roce proběhlo přibližně 30 tisíc individuálních nebo skupinových pedagogických intervencí. Ministerstvo intervence neruší, dál bude náplní pedagogického sboru je vykonávat, ale učitelé už za ně nedostanou zaplaceno. Pedagogickým pracovníkům tak přibude neplacená práce navíc nebo se rozhodnou už se dětem se speciálními vzdělávacími potřebami prostě nevěnovat.
„Povinností státu je, aby znevýhodněným dětem pomáhal a školy při jejich vzdělávání systematicky podporoval. Narychlo přijatou vyhláškou způsobuje ale opak, protože řada potřebných žáků se kvůli vyhlášce k doučování nejspíše nedostane,“ dodává k současné situaci Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Navrhuje zachovat stávající systém podpůrných opatření, aby školy mohly pružně reagovat na aktuální potřeby žáků a byla jim garantována podpora alespoň v současném rozsahu, určeném odborníky z poraden. Jarmila Čechová i Zbyněk Němec se shodují v tom, že by bylo na místě opět vytvořit širší alianci organizací zaměřených na vzdělání, které by se rozhodnutí ministerstva postavily.