The Special One skokanských můstků je Čech. Trenér Michal Doležal v Polsku stále nepadá z euforie úžasných úspěchů. I ve své druhé sezoně, kdy pro současný nejsilnější tým světa pracuje jako hlavní kouč, slavil na Turné čtyř můstků triumf svého závodníka. Dawida Kubackého vystřídal Kamil Stoch. Přitom Doležalův tým málem nepustili na start.
Slavné Turné začalo bez nich. Polský tým do kvalifikace úvodního závodu v Oberstdorfu kvůli pozitivnímu testu Klemense Muraňky na COVID-19 nemohl. Na konci dobrodružných deseti dní je však družina Michala Doležela přesto opět na vrcholu skokanského světa. Kamil Stoch vyhrál Turné potřetí v kariéře, spolu s Kubackým vyhráli tři závody ze čtyř. V nejlepší šestce jsou hned čtyři Poláci. Naprostá dominace. V Polsku pokračuje skokanská mánie. „Teď je tam blázinec,“ směje se Doležal.
Jaké to je užívat si takovýhle triumf po tak dramatickém úvodu, kdy to vypadalo, že celý tým o Turné přijde?
„Bylo to speciální, hlavně kvůli tomu začátku. Málem jsme v Oberstdorfu ani nevystartovali, nakonec z toho je tohle. Bylo hezké, že říkali, že to bez Poláků nebude mít úroveň… Naštěstí to je, jak je, všichni jsme to zvládli.“
V den startu Turné to vypadalo, že jste ze hry, co jste prožíval?
„No, hrozný… Já jsem musel dvakrát dobíjet telefon. Volal jsem si s organizačním výborem, pak s týmem COVID-19 na místě, s lidmi ze svazu, pak i s konzulátem v Mnichově. To už se do toho zamíchala politika. Ale nakonec se povedlo, že nás otestovali, Muraňku asi třikrát, pořád byl negativní. Byl to stres, pro všechny, i pro kluky. Myslím, že by to možná už v Oberstdorfu vypadalo jinak. Takhle to bylo narychlo, rytmus byl divný. Po Oberstdorfu to z kluků spadlo.“
A pak už jste soupeřům nedali čuchnout… Co říkáte na to, jak zvládl konec Turné Stoch, v obou rakouských závodech suverénní?
„Už v Engelbergu jsme viděli, že se to stabilizuje. Měl problémy s pozicí, ale tam byly skoky stabilní, už tam byl na pódiu, přijel na Turné úplně jinak nastavený. Přijel zase s úsměvem, trošku jsme očekávali, že bude v pořádku.“
Měl jste ve finále v Bischofshofenu přesto velké nervy?
(smích) „Měl… Až do konce. Možná jsem byl klidnější po prvním skoku, tam byl velký náskok. Nešlo ale jen o Turné. Když to bylo takhle rozjeté, chtěli jsme vyhrát závod. Je to závod svěťáku, každý závod se počítá, každé body. My bojujeme i v celkovém svěťáku v Poháru národů.“
Po polovině Turné vedl Nor Granerud, který se pak v emocích do Stocha navezl, mělo to na vašeho závodníka vliv?
„Nemělo to vliv. Měl moc velké emoce, prostě to neustál. Nemusel to říct. Já si myslím, že si to potom uvědomil. Kluci se pak viděli na můstku, myslím, že se o tom pobavili. Něco tam proběhlo, úplně normálně. On ví, že takovéhle věci by asi neměl dělat.“
Nebral to Stoch jako pozitivní motivaci?
„Ne, ono je to i na druhou stranu nebezpečné. Samozřejmě to i Kamil vnímal. My jsme se tomu na večeři zasmáli a jeli jsme dál. Jestli se chtěl vyvztekat, tak se vyvztekal…“
Jaká je teď nálada v Polsku?
„Je to umocněné tou situací v Oberstdorfu. Skončili jsme čtyři do šesti v celkovém Turné… Teď je tam blázinec…“ (smích)
Slavili jste?
„Zatím ani nebyl moc čas. My jsme si to oslavili na hotelu, ale v pátek už je trénink a kvalifikace v Titisee-Neustadtu. Mluvil jsem akorát s prezidentem lyžařského svazu Tajnerem a gratulovali i další lidi ze svazu.“
Dá se současná situace srovnat s Malyszománií ze začátku století?
„Myslím, že ne. Bavili jsme se o tom. On byl klíčovou postavou toho všeho, co se děje teď. Všichni dobře vědí, že kdyby Adam nevyletěl a neskákal takhle, tak to tady není. Tím ten boom začal. Kluci mají úspěchy, hodně toho vyhráli, ale ten boom to nepředčí.“
Polský tým má špičkové zabezpečení, je to ideál?
„Je to ideál. V situaci, co jsme, skoky momentálně táhnou i polský svaz. Běhy, sjezd, snowboard, tam jsou záblesky. Ale skoky táhnou celý svaz. Dá se říct, že máme všechno, podmínky jsou úplně perfektní. Není co vytknout. Oni moc dobře vědí, že jediné skoky můžou svaz utáhnout, proto do nich musí investovat. Tohle mají ošéfované.“
V týmu teď máte spoustu hvězd, není těžké je ukočírovat?
„Tohle si hlídáme. Důležité je, jak funguje tým, jsou nastavená pravidla. Momentálně to klukům pomáhá. Už loni se pošťuchovali. Kamil je vítězný typ, celou sezonu bojoval o to, aby mohl jednou Kubackého porazit. Ale opravdu zdravě, smáli se, mělo to hodně pozitivní vliv. Kluci se mezi sebou táhnou nahoru.“
Za měsíc vás čeká mistrovství světa v Oberstdorfu, za rok olympiáda v Pekingu. Jaké máte sny, ambice?
„Samozřejmě máme ty nejvyšší. Když to řeknu, máme za zády polský národ, který tohle od nás očekává. My jsme na to připraveni. Chceme udělat všechno, co se dá.“
Jak dobře už mluvíte polsky?
„Snažím se, při komunikaci v týmu i s médii. Musím vždycky hodně přemýšlet, hledám slova. Ale jsem tam čtyři a půl roku, je to jednodušší. Oceňují to, sami říkali, že berou hodně pozitivně, že komunikuju v polštině.“
Čeští a polští skokani k sobě vždycky měli blízko, je i tohle část tajemství úspěchu?
„To nevím, jestli přímo tohle má takový vliv. Samozřejmě, bavíme se s Adamem, skákali jsme společně, dřív jsme byli na hotelech. Vzpomínáme někdy na naše staré časy, když jsme závodili. V tomhle to funguje. Hlavně máme supr fungující tým. Každý má svoji úlohu, ví, co má přesně dělat. Je to hodně o organizaci. V tomhle směru máme supr tým, bez toho by to nešlo.“
České skoky v minulosti za Rašky či Ploce zažívaly podobnou éru, jak se vám dívá na jejich současný stav?
„Nekouká se mi na to dobře, to je jasné. Furt jsem patriot, jsem Čech, ty skoky mi daly tohle všechno. Důležitá je trpělivost. Myslím, že Franta (reprezentační trenér Vaculík) pracuje dobře, ale potřebují čas. Musí taky přijít mladí kluci. Nějaké jsem viděl, vím, že jsou. Nesmí to zaspat. Musí taky udělat podobný větší tým, který by fungoval.“
Proč vlastně Poláci zúročili Malyszovy úspěchy v další úspěchy a v Česku se to po slavných vítězstvích Jakuba Jandy či Romana Koudelky nepodařilo?
„Tam se prospalo, když Jandys vyhrával. Když vyhrával v Polsku Adam, Polsko zešílelo, mladí kluci chtěli skákat, chtěli být jako on. U nás to takhle nefuguje. To je jedna věc. Druhá věc, tehdejší vedení pro to udělalo málo. Tak to je. Nedokázali to prodat.“
MICHAL DOLEŽAL
|
Narozen: 11. března 1978 (42 let) |
DOLEŽALOVY ÚSPĚCHY V POLSKU
|
JAKO ASISTENT |
|
JAKO HLAVNÍ TRENÉR |
|
POLÁCI NA TURNÉ |
|
POHÁR NÁRODŮ |
